Nodar Dumbadze

Nodar Dumbadze (gruzínsky ნოდარ დუმბაძე, 14. července 1928 Tbilisi - 19. září 1984 Tbilisi) byl gruzínský spisovatel. Psal především humorně laděné prózy z válečné a poválečné Gruzie.

Život

Vystudoval právo na univerzitě v Tbilisi, ekonomické fakultě, v roce 1950. V roce 1964 vstoupil do komunistické strany. +more Mezi lety 1967 a 1972 se podílel na publikování satirického časopisu Niangi. V roce 1972 se stal členem předsednictva svazu sovětských spisovatelů a tajemníkem svazu gruzínských spisovatelů. Za svou tvorbu obdržel Státní cenu Šoty Rustaveliho (1975) a Leninovu cenu (1980).

Dílo

Dumbadze začal publikovat od 50. let, nejdříve krátké povídky, později delší díla.

Romány

Babička, Illiko, Ilarioni a já (1960) * Vidím Slunce (1962) * Sluneční noc (1967) * Neměj strach, matko! (1972) * Bílé prapory (1973) * Zákon věčnosti (1978)

Novely

Kukarača (1981)

České překlady

Vyšetřování: hra o 2 dějstvích. Překlad Jan Pömerl. +more 1. vyd. Praha: Dilia, 1979. 160 s. cnb000390768. * Zákon věčnosti. Překlad Václav A. Černý. 3. vydání. Praha: Lidové nakladatelství, 1988. 245 s. cnb000038917.

Odkazy

Reference

Literatura

HRALA, Milan, ed. Slovník spisovatelů. +more Sovětský svaz: literatura ruská, ukrajinská a běloruská, literatury sovětského Pobaltí, literatury Sovětského východu. 1. díl, A-K. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. 639 s. cnb001194425. [Heslo „Dumbadze", str. 347-348. ].

Externí odkazy

Kategorie:Gruzínští spisovatelé Kategorie:Narození 14. +more července Kategorie:Narození 1928 Kategorie:Narození v Tbilisi Kategorie:Úmrtí 19. září Kategorie:Úmrtí 1984 Kategorie:Úmrtí v Tbilisi Kategorie:Muži.