Nápověda:Vnitřní odkazy

Vnitřní odkazy nazývané také interní odkazy, modré odkazy, wikiodkazy nebo wikilinky jsou hypertextové odkazy, které propojují články a další stránky uvnitř Wikipedie. Odkaz je vyznačen modrou barvou textu a po kliknutí na něj se zobrazí odkazovaná stránka. Pokud cílová stránka neexistuje, zobrazuje se text odkazu červeně.

Do textu článku vkládejte odkazy na vhodné články, které jsou podstatné vzhledem ke kontextu. Vyhněte se odkazům na příliš obecná nesouvisející témata a za sebou kladeným odkazům na stejný článek. +more Červené odkazy vkládejte jen na názvy článků, které by měly vzniknout.

Odkaz se v režimu Editovat vkládá pomocí ikony s řetězem Soubor:VisualEditor icon page-redirect-ltr-progressive. +moresvg. (Více viz Nápověda:Odkazy ve Vizuálním editoru - část Interní odkazy).

V režimu se odkaz vkládá pomocí dvojitých hranatých závorek:

. Pokud se název článku liší od textu, pod kterým se má odkaz zobrazit, oddělte je svislou čarou:

. Odkaz je také možné vložit pomocí ikony s řetězem link= v horní liště editačního okna.

Tato nápověda dále popisuje podrobně jen vytváření odkazů ve wikikódu (režim Editovat zdroj).

Kdy odkazovat

Vnitřní odkazy je vhodné vkládat tam, kde jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku. Není tedy dobré je vytvářet zbytečně jen proto, že lze na něco odkázat, ani naopak jimi šetřit tam, kde by byly užitečné. +more Zejména odkazujte na:.

* Klíčové pojmy: Příliš mnoho nebo špatně volené odkazy ruší ve čtení, naopak dobře vybrané odkazy zvýrazňují klíčová slova a pomáhají čtenáři rychle pochopit kontext. Důležitá je volba správných vnitřních odkazů i v úvodu článku. +more * Vysvětlující a rozšiřující články: Zpravidla odkazujeme na technické pojmy nutné k pochopení obsahu článku a dále články uvádějící do kontextu, předpokladů nebo bezprostředních důsledků probíraného tématu či téma článku prohlubující. Dále se zpravidla odkazují vlastní jména a slova, která nejsou široce známá, a tudíž by mnozí čtenáři uvítali jejich vysvětlení. * Podrobné, konkrétnější články: Odkaz by měl být co nejspecifičtější vzhledem ke kontextu. Například ve větě Studoval univerzitu v Oxfordu. neodkážeme na obecná hesla Univerzita a Oxford, ale rovnou na Oxfordská univerzita: Studoval univerzitu v Oxfordu. * Červené odkazy: Nebojme se odkazovat na stránky, které ještě neexistují, ale je jasné, že by ve Wikipedii být měly. Pomáhá to rozvíjet Wikipedii - červené odkazy upozorňují na chybějící články a usnadňují jejich založení.

Na co neodkazovat

Známé pojmy: Obvykle se neodkazují běžná slova (Wikipedie není slovník), dobře známé pojmy (běžné jednotky měření, běžné akademické tituly, státy, velká města, velká náboženství atd. ), čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku, obecně známé pojmy, které s tématem článku nemají těsnou souvislost. +more * Opakovaný odkaz: Odkaz na stejný článek by se v textu neměl opakovat vícekrát po sobě. Obvykle ho vytvoříme jen při první zmínce o dané věci. U rozsáhlejších hesel můžeme na stejný článek znovu odkázat i v jiných částech textu, ne však blízko sebe. * Slévající se odkazy: Pokud je to možné, vyhněte se odkazům za sebou, které v textu působí jako odkaz jeden: např. Husova kazatelna by v nevhodném kontextu mohlo být považováno za viklan Husova kazatelna. * Rozcestníky - dáváme si pozor, zda odkazovaný pojem nemá více významů. * Odkaz kruhem - vyvarujeme se přesměrování, které vede zpět na samotný článek.

Pokud si nejste jisti, jestli máte do článku vložit nějaký odkaz, zkuste se podívat na jiné články Wikipedie pro inspiraci (zvláště na ty dobré a nejlepší). Když se potřebujete rozhodnout, zeptejte se sami sebe „Pokud bych četl tento článek, byl by pro mě takový odkaz užitečný. +more“.

Vzhled odkazů

Odkazy na existující stránky mají modrou barvu (Jan Hus), zatímco červené odkazy odkazují na (dosud) neexistující stránky (Jana Husa). Odkazy mají lehce tmavší odstín modré než externí odkazy a pouze odstínem se od vnitřních odkazů liší odkazy na sesterské projekty a interwiki.

Přihlášení uživatelé si mohou v Nastavení upravit vzhled vnitřních odkazů. Na kartě Vzhled (Rozšířené možnosti) je možné upravit podtrhávání odkazů a nastavit zvýrazňování odkazů na krátké články - pahýly hnědo-červenou barvou (nastavení dle přibližné délky dané délkou kódu v bajtech). +more Další nastavení se nachází na kartě Udělátka, kde lze zapnout zvýrazňování odkazů na rozcestníky a přesměrování. Rozcestníky (např. Praha (rozcestník)) se podbarvují zeleně, přesměrování (např. Zedníci) růžově.

Vložení odkazu

Pokud chcete například ve větě :Berlín je hlavní město Německa. doplnit odkaz na Berlín, stačí slovo „Berlín“ uzavřít do dvou hranatých závorek: :

→ Berlín je hlavní město Německa. Tento odkaz nyní vede na stránku se stejným názvem, tzn. „Berlín“.

Odkaz musí obsahovat přesný název článku. Proto by v příkladu nešlo stejně doplnit odkaz na Německo, které není v prvním pádě a vznikl by červený odkaz na neexistující článek Německa. +more Pokud je označovaný text odlišný od odkazu, vloží se tento text za jméno článku oddělené svislou čárou (svislítkem) - tzv. „pipe“ či „pipe trick“: : .

→ Berlín je hlavní město Německa. Úplný odkaz má tedy tuto podobu:

.

Text připojený (bez mezery) za odkaz v hranatých závorkách se zobrazuje jako součást odkazu. To lze využít pro kratší zápis odkazu, pokud se text liší jen připojenou koncovkou, např. +more Londýn → Londýna (ale nikoli např. Písek → Písku): : .

→ V Londýně často prší.

Pokud má název rozlišovač v závorce nebo je z jiného jmenného prostoru nebo projektu (text s dvojtečkou před názvem), můžete za název stránky vložit pouze svislou čáru a v článku se zobrazí samotný název:

*

se zobrazí jako Karel Novák *

se zobrazí jako Odkazy *

se zobrazí jako Chestertown Pokud na stránce odkážete na ni samou, zobrazí se text tučně: Nápověda:Vnitřní odkazy. To se využívá v navigačních šablonách.

Odkaz na nadpis

Pokud chcete odkázat na určitý oddíl článku, přidejte do odkazu křížek a přesný text nadpisu daného oddílu „#nadpis“ (tzv. kotva): :

→ Příkladem je třeba struktura obyvatelstva v Berlíně.

Po kliknutí na odkaz se zobrazí text článku posunutý ke zvolenému nadpisu, což může být někdy pro čtenáře matoucí. Další nevýhodou je, že nadpis může být v cílovém článku změněn a odkaz pak bude směrovat na začátek článku.

Odkazy není vhodné vkládat do nadpisů (s wikiznačkami =), protože komplikují (znemožňují) výše uvedené odkazy a hledání v posledních změnách.

Syntaxe odkazů podrobně

#

…dá vzniknout a. #

…dá vzniknout b (odkazuje na a, popisuje jako b). #

…dá vzniknout ab, podobně

také vytvoří: ab. #

…dá vzniknout bc, podobně

také vytvoří: bc. #

…dá vzniknout ab. #

nowiki>b …dá vzniknout a

. #

…dá vzniknout ab. #

…dá vzniknout ab. #

nowiki>d …dá vzniknout bc

. #

…dá vzniknout ab (vede ke dvěma odkazům, ale vypadá stejně jako jediný link ab), (a b a a b vypadají též stejně v případě, že máte nastaveno ve volbách nepodtrhávání odkazů). #

…dá vzniknout b, tedy odkazu na kapitolu b v článku a s popisem b

Konkrétní verze článku a rozdíl verzí

V diskusích bývá často vhodné místo na aktuální (měnící se) podobu článku (či jiné stránky) odkázat na jeho konkrétní verzi (revizi), případně zobrazení rozdílu verzí provedeného editacemi. K tomu se využívají speciální odkazy: *

pro konkrétní revizi *

pro rozdíl verzí jedné editace *

- rozdíl libovolných dvou verzí jednoho článku, případně libovolných dvou článků

Číslo revize (vkládá se bez ) se u archivní verze stránky nachází v URL adrese (v adresní řádku) na konci za textem: &oldid=, u aktuální verze stánky je nutné nejdříve zvolit v levém panelu Nástroje položku Trvalý odkaz. Odkazy lze použít i v anglické podobě:

pro revizi a

pro rozdíl verzí.

Příklady *

odkáže na verzi článku Adina Mandlová z 10. července 2012 *

odkáže na rozdíl verze článku Adina Mandlová z 10. července 2012 s předchozí verzí (tedy s verzí ze 6. července 2012) *

odkáže na rozdíl verze článku Adina Mandlová z 10. července 2012 s verzí článku Duální exponent z 12. března 2008

Místo takovýchto vnitřních odkazů je na revizi či rozdíl verzí možno odkázat i externím odkazem. Ten můžete buď jednoduše zkopírovat z adresního řádku prohlížeče nebo využít kouzelné slůvko fullurl s názvem článku a přidat parametr (např. +more oldid=číslo), tedy text odkazu z adresního řádku za názvem článku a znakem „&“, ve tvaru .

. Uvědomte si však, že tyto externí odkazy se nezaznamenávají na speciální stránce Speciální:Co odkazuje na.

Odkazy na konkrétní revizi a na jejich rozdíl nepoužíváme v hlavním jmenném prostoru!

Kategorie a šablony

Odkazy na tematické kategorie, které se zobrazují v rámečku na dolním okraji stránky, se vkládají ve tvaru

.

Částečně podobné bývají navigační šablony (navboxy) a i mnoho dalších různých šablon vkládá do článku vnitřní odkazy.

Forma externího odkazu

Běžně se v odkazech uvnitř Wikipedie dává přednost formě vnitřních odkazů. V některých speciálních případech, například pokud nechcete, aby se stránka zobrazovala v seznamu Speciální:Co odkazuje na, nebo neumíte vytvořit speciální odkaz, je možné vložit vnitřní odkaz ve formě externího odkazu (URL zobrazované v adresním řádku). +more Vkládat se může přímo nebo kouzelným slůvkem fullurl jako ve výše uvedeném případě #Konkrétní verze článku a rozdíl verzí|konkrétní verze článku a rozdíl verzí, například: *.

zobrazí https:

Související nápověda

Nápověda:Mezijazykové odkazy * Nápověda:Odkazy * Wikipedie:Externí odkazy

Související šablony

Kategorie:Wikipedie:Odkazy