Cesko.wiki Neutronové číslo
Author
Albert FloresStruktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku. Při psaní symbolů prvku se však zpravidla nepoužívá.
Chemické vlastnosti prvků jsou primárně určeny protonovým číslem, které mimo jiné určuje pozici prvku v periodické tabulce prvků. Počet neutronů má jen nepatrný vliv na chemické vlastnosti prvku.
Neutronovým číslem se liší různé izotopy jednoho prvku. Název pochází z řecké předpony iso- (stejno-) a topos (místo), protože v periodické tabulce se nacházejí na stejném místě. +more Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti. Pouze těžší izotopy reagují většinou pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější při porovnání izotopů vodíku - lehkého vodíku a deuteria, které je dvakrát těžší. U prvků s větším počtem nukleonů je rozdíl mnohem menší.
Počet neutronů je důležitý především pro jaderné vlastnosti prvku. Pouze 58 stabilních nuklidů má liché neutronové číslo, ve srovnání s 194 se sudým počtem neutronů.
Související termíny
Protonové číslo (Z) - je počet protonů (a tedy velikost kladného náboje) v jádře atomu. Je definující vlastností prvků. +more Protonové číslo se někdy nazývá atomové číslo.
* Nukleonové číslo (A) - je celkový počet nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu. Platí rovnice A=Z+N. +more Nukleonové číslo se někdy nazývá hmotnostní číslo. * Nuklid - látka složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné protonové číslo i nukleonové číslo (tedy počet protonů a neutronů v jádře). * Izotop - nuklidy stejného prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. Mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo. * Izoton - atomy, které mají stejné neutronové číslo (počet neutronů), ale liší se protonovým číslem (počtem protonů).
Výpočet neutronového čísla
X - prvek, A - nukleonové číslo, Z - protonové číslo. +more Pro zápis prvku X se obvykle používá nukleonové číslo A (součet protonů a neutronů v jádře) a protonové číslo Z (počet protonů v jádře). Neutronové číslo se běžně neuvádí, ale získáme ho odečtením protonového čísla Z od nukleonového čísla A podle rovnice:.
N=A-Z
Atomy téhož prvku, které mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo se nazývají izotopy. Například izotop uran-235 má nukleonové číslo A = 235, protonové číslo uranu je Z = 92. +more Neutronové číslo je tedy:.
N=A-Z = 235 − 92 = 143
Tento štěpitelný uran má tedy v jádře 143 neutronů.
Příklady izotopů
V přírodě se uran nachází v nejrůznějších rudách, ovšem jen v nízkých koncentracích 0,04 - 3 %. Vyskytuje se zde jako směs izotopů:
* 238U (99,2742 %) * 235U (0,7204 %) * 234U (0,0054 %)
Izotopy vodíku
* 1H - protium (běžný vodík) * 2H - deuterium (značka D) * 3H - tritium (značka T)
Izotopy uhlíku
* 12C - uhlík-12 * 13C - uhlík-13 (využívaný v NMR spektroskopii) * 14C - uhlík-14 (využívaný v radiokarbonové metodě datování)
Stabilita atomového jádra
Segrého diagram (nuklidový diagram) stabilních atomových jader. +more Stabilita atomového jádra je závislá na poměru protonovém (Z) a neutronovém čísle (N). Pouze 58 stabilních nuklidů má liché neutronové číslo, ve srovnání s 194 se sudým počtem neutronů. * Žádný izotop s lichým počtem neutronů není přirozeně nejhojnějším izotopem svého prvku (kromě beryllia-9 a platiny-195). * Žádné stabilní nuklidy nemají počet neutronů 19, 21, 35, 39, 45, 61, 89, 115, 123 nebo ≥ 127. * Většina lichých neutronových čísel má nejvýše jeden stabilní nuklid. * Kromě neutronových čísel 20, 50 a 82 mají všechna ostatní neutronová čísla nejvýše čtyři stabilní nuklidy (v případě neutronového čísla 20 existuje 5 stabilních nuklidů, v případě 50 také 5, v případě 82 je jich 6). * Neutronové číslo 82 mají nejstabilnější nuklidy. Existuje šest stabilních nuklidů a jeden radioaktivní nuklid s tímto neutronovým číslem: baryum-138, lanthan-139, cer-140, praseodym-141, neodym-142 a samarium-144, stejně jako radioaktivní prvotní nuklid xenon-136. * Pouze dva stabilní nuklidy mají méně neutronů než protonů: vodík-1 a helium-3. Vodík-1 má nejmenší počet neutronů = 0. * Například aktinoidy s lichým počtem neutronů jsou obvykle štěpitelné pomalými neutrony, zatímco aktinoidy se sudým počtem neutronů jsou obvykle štěpitelné rychlými neutrony.
Soubor:James Chadwick. jpg|James Chadwick (1891 - 1974) byl britský fyzik. +more V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa částicemi objevil částici v jádře, která byla nazvána neutron, protože neměla elektrický náboj. V roce 1935 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu. Soubor:Igor Tamm. jpg|Igor Jevgeněvič Tamm (1895 - 1971) byl sovětský fyzik, který vyslovil myšlenku, že atomové jádro se skládá z protonů a neutronů. Věnoval se výzkumu atomového jádra, kvantovou fyzikou a fyzikou kosmického záření. V roce 1958 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Soubor:Bundesarchiv Bild183-R57262, Werner Heisenberg. jpg|Werner Karl Heisenberg (1901 - 1976) byl německý teoretický fyzik, který jako první sestavil matematický model atomu pomocí maticového výpočtu. Za podíl na objevu kvantové mechaniky mu byla v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.