Národní kulturní památka Solivar

Technology

12 hours ago

Author

Národní kulturní památka Solivar je historický solný důl nacházející se ve městě Prešov na Slovensku. Tento důl je nejstarším a největším zachovaným solivarem na území Slovenska. Historie dolu sahá až do 12. století, kdy zde začala těžba soli. V průběhu staletí se důl postupně rozšiřoval a modernizoval až dosáhl své největší rozlohy v 18. století. Během své existence byl solivar nejvýznamnějším zdrojem soli na území Slovenska a hrál významnou roli v hospodářství regionu. Na území solivaru se nachází mnoho historických objektů, které vyprávějí o dřívějším fungování dolu. Mezi nejvýznamnější patří solné komory, provozní budovy, solná jáma a technická zařízení. Solivar byl prohlášen za národní kulturní památku v roce 2001 díky své velké historické, technické a kulturní hodnotě. Dnes je otevřen pro veřejnost jako muzeum, které nabízí prohlídky po celém areálu dolu. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické exponáty, dozvědět se více o těžbě soli a historii regionu. Solivar je významnou součástí slovenského kulturního dědictví a představuje unikátní místo plné historie a tradice, které si zaslouží ochranu i pro budoucí generace.

Národní kulturní památka Solivar je soubor technických památek, který se nachází na východním Slovensku v prešovské městské části Solivar.

Historie

Unikátní komplex na těžbu soli ze solanky pochází ze 17. +more století, ačkoli samotná těžba soli v lokalitě začala již v roce 1571. Do souboru památek patří šachta Leopold, rezervoáry na solanku, huť, varna, sklad soli, kovárny a klepačka.

Těžba probíhala v jámě Leopold, nazývané také Císařská, která dosahuje hloubky až 155 metrů. Po téměř století těžby byla nad ní postavena budova gápla, kterým se dopravovala vytěžená sůl na povrch. +more Po zatopení jámy (šachty) se začala sůl získává ze solanky, která se čerpala v koženém měchu za pomoci koní. Zdejší gápel neboli žentour (z německého Göpel) patřil mezi největší ve střední Evropě.

Dřevěné zásobníky na vytěženou solanku byly vybudovány v roce 1815 a umožňovaly uskladnit až 10 560 hektolitrů vzácné suroviny. Nádrže stály na kamenných podstavcích, byly zastřešené a solanka byla do nich dopravována dřevěným potrubím z odkalovací nádrže. +more Z těchto nádrží putovala solanka předehřívací a pak do odpařovací nádrže, následně do okapových komor a sušárny. Odtud se již krystalická sůl převezla po kolejích do skladu a na expedici.

Hlavní solný sklad byl dobudován kolem roku 1825, varny František a Ferdinand z přelomu 18. a 19. +more století byly zbourány v roce 1931. Původní varna František shořela během požáru v roce 1819, ale mnohem ničivější byl požár 18. května 1986, kdy shořela architektonicky nejzajímavější část památky.

Areál doplňovaly i slané lázně, strojovna, vozovna a jiné stavby, které však již nemají původním vybavením. Na návrší se zachovala klepačka. +more Léčivé účinky jedinečné klimatu, světla a zvuku poskytuje solná jeskyně, která se využívá k léčbě chorob hrdla a průdušek, průduškového astmatu, zánětlivých stavů nosu a nosních dutin, pylové alergie, alergických změn kůže, neuróz a stavů vyčerpání.