Nestor (osoba)

Nestor se v češtině používá pro označení nejstaršího a nejváženějšího člověka v nějaké společnosti.

Původ výrazu

Jedná se o přívlastek odvozený od jména Nestóra, moudrého a nejstaršího účastníka trójské války v Homérových eposech Illias a Odysseia. Přirovnání k Nestórovi v tomto významu bylo používáno již v antice.

Obvykle je implicitně vyjádřena i moudrost tohoto člověka, vynikajícího v určitém oboru (nejčastěji věda a kultura). Možná synonyma jsou stařešina či senior.

Užití v češtině (příklady)

Charakteristika nestor se užívá v pozdním věku osobnosti nebo jako součást hodnocení nedávno zemřelého:

* „nestor českých malířů“ Karel Javůrek (Světozor, 1894) * „nestor českých spisovatelů a dramatických umělců“ Josef Jiří Kolár (Světozor, 1896) * „nestor slovenských skladatelů“ Ján Levoslav Bella (1946, Svět v obrazech) * „nestor českých spisovatelů“ Antal Stašek (1941, Světozor) * „nestor českých elektrotechniků“ František Křižík (1941, Pestrý týden)

Pravopis

V češtině se v této souvislosti běžně píše nestor s malým „n“ a krátkým „o“. V minulosti se též výjimečně psalo „Nestor“ s velkým počátečním písmenem.

Citát

Odkazy

Reference

Kategorie:Osobnost