Netluky

Bývalý lihovar z roku 1935 ze staré silničky na Dubeč Pseudogotické domky Obytné domky při cestě od Dubečku

Netluky jsou malá převážně hospodářská osada v rámci pražské čtvrti Uhříněves. Leží na plochém hřebeni mezi Rokytkou a Říčankou, u silnice vedoucí z východní části Uhříněvsi na Hájek, Koloděje a Běchovice.

Historie

Roku 1386 je zde zmiňovaná ves pod názvem Pnětluky. Jméno je zřejmě odvozeno od dřevorubecké činnosti, tedy sekání pňů.

Počátkem 16. století patřily ke statku Dubeč. +more Roku 1639 byla ves vypleněna švédskými vojsky a již nebyla obnovena. Roku 1667 připojeny k Uhříněvsi.

Ještě v průběhu 17. století nebo počátkem 18. +more století založili Lichtensteinové na místě původní vesnice barokní hospodářský dvůr. Nejstarší známé zobrazení dvora a jeho okolí je na mapě A. B. Klausnera z let 1715-1718. Dvůr byl kolem poloviny 18. století přestavěn do dnešní podoby, přičemž již nedošlo ke změnám půdorysného uspořádání. Dominantou dvora je bývalý lihovar s továrním komínem. Počátkem 20. století vznikla u dvora opět malá osada.

Podle map z 19. století ležely Netluky při silnici do Dubče, která vedla při západní straně dvora; dnešní silnice kolem východní strany dvora do Hájku ještě neexistovala, byť krajinu protkávala síť polních cest. +more Severně od dvora ležela dvojice rybníků - větší, východnější z nich byl zrušen.

Až do roku 1918 vlastnili areál v rámci bývalého uhříněveského panství Liechtensteinové, od kterých přešel do státního vlastnictví. Roku 1920 statky Uhříněves a Netluky a mlýn v Podlesku získala na dvacet let do nájmu Vysoká škola zemědělská při pražském vysokém učení technickém, dne 21. +more února 1923 však škola usedlost od státu odkoupila. Areál používala pro studentské praxe.

Lihovar byl vybudován až roku 1935 jako součást školního statku Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství, a to díky velkorysému daru Družstva hospodářských lihovarů. Stavbu lihovaru prosazoval zejména profesor Antonín Nýdrle už od roku 1920, ale bránilo jí ustanovení lihového zákona z roku 1919, které zakazovalo zřizování nových hospodářských lihovarů v řepařských krajinách; nový lihový zákon z roku 1932 podmínku uvolnil. +more Projektantem lihovaru byl stavební ústav Zemědělské jednoty za vedení prof. dr. Theodora Petříka.

V září 1938 zde bylo aktivováno polní letiště. Od 14. září do 5. října se zde nacházela Polní letka 42.

V roce 1953 areál hospodářského dvora přešel na Výzkumný ústav živočišné výroby, který si k tomu vybudoval ještě komplex nových budov jižně od původního hospodářského dvora.

Popis

V Netlukách je evidováno celkem 17 adres, v nichž je název Netluky použit jako název ulice. Centrum osady tvoří hospodářský dvůr s barokním jádrem. +more Starý dvůr má čtvercový půdorys - východní, severní a jižní křídlo má čp. 56, samostatné západní křídlo má čp. 698. Komplex budovy bývalého lihovaru má čp. 636 a 658, východně od něj stojí nízká budova čp. 633. Podél cesty k Dubečku se nachází deset rodinných domků, a to domky čp. 234, 235 s pseudogotickými prvky a dvojdomky čp. 699 a 700 a 832 až 837. Západně od hlavní silnice při cestě do Královic jsou očíslované domy čp. 746 a 374. Severně, jižně, východně a jihovýchodně od starého dvora se nacházejí haly a další zařízení VÚŽV bez domovních čísel.

Dvůr Netluky je známým střediskem chovu koní. V letech 1921-1932 zde byli ustájeni první koně Převalského a odchována první čtyři hříbata, než se přestěhovali do pražské zoologické zahrady. +more Jezdecký klub výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi byl v nové podobě založen kolem roku 1976.

V jižní části Netluk se od roku 1953 nachází rozsáhlý areál Výzkumného ústavu živočišné výroby (experimentální stáj pro dojnice a chov prasat), VÚŽV vlastní komplexní experimentální základu a účelové hospodářství s 800 ha zemědělské půdy (dříve Školní závod zemědělský UHŘÍNĚVES II. ), mimo Netluk ještě v Uhříněvsi a Královicích. +more Kromě toho využívá detašované pracoviště chovu prasat v Kostelci nad Orlicí.

V Netlukách je zastávka autobusových linek Pražské integrované dopravy. Východně od Netluk má podle plánu vést rychlostní silnice Pražský okruh. +more Přes Netluky vede červeně značená turistická trasa u Uhříněvsi do Královic. V krajině kolem Netluk je poli vedena síť zpevněných polních cest, na nich jsou značeny cyklotrasy A 239, A50 a A24.

Reference

Externí odkazy

[url=https://archivnimapy. cuzk. +morecz/uazk/pohledy/am_query_05. html. mapxy=-729910+-1049994]Archivní mapy[/url] (Uhříněves) na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10] * [url=http://www. mistopis. eu/mistopiscr/praha/praha22/netluky. htm]Netluky[/url], web Cestou necestou křížem krážem (mistopis. eu), autor Ťava * František Roubík: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách, Praha, 1959 * Jan Žižka: K podobě hospodářských dvorů na bývalých lichtensteinských panstvích ve středních Čechách, In: Památky středních Čech 12/1, Praha, 1998 * Uhříněves a okolí : historie a současnost městské části Praha 22, na textu spolupracovali Eva Škrdlová, Libuše Votavová, představitelé spolků a organizací a další autoři. Praha : Maroli : městská část Praha 22, 2003 * [url=https://web. archive. org/web/20141019151352/http://www. jkvuzvuhrineves. cz/]Jezdecký klub Výzkumného ústavu živočišné výroby[/url].

Kategorie:Uhříněves Kategorie:Čtvrti v Praze