Jan Vlasák (herec)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Jan Vlasák je český herec, který se proslavil svou rolí komisaře Čeňka Kosíka v televizním seriálu "Ordinace v růžové zahradě". Narodil se 10. května 1967 v Plzni, kde také vystudoval DAMU. Po absolvování školy začal hrát v Divadle Rokoko a později působil v Divadle Na Fidlovačce. V průběhu své kariéry ztvárnil mnoho různých rolí ve filmech, televizních seriálech a divadelních představeních. Mezi jeho nejznámější filmy patří "Příběhy obyčejného šílenství" a "Král Ubu". V televizi se objevil například ve filmech a seriálech "Život a doba soudce A. K.", "Prokopské údolí" a "Sanitka". Jan Vlasák je také aktivním členem divadelního kolektivu SKUTR, který se specializuje na fyzické divadlo. Spolupracuje také s různými televizními a filmovými produkcemi. Jan Vlasák je ceněným a uznávaným hercem, který si získal velkou popularitu u českého publika. Jeho herecké schopnosti a talent ho řadí mezi přední české filmové a divadelní osobnosti.

Jan Vlasák (* 3. února 1943 Čáslav) je český herec.

...

Biografie

Narodil se v roce 1943 v Čáslavi a vyrůstal v blízké vesnici Dolní Bučice. Údajně již v pěti letech bylo jeho snem stát se hercem, a proto po večerech utíkal z domova na zkoušky ochotnického divadelního souboru v Dolních Bučicích. +more I přes zásadní nesouhlas otce, který chtěl, aby se syn stal inženýrem, si o pár let později u těchto ochotníků zahrál několik drobných rolí.

Vystudoval čáslavské reálné gymnázium a poté, když se dvakrát za sebou neúspěšně pokusil o přijetí na pražskou DAMU (v mezidobí pracoval jako kulisák v kolínském divadle), složil napoprvé přijímací zkoušky na brněnskou JAMU. Již během studia vystupoval v prvních profesionálních úlohách, v malých rolích na scéně tehdejšího brněnského Státního divadla - hrál například v Dürrenmattově Herkulovi a Augiášově chlévě 8. +more poslance, v Brechtově Matce Kuráži a jejich dětech písaře z Čech a také dostal roli Havlíka v Tylově Janu Husovi. Během studií se oženil a jeho ženě se narodilo první dítě. Studium na JAMU završil v roce 1966 absolventským představením Skleněný zvěřinec dramatika Tennessee Williamse v režii Aloise Hajdy, v němž ztvárnil roli Toma Wingfielda.

Nabídku stát se jedním z prvních herců tehdy vznikajícího brněnského Divadla na provázku z rodinných důvodů odmítl (s angažmá nebyl spojen stabilní příjem) a nastoupil do Slováckého divadla v Uherském Hradišti; od tehdejšího ředitele Divadla na provázku Petra Scherhaufera si kvůli tomu vysloužil přezdívku „Zrádce věci divadelní“. V Uherském Hradišti setrval do roku 1969; v Komedii plné omylů zde sehrál první ze svých četných shakespearovských postav a vystoupil zde také v první velké roli Kristiána v Cyranovi z Bergeracu.

V roce 1969 přijal angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče a po čtyřech sezónách přestoupil do tamního Státního divadla, kde strávil následujících devět let (1972-1980) a kde ztvárnil řadu zásadních rolí včetně Cyrana či Hamleta. Setkal se zde i s hereckými kolegy, kteří ho provázeli v další herecké kariéře - pařili k nim například Jan Kačer, Radim Koval, Jitka Smutná nebo Tomáš Töpfer. +more Když Jan Kačer po velkém úspěchu ostravské inscenace Rváči obdržel v roce 1979 nabídku režírovat v pražském Divadle E. F. Buriana, odvedl s sebou do angažmá i Jana Vlasáka. Ten zde však setrval jedinou sezónu 1980-1981 a v roce 1981 odešel do Státního divadla Brno, kde byla jeho první rolí titulní postava v Shakespearově Othellovi. Režisér Alois Hajda mu od počátku věnoval důvěru a obsadil ho do hlavních rolí v různých hrách - Jan Vlasák díky tomu ztvárnil například Salieriho v Amadeovi, Mánka v Gazdině robě, Francka v Maryše či profesora Higginse.

V roce 1984 Jan Vlasák získal angažmá v Praze v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Jeho první rolí byl Jago v Othellovi. +more Do roku 1990 včetně vystoupil na scéně tohoto divadla téměř ve dvaceti inscenacích (Clárin v inscenaci Život je sen, Candidae v Krobotově inscenaci Candide aj. ); kromě toho hrál s pražským Studiem Bouře (Scaramouche-Dobčinskij v Lásky hra osudná aneb Revizor na Žižkově, šašek Feste ve hře Dvanáctá noc aneb Ať si to každý přebere jak chce).

Na přelomu let 1988 a 1989 jej režisér František Derfler přizval ke spolupráci v rámci tehdy vzniklého bytového „Divadla u stolu“ na hře (scénickém čtení filozofických esejů významného českého myslitele Josefa Šafaříka) Průkaz totožnosti. Dne +more_listopad'>17. listopadu 1989 se zúčastnil demonstrace a během následujících dnů jezdil na venkov, kde promlouval k odborářům a dělníkům. Do aktivní politiky ovšem nikdy nevstoupil a pokračoval v herecké kariéře.

V roce 1990 přijal nabídku angažmá v pražském Národním divadle, kde setrval do roku 2000; zde - alespoň zpočátku - účinkoval v několika významných rolích - ztvárnil například Jana Marhoula, Charlese ve Smrti obchodního cestujícího či Písania v Cymbelínovi. V době angažmá v Národním divadle se podílel i na jiných projektech, účinkoval v literárních večerech pořádaných Lyrou Pragensis, vystupoval v inscenacích A studia Rubín, Divadla v Řeznické či v divadle Ta Fantastika. +more V roce 1997 se zúčastnil mezinárodního projektu s divadlem Black Box Praha, pro které v angličtině nazkoušel roli v dramatu Translations Briana Friela.

Od poloviny 90. let do roku 2005 působil také jako pedagog na VOŠ herecké v Praze-Michli, a to vždy po tři roky ve dvojici s některou hereckou kolegyní: Marií Málkovou, Lenkou Termerovou a Jitkou Smutnou.

Po odchodu z Národního divadla přijal na krátkou dobu angažmá v Divadle Rokoko, kde ztvárnil např. postavu Willyho Lomana ve Smrti obchodního cestujícího. +more Souběžně hrál i v jiných divadlech a projektech - například v Divadle v Řeznické účinkoval v Ionescově hře Král umírá a v Jarryho Králi Ubu (s Jaroslavem Duškem), účinkoval opakovaně v rámci Letních shakespearovských slavností (např. Malvolio ve hře Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete v režii Viktora Polesného) či ve smíchovském Švandově divadle. V roce 2004 odešel z Rokoka na volnou nohu, ale v roce 2006 nastoupil do Městských divadel pražských, kde působí dodnes. I v tomto angažmá ztvárnil řadu velkých rolí - např. Arganta ve Scapinových šibalstvích, Knoflíkáře v Peeru Gyntovi, Tatínka ve Zlatých úhořích či titulní úlohu v Králi Learovi.

Zatím nejnovějšími jsou hlavní role Kníže vídeňský Vincentio v inscenaci Něco za něco (2018, Divadlo pod Palmovkou) a André, osmdesátník (trpící Alzheimerovou chorobou) v inscenaci Otec (2017, Divadlo Rokoko).

Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowski, První republika) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory), příležitostně spolupracuje se zahraničními produkcemi (filmy Duna, Hostel), po mnoho let pracuje v rozhlase a v dabingu.

Rodina

S manželkou Eliškou, psycholožkou a spisovatelkou, žije již přes padesát let. Mají spolu tři děti - syna Jana (žije dlouhodobě v zahraničí), Barunku (kvůli diagnóze simplexní schizofrenie žije od 18 let v ústavu v Seleticích) a Andulku.

Dílo

Rozhlasové role

2019 David Greig: Vzdálené ostrovy, Český rozhlas, překlad David Drozd. Rozhlasová úprava a dramaturgie Martin Velíšek. +more Hudba Jan Šikl. Režie Petr Mančal. Osoby a obsazení: Kirk - majitel ostrova (Jan Vlasák), Kirkova neteř (Ivana Uhlířová), John - přírodovědec (Marek Holý) a Robert - přírodovědec (Jiří Racek) a (Rostislav Novák). * 2020 - Alois Jirásek: Lucerna (Braha).

Odkazy

Reference

Literatura

BALONOVÁ, Izabela. Jitka Smutná, Jan Vlasák - herecká a pedagogická metoda. +more Praha, 2010. 92 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Martin Pšenička, Ph. D. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Přístup také z: https://is. cuni. cz/webapps/zzp/detail/89787 * KRATOCHVÍLOVÁ, Zdena a ZNOJILOVÁ, Veronika. Jan Vlasák. Gymnázium Čáslav, 2009/2010. Nepublikováno. * Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 229, 230, 340, 353, 473, 474. * * Postavy brněnského jeviště: umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně: Český divadelní slovník. III, 1884-1994. Uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno: Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 139-141. * * VLASÁK, Jan a RESLOVÁ, Marie. Jan Vlasák: Jsem sám sobě překážkou. Divadelní noviny [online]. Publikováno 4. února 2015 [cit. 4. 2. 2018]. Dostupné z: http://www. divadelni-noviny. cz/jan-vlasak-jsem-sam-sobe-prekazkou * ANDREJSKOVÁ, Jana a kol. To je let--: 1880-1975-2010: 130 let Gymnázia a 35 let Střední odborné školy pedagogické Čáslav. Čáslav: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická ve spolupráci s Helma Beta, 2010. 103 s. .

Externí odkazy

  * * * * * * * [url=http://dabingforum. cz/viewtopic. +morephp. f=35&t=121]Jan Vlasák na Dabingforum. cz[/url] * [url=http://www. mestskadivadlaprazska. cz/umelci/herci/. herec=Jan%20Vlas%C3%A1k]Jan Vlasák na stránkách Městských divadel pražských [/url].

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Čeští televizní herci Kategorie:Čeští dabéři Kategorie:Dabéři seriálu Simpsonovi Kategorie:Herci Národního divadla Kategorie:Herci Národního divadla Brno Kategorie:Herci Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Herci Divadla Petra Bezruče Kategorie:Čeští divadelní pedagogové Kategorie:Absolventi Janáčkovy akademie múzických umění Kategorie:Umělci z Čáslavi Kategorie:Narození v Čáslavi Kategorie:Narození 3. +more února Kategorie:Narození 1943 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top