Nina Berberová

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Nina Berberová byla ruská spisovatelka a literární kritička žijící v exilu. Narodila se v Petrohradě v roce 1901 a vystudovala filozofii na univerzitě v Petrohradě. V roce 1922 emigrovala do Paříže, kde začala psát a publikovat literární kritiky a eseje. Její kniha "Cizinci" (1929) zaznamenala úspěch a stala se jedním z jejích nejznámějších děl. Během druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde vyučovala na UCLA. Po válce se vrátila do Paříže, kde žila až do své smrti v roce 1993. Je považována za jednu z nejvýznamnějších ruských spisovatelek 20. století a její práce je často spojována s témou exilu a samoty.

Nina Berberová, rusky Нина Николаевна Берберова (8. srpna 1901 Petrohrad - 26. září 1993 Filadelfie) byla ruská prozaička a básnířka, která své dílo vytvářela v emigraci, nejprve ve Francii, později v USA. Život a osud ruské emigrace bylo hlavní téma jejích próz.

Život

Otec byl Armén, matka Ruska. Berberová byla od časného mládí rozhodnutá stát se literátkou. +more V roce 1915 poznala Alexandra Bloka a Annu Achmatovovou, roku 1921 se účastnila jednání básnického sdružení Znějící lastura, které založil Nikolaj Gumiljov. Téhož roku, ještě v Rusku, publikovala první verše, již za rok však emigrovala, spolu se spisovatelem Vladislavem Chodasevičem, který se stal později jejím manželem. Po určitou dobu žili i v Československu, také u Maxima Gorkého v Německu a Itálii, nakonec se ale usadili roku 1925 v Paříži. Zde Berberová přispívala do exulantských periodik (Poslednije novosti, Novy dom, Ruskaja mysl) a začala vydávat romány (Poslední a první, Velitelka, Bez západu). V roce 1932 se s manželem rozešla, protože navázala známost s malířem Nikolajem Makejevem. Úspěšná byla její biografie Čajkovskij, již vydala roku 1936. Z beletrie vzbudila největší zájem poválečná novela Zmírnění údělu (1949).

V roce 1950 odešla do Spojených států amerických. Zde dále přispívala do ruskojazyčných exulantských periodik (např. +more Mosty), pracovala pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky a později učila na Yaleské univerzitě (1958-63) a v Princetonu (1963-71), kde se stala profesorkou literatury. Z literárních prací největšího úspěchu dosáhla její autobiografie, jež vyšla nejprve v angličtině roku 1969 a jmenovala se Psáno kurzivou (The Italics Are Mine). V emigrantských kruzích, jež vylíčila dosti bez příkras, kniha vyvolala mnoho sporů, ale zajistila autorce úspěch u amerických čtenářů i u těch ruských, když za Gorbačovovy perestrojky mohla vyjít na konci 80. let v Sovětském svazu. Se zájmen byl přijatý i její životopis Ocelová žena z roku 1981, jehož námětem jsou životní osudy špiónky Moury Budberg (1893-1974). V roce 1989 navštívila rodný Petrohrad. Po celý život také překládala, do ruštiny přeložila díla Romaina Rollanda, Konstantinose Kavafise či Thomase Stearnse Eliota. Do francouzštiny převedla některé Dostojevského texty.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. iliteratura. +morecz/Clanek/14877/berberovova-nina-psano-kurzivou]Doslov Miluše Zadražilové ke knize Psáno kurzívou[/url] * [url=http://www. hamelika. cz/. cz_maxim-gorkij-(1868-1936),249]Vzpomínka Berberové na pobyt Maxima Gorkého v Mariánských Lázních roku 1924[/url] * [url=https://www. respekt. cz/tydenik/2009/36/krizova-cesta-do-jelabugy]Článek v Respektu - kontakt Berberové a Cvetajevové[/url] * [url=https://www. mantex. co. uk/nina-berberova/]Životopis Berberové z roku 2018 od Roy Johnsona[/url].

Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 8. +more srpna Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 26. září Kategorie:Úmrtí v roce 1993 Kategorie:Úmrtí ve Filadelfii Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruští emigranti a exulanti Kategorie:Ruští spisovatelé v zahraničí.