Cesko.wiki Národní divadlo v Bělehradě
Author
Albert FloresNárodní divadlo v Bělehradě (srbsky: Народно позориште у Београду) je divadlo v srbském hlavním městě Bělehradě, na tamním Náměstí Republiky. Založeno bylo roku 1868. O rok později získalo novorenesanční budovu podle projektu Aleksandara Bugarského, nejproduktivnějšího bělehradského architekta 19. století. Pod střechou Národního divadla působí tři umělecké soubory: opera, balet a činohra. Budova divadla byla roku 1983 prohlášena za národní kulturní památku.
Dějiny
V roce 1868 vystoupil soubor Srbského národního divadla v Novém Sadu (tehdy byl Novi Sad součástí Rakousko-Uherska) v Bělehradě (tehdejším hlavním městě Srbského knížectví). Kníže +more'>Michal Obrenović III. , ohromen představením, požádal zakladatele novosadského divadla Jovana Đorđeviće, aby založil podobnou instituci i v Srbsku. Đorđević vyhověl a s polovinou svého novosadského souboru přešel do Bělehradu. První představení, hra Đurađ Branković z pera Karolja Obernjaka, proběhlo 22. listopadu 1868, v provizorních prostorách hostince Kod engleske kraljice (U anglické královny). Pro budovu vybral kníže místo na dnešním náměstí Republiky, tehdy prázdném prostoru, který vznikl poté, co kníže v roce 1866 nařídil demolici Stambolské brány, jedné ze čtyř vstupních bran do Bělehradské pevnosti. Slavnostně otevřena byla nová divadelní budova 12. listopadu 1869. Velké ústavní shromáždění v této budově přijalo ústavu z roku 1888.
V letech 1911-1922 proběhla velká rekonstrukce podle projektu Josifa Bukavace, která dodala budově secesní prvky. Bylo přitom zvětšeno hlediště na 944 míst. +more Budova divadla byla poškozena během německého bombardování Bělehradu 6. dubna 1941. Znovu byla zasažena během těžkého spojeneckého „velikonočního bombardování“ Bělehradu 16. dubna 1944.
Významné rekonstrukce proběhly v letech 1964-1965 a 1986-1989. V rámci druhé z těchto rekonstrukcí byla přistavěna nová, skleněná budova (tzv. +more Pracovní budova) směrem k ulici Braće Jugoviće, která zdvojnásobila plochu, již Národní divadlo může využívat. Stará část divadla získala svůj vzhled z roku 1922, čímž byly odstraněny nešťastné zásahy zejména z okupačních 40. let. Během 78 denního bombardování vojsky NATO v roce 1999 bylo divadlo jediným v Bělehradě, které otevřelo své brány veřejnosti. Vstupné činilo pouhý symbolický 1 dinár a hrálo se od 15:00 do 18:00, což byla doba, kdy se nebombardovalo. Světově známý operní dirigent Alberto Zedda později řekl, že Bělehradská opera tehdy napsala "ty nejdůstojnější stránky dějin světové opery".