Nosislavská zátočina
Author
Albert FloresNosislavská zátočina je přírodní památka v okrese Brno-venkov, severozápadně od obce Nosislav. Důvodem ochrany je zachování posledního přirozeného meandru na dolním toku Svratky (tj. jižně od Brna), kde jsou břehová společenstva s významným výskytištěm živočišných populací. Chráněn je tok a koryto řeky spolu s přilehlými pozemky.
Lokalita
+more8'>mapa přírodní památky Nosislavská zátočina Památka se nachází na 25. říčním kilometru řeky Svratky. Nedaleko probíhá silnice II/425 mezi Židlochovicemi a Nosislaví. Územně leží na katastrálním území obce Nosislav, poblíž katastrálních hranic Židlochovic a Nosislavi. Na levém břehu se polní tratě nazývají Nosislavské zahrady a Humínka.
Historie
Před revolucí v roce 1989 existovaly plány na napřímení toku. V prosinci 1989 podalo Občanské fórum v Nosislavi na návrh svého mluvčího Vladimíra Židka žádost o vyhlášení Chráněného přírodního výtvoru Nosislavská zátočina (dle zákona č. +more 114/1992 Sb. nahrazen někdejší pojem "chráněný krajinný výtvor" pojmem "přírodní památka"). Jedním z důvodů byly obavy z negativních dopadů regulace, které se projevily při podobné úpravě Svratky u Vranovic. Ohledně této záležitosti se dále angažovali členové Občanského fóra František Suchánek, který jednal se správcem toku řeky Svratky (Povodí Moravy v Brně), a Vladimír Svoboda, který zajistil mapové podklady se soupisem vlastníků.
Přírodní památka Nosislavská zátočina byla jako chráněný přírodní výtvor zřízena obecně závaznou vyhláškou Okresního úřadu v Břeclavi dne 25. září 1991 s účinností dnem 10. +more října 1991. Ta byla nahrazena Nařízením Jihomoravského kraje ze dne 26. září 2023 s účinností od 1. prosince 2023.
Přírodní poměry
Geologie
Podloží údolní nivy v místě přírodní památky je tvořeno neogenními mořskými sedimenty karpatské předhlubně. Říční sedimenty nivy vytváří spodní souvrství převážně pleistocenních štěrkopísků, překrytých holocenními jílovými náplavami s mocností 2 až 4 metry. +more Nivní půdy kolem řeky tvoří fluvizem typická a glejová.
Řeka Svratka tvoří v místě dvojitý meandr. Dosahuje zde šířky 35 až 45 m a hloubky kolem 4 m. +more Vnější břehy jsou kolmé, vymleté proudem řeky. Je na nich dobře pozorovatelný odkrytý geologický a pedologický profil. Na vnitřních březích meandrů se tvoří písčité pláže, v korytě pak štěrkové lavice. Provzdušňování vody na štěrkových lavicích a působení bentosu zde značně posiluje schopnost samočištění řeky.
Flora
Orsej jarní v PP Nosislavská zátočina Zástupce stromového patra tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol bílý (Populus alba) a řidčeji i topol černý (Populus nigra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), jilm habrolistý (Ulmus minor), vrba bílá (Salix alba) nebo vrba křehká (Salix fragilis). +more Keřové patro je tvořeno převážně porostem bezu černého (Sambucus nigra). V bylinném podrostu lze nalézt zástupce nitrofilních druhů, jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
Fauna
V lokalitě přírodní památky byly nalezeny některé významné druhy hmyzu, jako páchník hnědý (Osmoderma eremita), stužkonoska vrbová (Catocala electa) a stužkonoska topolová (Catocala elocata). Kolem břehů řeky se vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix). +more Nosislavská zátočina je též místem výskytu řady ptačích druhů. Břehové a doprovodné porosty jsou hnízdištěm lejska šedého (Muscicapa striata), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), slavíka obecného (Luscinia megarhyntos) a žluvy hajní (Oriolus oriolus). Kolmé říční břehy jsou domovem ledňáčka říčního (Alcedo atthis), příležitostně i kolonií břehule říční (Riparia riparia). Oblast meandru je součástí říčního zimoviště vodních ptáků.
Ochrana
V doprovodných porostech je třeba odstraňovat cizorodé druhy a provádět postupnou přeměnu na přírodě blízkou druhovou skladbu. Koryto řeky musí být ponecháno přirozenému vývoji.
Veřejnosti je přístup povolen pouze pěšky od silnice úzkou cestičkou zřízenou při pozemkových úpravách. Táboření a rozdělávání ohně je zakázáno. +more Myslivost a rybářství je povoleno bez omezení. Zásahy do porostů musí být předem projednány s orgány ochrany přírody. Přírodní památka je označena v terénu tabulemi se státním znakem.