Nina Svobodová

Technology

12 hours ago

Author

Nina Svobodová, rodným jménem Antonie Malvína Svobodová (16. června 1902 Praha - 4. září 1988 Praha) byla česká spisovatelka katolické orientace, představitelka Československé strany lidové. Za komunistického režimu byla šestnáct let vězněná a stala se tak nejdéle vězněnou ženou z politických procesů v Československu.

Životopis

Do roku 1949

Byla dcerou pražského veterinárního lékaře, potomka zemanského rodu z Černé Hory u Blanska. Vystudovala obchodní akademii, na které maturovala roku 1920. +more Do roku 1924 pracovala jako úřednice v bankovních a obchodních společnostech. Vzhledem k tomu, že mluvila plynně italsky a francouzsky, pracovala od roku 1924 jako překladatelka a cizojazyčná korespondentka v pražské Obchodní komoře. Během zaměstnání složila státní učitelské zkoušky z angličtiny, francouzštiny a italštiny; měla též znalosti němčiny a latiny.

Angažovala se v katolických a lidoveckých organizacích - Česká kulturní jednota, Svaz katolických žen, v roce 1931 vstoupila i do Československé strany lidové.

Více se však začala politicky angažovat až po druhé světové válce. Od roku 1945 byla za lidovce poslankyní Zemského českého národního výboru, v letech 1946-1948 byla místopředsedkyní krajského výboru Velké Prahy (zastupitelstva). +more V únoru 1948 ji z politických důvodů vyhodili z Obchodní komory, ale našla si místo v ústředí České katolické charity a byla též redaktorkou časopisu Charita.

Vězení - amnestie - vězení

V prosinci 1949 byla zatčena a zařazena do jedné z větví procesu s Miladou Horákovou; v roce 1950 byla odsouzena k patnácti letům vězení. V roce 1960 sice dostala amnestii, ale již rok poté byla znovu zatčena a souzena v tzv. +more Procesu s Křesťansko-demokratickou stranou (Cuhrova skupina) za údajnou přípravu ilegální křesťanskodemokratické strany. Odsouzena byla na 2,5 roku, ale protože propuštění na amnestii v roce 1960 bylo podmínečné, trest jí byl prodloužen o 4,5 roku.

Závěr života

Propuštěna byla v roce 1967, opět podmínečně. Zemřela v osamění a zapomnění roku 1988.

Dílo

Ve 20. letech začala publikovat, do literárních časopisů psala básně i recenze, později začala vydávat prózu (Duše fresek, 1933) a divadelní hry. +more Občas publikovala pod pseudonymy Klára Šeráková nebo M. Skálová.

Za války vydala svůj nejoceňovanější román - Světelný mrak (1943), který vyprávěl příběh malíře a sochaře Andrea da Cione. Svobodová byla totiž velkou milovnicí italské kultury, zejména středověké, věnovala jí i odborné práce - v roce 1935 například studii Andělský malíř Fra Giovanni Angelico z Fiesole. +more Po válce vstoupila do olomoucké Družiny literární a umělecké a brněnského Moravského kola spisovatelů.

Od roku 1968 mohla znovu publikovat v lidoveckém tisku, zejména v Katolických novinách a Naší rodině. Roku 1971 nakladatelství Vyšehrad vydalo její román Dům u Božího oka. +more Rehabilitována byla v roce 1974, ale vydat další díly Domu u Božího oka (Martinovská rychta, Podskalská romance) se jí už nepodařilo.