Josef Jiří Kolár

Josef Jiří Kolár, vlastním jménem Josef Jiří Kolář, později uváděno Kolar i Kolár (9. února 1812 Praha - 31. ledna 1896 Praha) byl český herec, divadelní režisér, překladatel, spisovatel.

Život

Narodil se v rodině pražského měšťana a obchodníka s oděvy. V Praze vystudoval gymnázium a na pražské Karlově univerzitě v roce 1830 začal studovat filozofii. +more Pobyt na filosofii na něj měl důležitý vliv z hlediska národnostního uvědomění, Kolár začal studovat některé významné české básníky jako F. L. Čelakovského nebo Jána Kollára. S Jánem Kollárem se později osobně setkal a z obdivu k němu si změnil příjmení.

V letech 1833-1836 byl vychovatelem v uherské šlechtické rodině v Budapešti, kde také studoval filozofii a medicínu. Hodně cestoval po Evropě, poznal Německo, Francii, Turecko. +more Ovládal několik jazyků, byl výborným klavíristou.

Divadlo

Po návratu do Prahy jej získal pro divadlo Josef Kajetán Tyl. Vystupoval jako ochotník v českém divadle, poprvé roku 1837 na Kajetánském divadle právě pod J. +more K. Tylem, který mu svěřil roli Soběbora v Klicperově komedii Hadrián z Římsů.

Od roku 1837 vystupoval ve Stavovském divadle, poprvé ve hře Hrabě Beňovský anebo Spiknutí na Kamčatce. V letech 1842-1846 působil v českém i německém souboru Stavovského divadla. +more Ke Stavovskému divadlu byla postavena přístavba v Růžové ulici, kde se od roku 1842 střídal v režírování českých her s J. K. Tylem. Docházelo mezi nimi k rozporům v osobní i profesionální rovině. Proti Tylově chápání divadla jako propagátora českého vlastenectví Kolár podtrhoval nezbytnost psychologické stránky dramatu, pathos a tragické prvky. Kolár byl stále více nespokojen s úrovní repertoáru založeného na komediích a fraškách pro lidové vrstvy. Rozhodl se napsat vlastní drama a v roce 1846 měla premiéru jeho hra Monika. Při uvedení jeho druhé hry Žižkova smrt v listopadu 1850 došlo v přeplněném divadle k politické manifestaci a hra byla brzy zakázána. Po Tylově odchodu ze Stavovského divadla v roce 1851 Kolár rozvinul plně svůj herecký i dramaturgický program, orientovaný na světovou klasiku a soudobé drama. V roce 1859 byl jmenován vrchním režisérem české činohry ve Stavovském divadle. Když se v roce 1864 české Prozatímní divadlo osamostatnilo od Stavovského divadla i organizačně, kvůli osobním neshodám zůstal ve Stavovském divadle jako člen německého souboru a působil zde až do svého penzionování v roce 1866.

Na podzim téhož roku byl jmenován vrchním režisérem a uměleckým ředitelem Prozatímního divadla, nadále vystupoval i jako herec. Zůstal tam až do roku 1873, kdy odešel na odpočinek. +more V divadle vystoupil několikrát pohostinsky.

Patřil ve své době mezi herce nejvýznačnější v Praze. Projevoval se výraznými gesty a pózami, na jevišti působil mohutným dojmem. +more Řadu rolí hrál po boku své manželky Anny Kolárové, rozené Manětínské (1817-1882). K jeho nejslavnějším úlohám patří shakespearovské postavy Lear, Shylock, Romeo, Jago, Hamlet nebo Mefisto v Goethově Faustu, Franz v Schillerových Loupežnících. Ve vlastním dramatu Pražský žid hrál kata Mydláře.

V roce 1881 převzal nakrátko funkci dramaturga Národního divadla. Vystoupil tam čtyřikrát pohostinsky v roce 1884 v rolích Shylocka a kata Mydláře.

Literární činnost

Vrcholem jeho mnohostranné činnosti bylo herectví, i když velké zásluhy si získal i uváděním (a překlady) Shakespeara na české jeviště. Dále překládal Schiller, Goetha a další autory. +more Sám napsal 13 dramat, vesměs křiklavě romantických tragédií, opírajících se navíc silně o cizí vzory. Mezi nejoblíbenější patřily hry Pražský žid a Primátor s tématy z české historie.

Jeho povídková a románová tvorba stejně jako básně - až na výjimky - neměly zřetelnější úspěch. Začal psát už v roce 1837. +more Své příspěvky publikoval v zpočátku časopise Česká včela, kromě románu Hudební idealistové také básně satirické básně s názvem Blesky a plesky aneb: Ideál a život. Během revoluce 1848 napsal báseň Píseň svobody oslavující češství. Nejprve byla vytištěna na letácích, později byla doplněna Smetanovou hudbou a začaly ji zpívat dobrovolnické revoluční oddíly a studentská legie. První knižní vydání Kolárových próz se datuje do roku 1854, kdy pod titulem Sebrané romány J. J. K. byly zahrnuty čtyři novely Libuše v Americe, Pražská čarodějnice, Malíř Rainer a Cesty života. V roce 1879 vyšla jediná Kolárova sbírka poezie pod střízlivým názvem: Básně J. J. K. Kniha obsahuje asi 60 básnických skladeb rozdělených do pěti oddílů.

Některými svými pracemi (např. román Pekla zplozenci, či povídka U červeného draka) se řadí mezi autory české literatury typu fantasy a horor.

Osobní život

Byl ženat s Annou, rozenou Manetinovou (1817-1882), herečkou Stavovského divadla. V roce 1863 manželka těžce onemocněla, od roku 1877 byla po záchvatu mrtvice upoutána na lůžko. +more Od té doby žil Kolár v ústraní a věnoval se literatuře. Jejich dcera Augusta Auspitz-Kolářová (1844-1878) byla koncertní pianistka.

Josef Jiří Kolár zemřel na zápal plic v pražské Všeobecné nemocnici. Pochován byl na Olšanských hřbitovech.

Druhé křestní jméno přijal z obdivu k G. G. +more Byronovi. Dalšími vzory mu byli E. T. A. Hoffmann a Jean Paul, ve filozofii Hegel.

Citát

Dílo divadelní

Pamětní deska v Praze v ulici Na Zderaze

Autorské práce

Monika, premiéra (1846), tragédie inspirována Hegelovou Fenomenologií ducha * Žižkova smrt, premiéra (1850), historická tragédie * Magelona, premiéra (1852) ** rozhlasová adaptace: dramaturg: Josef Hlavnička, hudba: Miloš Vychytil, rozhlasová úprava a režie: Hana Kofránková, natočeno v roce 1992, účinkují: Ljuba Krbová, Petr Haničinec, Petr Štěpánek, Otakar Brousek st. , Jan Vlasák, Eliška Balzerová, Jaroslav Kepka, Michal Pavlata, Vlastimil Zavřel, Taťjana Medvecká, Boris Rösner, Stanislav Oubram, Karel Zich, Jiří Binek, Irena Hrubá a Pavel Karbusický. +more * Vysloužilci (1858), oslava vojáků bojujících pod vedením maršálka J. J. V. Radeckého * Mravenci (1869), veselohra *Tři faraónové (1867), fraška * Dejte mi čamaru (1869), fraška, nepříliš úspěšná * Pražský žid, premiéra (1871), historické drama z doby pobělohorské * Smiřičtí (1882), historické drama * Primátor (1883), historické drama * Královna Barbora (1884), historická tragédie *Umrlčí hlava (1884), drama * Mistr Jeroným (1886), historické drama, cenzurováno *Ďáblova legenda (1891), veselohra.

Překlady

Hamlet (1855), od Shakespeara * Kupec benátský (1859), od Shakespeara * Macbeth (1868), od Shakespeara * Zkrocení zlé ženy (1872), od Shakespeara * Faust (jen první díl, 1855), od Goetha * Loupežníci , od Schillera

Literární dílo

Muzikanti, čili Ďábel ve fraku (1867) ** v časopise Česká včela vycházel na pokračování pod názvem Hudební idealistové * Sebrané romány (1854-1861), povídky historicko-fantastické * Pekla zplozenci (1862). * V staré Praze (1888) * Světem bludů (1889) * Povídačky veselého studenta s červenou karkulkou (1850) * Básně (1879)

Odkazy

Reference

Literatura

Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. +more 615 s. . S. 202, 203, 370, 371, 406, 408, 461-464. * * HOMOLOVÁ, Květa, ed. a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století: slovníková příručka. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1982. 371 s. cnb000002497. S. 136-137. [url=http://www. ucl. cas. cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/50. pdf]Dostupné online[/url] * NERUDA, Jan: Ve službách českého divadla. Praha : L. Mazáč, 1927. S. 196-7, 200.   * Josef Teichman: J. J. Kolár /Orbis - Praha 1947, edice Kdo je, sv. 43) * POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 308 s. . * PROCHÁZKA, Vladimír (ed).  Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 229-231. * VODÁK, Jindřich. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 29-34.

Externí odkazy

[url=http://www. ahmp. +morecz/katalog/permalink. xid=A25DEE01B1E111E08165002215111B5A&scan=1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Kolár Josef Jiří 1812[/url] * * * * [url=http://vufind. lib. cas. cz/Search/Results. lookfor=Josef+Ji%C5%99%C3%AD+Kol%C3%A1r+1812-1896&type=AllFields&submit=Hledat]Josef Jiří Kolár v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * * * * [url=http://www. cesky-jazyk. cz/zivotopisy/josef-jiri-kolar. html]Na webu Český jazyk[/url] * [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mlp/search. accessibility=public&q=Josef%20Ji%C5%99%C3%AD%20Kol%C3%A1r&sort=relevance]Vybraná díla a překlady Josefa Jiřího Kolára volně dostupná v Krameriovi Městské knihovny v Praze[/url].

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Herci Národního divadla Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští dramaturgové Kategorie:Dramaturgové Národního divadla Kategorie:Čeští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Čeští spisovatelé fantasy Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Překladatelé Williama Shakespeara Kategorie:Režiséři Prozatímního divadla Kategorie:Herci Prozatímního divadla Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 9. února Kategorie:Narození 1812 Kategorie:Úmrtí 31. ledna Kategorie:Úmrtí 1896 Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na československých pamětních medailích.