Nová kasárna (Prachatice)

Nová kasárna v Prachaticích jsou situována v severní části města Prachatice. První objekty byly vybudovány Wehrmachtem v roce 1941 pro potřeby německé vojenské posádky v Prachaticích a následně byl areál rekonstruován a rozšířen o budovy a zařízení pro potřeby 62. motostřeleckého pluku Domácího odboje,který se podílel na zajištění čs. hranice se SRN a systému československého opevnění státní hranice. Po zrušení útvaru a politických změnách po roce 1989 byl areál revitalizován.

Popis areálu kasáren

Nová kasárna jsou situována na severozápadním předměstí Prachatic na severním konci Hradební ulice. a navazujících ulic Rožmberské a Kasárenské. +moreAreál kasáren má obdélný půdorys, jehož delší osa je orientována v severojižním směru. Ve středu areálu je původní nástupiště pluku v současné době označované jako Horní náměstí a využívané především jako parkoviště. Souběžně s delšími stranami této plochy. jsou původně přízemní budovy vybudované v roce 1941 Wehrmacht a následně opakovaně rekonstruované (naposledy v 90. letech 20. století již pro civilní účely). Areál původních kasáren Wehrmachtu tvořilo 12 budov na ploše 6 hektarů. V rozích obdélníkového nástupiště je 6 původně jednopatrových budov: 3 na severu a 2 na jihu. Při vjezdu do areálu je vlevo viditelné bývalé stanoviště dozorčího vchodu, brána na pravé straně byla demolována, takže do areálu je volný vstup i vjezd na křižovatku nově označených ulic Rožmberské a Kasárenské.

Historie a využití areálu kasáren

Areál kasáren se stavebně vyvíjel v několika etapách, odrážejících politické poměry v Prachaticích a celém Československu (Česku) i vývoj vojenské doktriny. Vžitý místní název Nová kasárna se v Prachaticích ustálil pro odlišení od budovy Žižkových kasáren, která byla postavena více než o půlstoletí dříve (jejich stavba byla dokončena v roce 1875 a slavnostně otevřena dne +more_září'>15. září). Zhoršující se technický stav budovy kasáren byl důvodem stížností vojáků ještě v období předválečné ČSR.

Historie areálu kasáren za II. světové války

První část budov včetně nástupiště byla postavena v roce 1941. V té době areál sloužil potřebám vojenské posádky Wehrmachtu v Prachaticích. +moreVzhledem k vývoji války nepříznivému pro Velkoněmeckou říši byla na sklonku války kasárna změněna na lazaret pro zraněné německé vojáky.

Historie areálu kasáren v letech 1945 - 1948

Po osvobození Československa v roce 1945 byl areál využíván jako sběrný tábor pro sudetské Němce z okresu Prachatice určené k odsunu do Bavorska. Důvodem bylo, že všechny objekty byly nové a kvalitně vybaveny lůžkovinami, kuchyňskými potřebami, nářadím a dalším vybavením a areál byl jako bývalá německá kasárna na ploše 6 hektarů oplocen. +more Tábor měl kapacitu maximálně 1500 osob, kterou nebylo možno překročit. Velitelem byl partyzán nadporučík Jaroslav Vaněk, kterému byly podřízeny všechny osoby v táboře. Americké jednotky do tábora přemístily první německé občany již v létě 1945a dne 1. 10. 1945 byla správa tábora převedena na čs. úřady. Na konci roku 1945 byli přemístěni do Bavorska z velké části uprchlíci a část jich byla přesunuta do jiných sběrných táborů. Od února 1946 sběrné bylo středisko v Nových kasárnách určeno pouze pro sudetské Němce. Část tábora sloužila pro internaci 50-130 německých občanů z Prachaticka obviněných podle retribučních dekretů. Sběrný tábor v kasárnách ukončil činnost 16. srpna 1946. Americká vojenská správa budovy předala čs. vojenské správě, která zde dislokovala důstojnickou školu. Tato škola zahájila činnost v říjnu 1946.

Historie areálu kasáren v letech 1948 - 1989

Po skončení činnosti důstojnické školy. byla do Nových kasáren umístěna opět armáda. +more V areálu byl dislokován nejprve pěší, následně střelecký pluk, později od roku 1958 62. motostřelecký pluk. Tyto útvary nesly od roku 1945 čestné označení Domácího odboje, které útvaru udělil prezident ČSR Edvard Beneš. Nová kasárna byly oficiálně nazývána Kasárna Klementa Gottwalda. V původních prachatických kasárnách byl dislokován prapor silničního vojska ČSLA. Rozšířením Nových kasáren Žižkova kasárna získala neoficiální název Stará kasárna pro odlišení obou kasáren byly někdy jejich stavby odlišovány jako Horní (Nová) a Dolní (Stará kasárna). V této formě útvar působil až do změny politických poměrů v roce 1989. Poté bylo rozhodnuto o jeho zrušení ke dni 31. 3. 1994.

Rozšíření areálu kasáren v 50. - 80. letech

V průběhu 50. let začala probíhat reorganizace čs. +more pěšího vojska na útvary střelecké a později motostřelecké. Současně byly vytvářeny vševojskové divize. V roce 1963 byla zrušena odbornost pěchota a výsadkové vojsko a nově zavedena odbornost motostřelecké a výsadkové vojsko (Předpis Kádr-2-2) Reorganizace útvaru na vševojskový pluk zvýšila nároky na prostory a plochy. Hlavní údernou silou pluku byly 3 motostřelecké prapory odpovídající složením a výzbrojí [url=https://commons. wikimedia. org/wiki/File:Soviet_Motor_Rifle_RGT_1980s. svg]motostřeleckému praporu sovětské armády[/url]. Tyto potřeby řešila výstavba tří ubytovacích patrových budov na severním konci nástupiště, kde vznikly charakteristické typizované stavby ubytovacích prostor pro vojáky základní vojenské služby. Budovy na průčelí nesou rysy socialistického realismu, se kterými se můžeme setkat ve většině kasárenských objektů budovaných v době studené války na západní hranici ČSR (Klimentov u Mariánských Lázní, Bor u Tachova, Janovice na Úhlavou, ve Vimperk a Český Krumlov a v dalších posádkových městech při západní a jihozápadní hranici Československa). I v prachatických kasárnách se tak odrazily změny logistiky ČSLA. Od ledna 1951 převzaly investiční výstavbu pro armádu nově zřízené vojenské stavební podniky Posista, Konstruktiva, Armastav, Severostav a Stavoindustrii vyčleněné z Čs. stavebních závodů a kasárna byla od roku 1953 budována podle nového jednotného projektu praporních a plukovních kasáren.

Budovy a zařízení vybudované v rámci rozšíření areálu kasáren v 50. - 80. letech

Postupně byly postaveny a zprovozněny ubytovací prostory a prostory jednotek a velení pluku:

Původní budovy z roku 1941

V původních budovách z roku 1941 podél nástupiště pluku byly umístěny, * 3. motostřelecký prapor, * Velitelství pluku a štáb, * Jednotky bojového zabezpečení, * Ošetřovna

Související stavby

S rozšiřováním kasáren a stavu 62. motostřeleckého pluku souvisela výstavba sídliště mezi Štěpánčiným parkem a Novými kasárnami. +more Dvoupodlažní byty sloužily zčásti pro rodiny vojáků z povolání a byla zde postavena i ubytovna pro svobodné vojáky z povolání. Domy byly vystavěny ve stylu socialistického realismu, podobně jako ubytovací objekty pro vojáky základní služby v kasárnách. Styl prokazuje mj. i dochovaná výzdoba na fasádách domů. Z kasáren vedla tankostřelecká cesta, která umožňovala přesun techniky do Vojenského újezdu Boletice. 62. motostřelecký pluk zajišťoval reaktivaci a údržbu předválečného lehkého opevnění vz. 37 na úseku H-42 lehkého opevnění vz. 37 a úseku H-33 lehkého opevnění vz. 37 v okolí Libína a Libínského Sedla.

Areál kasáren po roce 1989

Po zrušení 62. motostřeleckého pluku město Prachatice projevilo zájem o převod areálu do svého vlastnictví. +more Po složitých jednáních došlo v letech 1998 - 2000 k předání všech objektů kasáren městu Prachatice bezplatným převodem. Motivem zájmu města o kasárna bylo využití většiny objektů pro vytvoření dostupného bydlení pro občany Prachatic a možnost kontroly nad předmětem podnikatelské činnosti subjektů, které zde začaly rozvíjet různé formy podnikání. Po provedené analýze Město Prachatice zveřejnilo „Projekt oživení kasáren“, který stanovil že: - bývalé objekty ubytoven mužstva budou přestavěny na bytové domy, kde investorem bude Město Prachatice, - část objektů město nabídne k prodeji soukromým investorům za zlomek odhadní ceny za podmínky, že adaptace objektů proběhne v intencích urbanistické studie a převážná část rekonstrukce proběhne do 2 let od prodeje objektu; při nedodržení těchto podmínek může Město využít právo zpětného odkupu - objekty určené výhledově ke zbourání, které je dočasně možno využít budou nabídnuty k pronájmu na dobu 10 let s tím, že po ukončení pronájmu město rozhodne o jejich dalším osudu Zájemci byli vybrání komisionelně. Výsledkem šestileté revitalizace prostoru je vznik - - více než 130 bytů, - prodejny, - restaurace, - veterinární ošetřovny - dalších služeb, - 200 pracovních míst v nadnárodní společnosti Vishay (elektronický průmysl) - moderní zázemí pro Integrovaný záchranný systém. Většina budov původně sloužících jako ubytovací prostory vojáků základní služby byla upravena na byty ve vlastnictví města. , jmenovitě budovy *bývalého 1. motostřeleckého praporu, *bývalého tankového praporu *dělostřeleckého oddílu a baterie protitankových řízených střel. *Budova bývalého 2. motostřeleckého praporu je využívána pro účely školství (Střední a vyšší odborná škola v Prachaticích). *Bývalý kuchyňský blok po rekonstrukci je využíván pro výrobu. *Objekty bývalého velitelství pluku, štábu a jednotek bojového zabezpečení jsou využívány pro drobnou výrobu a služby.

Vytvoření nové uliční sítě v areálu kasáren v 90. letech

Součástí snahy o revitalizaci a integraci areálu bývalých Nových kasáren do organismu města Prachaticebylo rozhodnutí prachatického městského zastupitelstva o pojmenování vnitřních komunikací v kasárnách jako prachatických ulic a nástupiště pluku jako Horní náměstí. Vzhledem k tomu, že všechny ulice historického jádra a Městské památkové rezervace , nesou původní středověké a raně novověké názvy, byly nově vytvářené ulice v areálu Nových kasáren označeny jmény připomínajícími éru Rožmberků, se kterými byl spojen největší rozkvět Prachatic v 16. +more století: * Vilémova,podle předposledního Viléma z Rožmberka, * Vokova, podle posledního rožmberského vladaře Petra Voka z Rožmberka, * Vítkova, podle legendárního zakladatele rodu Vítkovců Vítka z Prčice, * Březanova, podle historika a kronikáře posledního rožmberského vladaře Petra Voka z Rožmberka Václava Březana, *Rožmberská,podle rodu Rožmberkové Petra Voka z Rožmberka, * Menšíkova, . podle Jakuba Menšíka z Menštejna, *Rudolfova , podle císaře Rudolfa II. , * Horní náměstí.

Nová kasárna ve filmu

V nových kasárnách a v Prachaticích byly v roce 1988 natáčeny některé díly seriálu Chlapci a chlapi ze života vojáků motostřeleckého útvaru ve fiktivním městě Hrádek (3. díl, Tak přísaháme, 4. +more díl Nový poručík, 5. díl, Zelené vánoce, 8. díl, Samopal, 9. Trápení, 10. Řádná dovolená).

Dění v Nových kasárnách po roce 1990

Po revitalizaci areálu jsou v něm pořádány různé společenské akce, např. noční soutěže požárních družstev O pohár starosty města Prachatice.

Galerie

Celkové pohledy na areál Nových kasáren

File:Prachatice Nová kasárna 83. jpg|thumb|Pohled přes nástupiště s tribunou velitele na budovy praporů File:Prachatice Nová kasárna 1205. +morejpg|thumb|Pohled směrem ke kuchyňskému bloku File:Prachatice Nová kasárna 1208. jpg|thumb|Pohled od vjezdu pod budovou štábu File:Prachatice Nová kasárna 73. jpg|thumb|Pohled od vjezdu pod budovou štábu File:Prachatice Nová kasárna 74. jpg|thumb|Pohled ke vjezdu na budovou dozorčího vchodu a ubytovny File:Prachatice Nová kasárna 75. jpg|thumb|Pohled od vjezdu pod budovou štábu File:Prachatice Nová kasárna 96. jpg|thumb|Pohled na nástupiště a tribunu velitele File:Prachatice Nová kasárna 92. jpg|thumb|Původní budova - ošetřovna a prostory JBZ File:Prachatice Nová kasárna 99. jpg|thumb|Pohled na nástupiště a tribunu velitele - směr k výjezdu File:Prachatice Nová kasárna 94. jpg|thumb|Pohled dnešní Kasárenskou ulicí k nástupišti a výjezdu.

Detaily areálu Nových kasáren

File:Prachatice Nová kasárna 1203. jpg|thumb|Pohled na ubytovací prostor dělostřeleckého oddílu a baterie PTŘS File:Prachatice Nová kasárna 85. +morejpg|thumb|Pohled na prostor 3. praporu, dozorčího útvaru a štábu File:Prachatice Nová kasárna 87. jpg|thumb|Tribuna velitele na nástupišti File:Prachatice Nová kasárna 86. jpg|thumb|Rekonstruované budovy bývalého 3. motostřeleckého praporu File:Prachatice Nová kasárna 90. jpg|thumb|Dnešní Rudolfova ulice File:Prachatice Nová kasárna 1201. jpg|thumb|Horní náměstí s kontejnery, označením náměstí a pohledem na bývalé budovy jednotek bojového zabezpečení a ošetřovny.

Sídliště a ubytovna pro vojáky z povolání

File:NS Prachatické hradby, ul. Hradební (10). +morejpg|thumb|Bývalá ubytovna vojáků z povolání, dnes pracoviště Městského úřadu Prachatice File:NS Prachatické hradby, ul. Hradební (12). jpg|thumb|Podloubí bývalé ubytovny v Hradební ulici s prvky socialistického realismu.

Tankostřelecká cesta a reaktivované objekty lehkého opevnění vz. 37

File:ŘOP 28, Prachatice 09. jpg|thumb|Reaktivovaný ŘOP 28 v úseku H-42 - interiér File:ŘOP 28, Prachatice 05. +morejpg|thumb|Reaktivovaný ŘOP 28 v úseku H-42 - vchod s číslem objektu File:ŘOP 38, Prachatice 02. jpg|thumb|Reaktivovaný ŘOP 38, pohled zvenčí File:ŘOP 38, Prachatice 07. jpg|thumb|Reaktivovaný ŘOP 38, pohled do interiéru ventilační zařízení File:ŘOP 38, Prachatice 06. jpg|thumb|Reaktivovaný ŘOP 38, pohled na čelní stěnu s rovnaninou a záhozem z r. 1937 File:ŘOP 31, Prachatice 10. jpg|thumb|Reaktivovaný ŘOP 31, pohled na čelní stěnu s rovnaninou a záhozem a zához zadní stěny se vchodem.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Prachatice * Žižkova kasárna * Vysídlení Němců z Československa * Československá lidová armáda * Wehrmacht * Československé opevnění během studené války * Kasárna

Externí odkazy

[url=http://www. begegnungsraum-geschichte. +moreuni-passau. de/cz/materialy-pro-vyuku/nucene-vysidleni/vyuka-materialy/vzpominky-pam283tnik367/seznam-podle-temat/sb283rne-st345edisko-prachatice/]Univerzita Pasov - Sběrné středisko Prachatice[/url].

Kategorie:Postaveno v Česku 1941 Kategorie:Stavby v Prachaticích Kategorie:Kasárna v Jihočeském kraji