Nestorův palác

Zastřešený odkryv Nestorova paláce Tzv. Nestórův palác v Pylu (řecky ) se nachází na jihozápadním pobřeží Messénie asi 65 km západně od Sparty. Podle pověsti byl založen Néleem, synem Poseidóna a Tyró.

Lokalita

Archeologická lokalita Epano Englianos se nachází asi 9 kilometrů severovýchodně od zálivu Navarino, u nějž se nachází zbytky +more_l. )'>klasického města Koryfasion. Lokalita se nachází na kopci v nadmořské výšce 150 metrů, na ploše 170 na 90 metrů.

Výzkum

První odkryv na sídlišti z doby bronzové v lokalitě Epano Englianos (Επάνω Εγκλιανός) byl zahájen 4. +more dubna 1939, během první sezony bylo objeveno kolem 1000 hliněných tabulek s lineárním písmem B, kamenné zdi, fragmenty fresek a mykénské keramiky. Další práce ale zastavila druhá světová válka. Další výzkumy na sídlišti započal v roce 1952 Carl Blegen z univerzity v Cincinnati.

Blegen na této lokalitě vykopal zbytky velkého královského paláce mykénské kultury, který nazval „Nestórův“, podle postavy Néleova syna Nestóra, jenž v Homérově Illiadě vládl Písečnému Pylu.

Podle nálezů keramiky lze soudit, že akropole byla osídlena již ve středně helladském období. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho mykénských hrobek, a to jak tholoi, tak i komorových, většinou z +more_století_př. _n. _l. '>15. století př. n. l. Palác samotný je pak datován do 13. století př. n. l. , a byl zničen kolem roku 1200 př. n. l. , pravděpodobně při vpádu mořských národů. Lokalita byla definitivně opuštěna během 8. století př. n. l. a během klasického období zřejmě upadla v zapomnění.

Stěny paláce jsou tvořeny z opracovaných kamenů spojených hlínou. Oproti jiným mykénským palácům, např. +more v Mykénách nebo v Tíryntu, při jeho stavbě nebylo použito kyklopské zdivo. Palác také zřejmě neměl žádné opevnění. Navíc se nejedná pouze o jednu stavbu, nýbrž o komplex čtyř od sebe oddělených budov: dvou obytného a ceremoniálního charakteru, jedné dílny a jednoho skladiště na víno.

Nestórův palác v Pylu je dnes vedle Mykén a Tíryntu nejlépe dochovaným centrem mykénské kultury. Jeho základy se zachovaly v poměrně málo porušeném stavu a poskytují nám názorný obraz královského paláce z pozdní doby bronzové. +more Vzhledem ke své poloze na západním okraji mykénského světa a relativně krátké historii se spíše jeví jako silné obchodní středisko. Jeho velká skladiště nám ukazují, že palác hrál ve svém regionu aktivní ekonomickou roli především v distribuci zemědělských produktů.

V květnu 2013 byla lokalita uzavřena návštěvníkům, bylo odstraněno zastřešení z 60. let 20. století, které bylo následně nahrazeno moderní konstrukcí.

Soubor:Palace of Nestor plan. png|Plán paláce Soubor:Hearth of the megaron of Pylos. +morejpg|4. megaron Soubor:Pilo002. jpg|5. sklad olivového oleje Soubor:Bathtub-of-nestor. jpg|9. kamenná vana.

Odkazy

Literatura

BARTONĚK, Antonín; BARTOŇKOVÁ, Dagmar. Přímořským světem Helady. +more Brno : Blok, 1987. * BARTONĚK, Antonín. Zlaté Mykény. Brno : Panorama, 1983. * BENDALL, L. M. „A Reconsideration of the Northeastern Building at Pylos: Evidence for a Mycenean Redistributive Center. “ in AJA 107 vol. 2. , 2003. * * CHADWICK, John. The Mycenaean World. 8. vyd. Cambridge : Cambridge University Press, 1994.

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20010410083145/http://www.geocities.com/i_georganas/PYLOS.html]Georganas, I. - „The Palace of Nestor at Pylos“[/url]

Kategorie:Paláce v Řecku Kategorie:Archeologické lokality v Řecku Kategorie:Stavby na Peloponésu Kategorie:Mykénská civilizace