Náhorněkarabašská autonomní oblast

Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO) byla autonomní oblast v rámci Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky, která vznikla 7. července 1923. Jejím hlavním městem bylo město Stěpanakert. V čele oblasti stál první tajemník Náhorněkarabašského autonomního oblastního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu. Většinu obyvatelstva tvořili etničtí Arméni.

Historie

Oblast byla sporná mezi Arménií a Ázerbájdžánem během jejich krátké nezávislosti v letech 1918 a 1920. Po sovětizaci Arménie a Ázerbájdžánu se organizace Kavbiura rozhodla ponechat oblast v rámci Ázerbájdžánské SSR a zároveň jí přiznat širokou regionální autonomii. +more Původně mělo být hlavní město Náhorního Karabachu Šuša a okolní vesnice z autonomie vyloučeny, protože byly převážně ázerbájdžánské, zejména po masakru a vyhnání většinového arménského obyvatelstva Šuši. Toto rozhodnutí bylo později v roce 1923 změněno, když bylo rozhodnuto o připojení Šuši k NKAO navzdory protestům muslimských vesnic, které se vyslovily pro její začlenění do Kurdistánského ujezdu.

Dne 7. července 1923 byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast a hlavní město bylo přesunuto do Stěpanakertu. +more V době vzniku měla rozlohu 4 161 km2. Podle sčítání lidu z roku 1926 žilo v oblasti 125 200 obyvatel, z nichž Arméni tvořili 89,2 %. Do roku 1989 však podíl Arménů v autonomní oblasti klesl na 76,9 %. Důvodem byla politika sovětských ázerbájdžánských úřadů, která usazovala v regionu Ázerbájdžánce, dalším důvodem byla určitá emigrace karabašských Arménů a zároveň i obecně vyšší porodnost Ázerbájdžánců než Arménů. Mapa Ačkoli se otázka statusu Náhorního Karabachu stala významným veřejným tématem až v polovině 80. let arménští intelektuálové, sovětští Arméni a karabašské arménské vedení pravidelně apelovali na Moskvu, aby byl region předán sovětské Arménii. V roce 1945 apeloval vůdce Arménské SSR Grigorij Arutinov na Stalina, aby region připojil k Arménské SSR, což bylo odmítnuto. V roce 1965 se třináct karabašských arménských stranických funkcionářů obrátilo na sovětské vedení dopisem se stížnostmi na postoj sovětských ázerbájdžánských představitelů k NKAO. Mnozí z těchto karabašských arménských funkcionářů byli propuštěni nebo přesunuti do Arménie. S nástupem Hejdara Alijeva do čela Ázerbájdžánské SSR v roce 1969 sílily pokusy o zpřísnění kontroly Baku nad autonomní oblastí. V letech 1973-74 Alijev provedl čistku v celém vedení NKAO, které bylo považováno za arménské nacionalisty. Jako prvního tajemníka Náhorněkarabašského autonomního oblastního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu jmenoval Borise Kevorkova, Arména nepocházející z Karabachu.

V roce 1977 napsal významný arménský spisovatel Sero Chanzadjan otevřený dopis Leonidu Brežněvovi, v němž vyzval k připojení Náhorního Karabachu k Arménské SSR.

Administrativní dělení

V NKAO existovalo pět správních obvodů nebo rajónů:

* Okres Mardakert * Okres Martuni * Okres Šuša * Okres Askeran * Okres Hadrut

Obyvatelstvo

Zánik

V roce 1987 vypukl konflikt mezi Armény v oblasti a vládou Ázerbájdžánské SSR. Boje přerostly do konce roku 1991 v první válku o Náhorní Karabach. +more Dne 26. listopadu 1991 Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské republiky zrušila autonomní status oblasti. Bylo zrušeno i její vnitřní správní členění a její území bylo rozděleno a přerozděleno mezi sousední správní rajony Chodžavend, Tatar, Goranboj, Šuša a Kalbadžar. V reakci na to vyhlásilo většinové arménské obyvatelstvo oblasti nezávislost jako Náhorněkarabašská republika, kterou podpořila Arménie.

Poznámky

Reference

Související články

Republika Arcach * Náhorní Karabach * Karabach

Externí odkazy

[url=https://cis-legislation. com/document. +morefwx. rgn=2890]Zákon Ázerbájdžánské republiky ze dne 26. listopadu 1991 č. 279-XII o zrušení Náhorněkarabašské autonomní oblasti Ázerbájdžánské republiky[/url].

Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1923 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1991 Kategorie:Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Kategorie:Autonomní oblasti