Nižší svěcení

Papež Pavel VI. reformoval systém svěcení v katolické církvi Jako nižší svěcení (quatuor minores) bylo do roku 1972 označováno v římskokatolické církvi ustanovení osob ke konání určitých činností v církvi, zejména při liturgii, a to pomocného charakteru.

Historie

Vzniklo v době, kdy církev prováděla samostatné vysvěcení pro každou z těchto služeb, ale postupem času se vyvinula do předstupně kněžského svěcení bez vykonávání příslušné služby. Rozlišovala se tato nižší svěcení:

Jednotlivé úrovně nižšího svěcení seřazeno vzestupně:

*ostiář - měl od třetího století na starosti otevírání, střežení a zamykání dveří kostela (během konání mše svaté nesměli ve staré církvi vstupovat do kostela nepokřtění) a také varování (v době pronásledování římských křesťanů), že se přibližují vojáci. *lektor - přednášel od čtvrtého století Písmo svaté, kromě evangelia. +more Zejména se jednalo o čtení ze Starého zákona. *exorcista - se svolením biskupa měl za úkol provádět exorcismus (od třetího století). *akolyta - od třetího století pomáhá celebrantovi jako ceroferář.

Nižší svěcení byla v návaznosti na výsledky Druhého vatikánského koncilu apoštolským listem papeže Pavla VI. +more Ministeria quaedam ze dne 15. srpna 1972 s účinností od 1. ledna 1973 pro zrušena a nahrazena tzv. službami, jimiž už však jsou jen lektorát a akolytát (bez náhrady byl tedy zrušen ostiariát a exorcitát). Stále ale existují v tradičně-katolických společenstvích a rovněž jsou udělovány jejich ekvivalenty u některých neřímských ritů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20150402135849/http://www. eamos. cz/amos/kpt/modules/low/kurz_text. php. id_kap=6&kod_kurzu=kpt_993]Apoštolský list Ministeria quaedam, kterým se v latinské církvi upravují ustanovení o tonzuře, nižších svěceních a podjáhenství[/url].

Kategorie:Dějiny církve Kategorie:Kanonické právo