Varna

Varna (bulharsky Варна, v období antiky nazývaná Odessos) je s obyvateli po Sofii a Plovdivu třetím největší městem Bulharska. Město se rozkládá na březích Černého moře a je to největší bulharský přístav. Přezdívá se jí i „mořská metropole Bulharska“. Nalézá se tam i vrchní velení bulharského námořnictva.

V letních měsících se ve Varně pořádá mnoho festivalů (např. mezinárodní hudební festival Varenské léto, Mezinárodní jazzový festival, či Týden moře. +more Místní muzeum mimo jiné nabízí pohled na nejstarší zlatý poklad na světě, tzv. Varenskou kulturu.

Historie

Starověk

V r. 1972 byla při stavebních úpravách nalezena Varenská nekropole z eneolitu. +more Odhadované stáří tohoto pravěkého hřbitova je okolo roku 4200 př. n. l. , tudíž spadá do mladší doby kamenné. V jednom z hrobů nalezen nejstarší nalezený poklad ze zlata na světě (tzv. Varenská kultura), ale našly se tam především předměty z mědi, pazourku, bronzu, stříbra a jílu. Tento nález svědčí o velmi raném osídlení oblasti. Poklad je vystaven v místním archeologickém muzeu.

Zbytky ze zástavby Odessu +morejpg|vlevo|náhled|Ruiny_západního_vchodu_do_Varenských_lázně|lázní. _Na_pozadí_je_kostel_Atanáš'>sv. AtanášePoměrně známou je i pevnost Odesos, která se rozkládala na březích Varenského zálivu okolo roku 570 př. n. l. Pevnost byla mnohokrát obléhaná, dokonce i Alexandrem Makedonským, ale nikdy nebyla dobyta. Nakonec přešla dohodou pod křídla makedonské říše.

Na začátku našeho letopočtu stojí Odesos v čele silného obchodního sdružení pěti měst, které se podobá Aténskému svazu. Do sdružení se řadí Odesos, Tomi (Konstanca), Mesambra (Nesebar), Kalateja a Apollónie (Sozopol).

Na prvních mincích toho města je zobrazen ležící bůh Darsalos, který drží roh hojnosti a amforu. Roh symbolizuje bohatství, zatímco amfora skvělé víno produkované v oblasti.

Po rozdělení římské říše v roce 395 je město zobrazováno jako součást Byzantské říše. Ale i přesto si město zachovává nezávislé vedení a velmi rozvinutý obchod a kulturu.

V roce 447 tu byzantský císař Theodosius II uzavírá mír s vůdcem Hunů Attilou. Poté za císaře +more'>Justiniána I. zažívá Odesos svůj největší rozmach.

Na konci 6. +more století je pevnost úplně zničena častými nájezdy Avarů a Slovanů. Brzy po zničení se název Odesos vytrácí. Nový název - Varna, který má podle některých hypotéz thrácký původ, se poprvé objevuje v byzantských kronikách Teofana Zpovědníka a patriarchy Nikofora I. . Záznam má spojitost se římskou ztrátou kontroly zemí kolem Dunaje. Římská vojska utrpěla v deltě Dunaje potupnou porážku od Bulharů.

V 7. +more století přebírá město bulharský chán Asparuch a stěhuje se do paláců na místní akropol. V roce 679 je ve Varně podepsáno uznání nového Bulharského státu, který vznikl na Balkánském poloostrově. Obecně se věří, že ve stejném sále byl podepsán dekret o vzájemné vojenské pomoci mezi Asparuchem a slovanskými kmeny žijícími mezi Dunajem a pohořím Balkán.

Poté se po dlouhou dobu (v letech 773-950) vedou války o Varnu mezi Bulhary a Byzantskou říší. Nakonec město skončí v byzantských rukách až do roku 1202.

Středověk a osmanská nadvláda

Na konci 8. +more století leží město na hranicích bulharského státu. Umírající chán Pagan se snažil Varnu udržet mírovými jednáními. Po pokřtění Bulharů v roce 864 za vlády cara Borise I. se město stává baštou křesťanství - dokonce tu sídlí patriarcha. Okolo roku 970 získala město opět Byzantská říše a zpět Varnu pro Bulhary získává až v 12. století král Kalojan.

V 13. +more až 14. století se tu shromažďovalo mnoho kupců nejen z Bulharska, ale i z Janova, Benátek, Florencie, Ragusy i z Byzance. Varna se stala jedním z rychle rostoucích obchodních středisek v Evropě. Hlavními vývozními artikly byly obilniny a víno, vedlejšími ostatní zemědělské produkty. V hojném množství se sem ale dováží také luxusní zboží (šperky, slonovina atd. ). Ve 14. století je Italy Varna považována za nejdůležitější přístavní město mezi Konstantinopolí a deltou Dunaje. mohyly V roce 1366 bylo město neúspěšně obléháno Amadeem VI. Savojským. V důsledku obléhání se Varna stala hlavním městem Karvunského knížectví. Poté bylo v roce 1389 město dobyto Osmanskými Turky a následně v roce 1413 postoupeno byzantskému císaři Manuelovi II. Palaiologosovi. V roce 1414 bylo město vypleněno Tatary a nakonec roku 1444 znovu dobyto Turky po bitvě u Varny, kde zemřel a získal přízvisko po místu smrti král polský a uherský Vladislav III. Varnenčik (resp. maďarsky Ulászló I. ). Zároveň bylo rozhodnuto o osudu bulharského území po další čtyři století. Pád Konstantinopole se proto stal taktéž nevyhnutelným. Nyní ve Varně stojí Vladislavovo mausoleum.

Dům z období turecké vlády Po ovládnutí města Turky Varna získává turecký charakter, avšak zachovává si důležité obchodní a strategické postavení. +more Je tu vybudována nová pevnost oddělující Dobrudžu od zbytku Bulharska. Pevnost je v letech 1773 a 1828 dobyta Rusy v průběhu mnoha rusko-tureckých válek. Nakonec byla v roce 1829 Rusy zbořena. V roce 1854 se tu koná spojenecké jednání Velké Británie, Francie a Osmanské říše. Tyto státy spolu bojují proti Rusku v Krymské válce. Varna se v této době stává hlavním velitelstvím britských a francouzských pozemních i námořních sil. Avšak mnohé z přítomných vojáků sklátila cholera a navíc se ve městě rozhořel požár. Britské a francouzské památníky označují hřbitovy, kam byli oběti cholery i požáru pochovány.

V roce 1866 je dokončena první železnice v Bulharsku. Vede ze střední Evropy přes Ruse a Varnu až do osmanského hlavního města Istanbulu. +more Za několik málo let tudy vedla i trať Orient expresu. Varna se v tomto období stává jedním z hlavních dovozců jídla (zejména obilí z úrodné Jižní Dobrudže) do Istanbulu. Také se používá jako překladiště dovozu do Istanbulu ze zbytku Evropy.

Varna je osvobozena z tureckého poddanství 27. +more července 1878, kdy do města mírově přišla ruská vojska. O postoupení Varny Bulharsku je rozhodnuto 3. března 1878 na San Stefanské konferenci a následně i v Berlíně 13. července 1878.

Osvobození Bulharska

Mapa města z roku 1897 Po osvobození Bulharska město čítalo okolo 25 tisíc obyvatel. +more Stálo v popředí bojů první balkánské války a první světové války. Hospodářství města bylo nepříznivě ovlivněno ztrátou úrodné Jižní Dobrudže, kterou v letech 1913-1916 a 1919-1940 zabralo Rumunsko. V druhá světové bylo město od září 1944 okupováno rudou armádou, která pomáhala stmelovat vládu komunistů v Bulharsku.

Po několik desetiletí po osvobození v roce 1878 byla vystěhovávána valná většina Turků a Řeků a naopak sem proudili Bulhaři z vnitrozemí, severní části Dobrudže a Malé Asie. V roce 1887 žije ve městě 25 256 lidí. +more O pět let později se počet zvýší víc jako o třetinu na 34 922 obyvatel. Velký nárůst je způsoben dalším přílivem bulharských uprchlíků z Makedonie, východu Thrákie a nyní i z jihu Dobrudže. Avšak již tak velký příliv pokračoval ještě intenzivněji po válkách pro Bulharsko tragických - druhé balkánské válce a první světové válce. Bulhaři těmito přesuny získaly drtivou etnickou převahu v oblasti, avšak zůstaly tu i skupinky Gagauzů, Sfaradimů a Arménů. V roce 1908 je zbořen zbytek Varenské pevnosti i všechny mešity.

Kolem roku 1890 si místní zastupitelstvo uvědomuje bohatství moře a chce ho začít využívat. Jsou vybudovány první moderní mořské lázně, které přitahují mnoho návštěvníků zejména z oblastí střední a východní Evropy. +more V roce 1906 je otevřen moderní přístav ve Varenském zálivu. Varna je samozřejmě hlavním exportním přístavem Bulharska. Také je největším pěstitelem obilnin a nejdůležitější vinařskou oblastí v celém Bulharsku.

Roku 1907 je ve Varně otevřena první bulharská továrna na konzervované jídlo - „Bratja Genovi“ (Bratři Genovovi). Dále jsou tu otevřeny továrny pro výrobu bavlněných vláken, čokolády, lokumu, vína a piva.

V létě je Varna místem mnoho festivalů a stává se de facto i letním hlavním městem Bulharska, protože tu v nedalekém Evksinogradu za letních měsíců zasedá vláda. Varna a její blízké okolí je turistickým centrem přibližně od roku 1950. +more Těžký průmysl a čilý obchod se Sovětským svazem tu kvete zejména v letech 1950 - 1970.

Od 20. +more prosince 1949 až do 20. října 1956 nosí město jméno „Stalin“ podle přezdívky sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Džugašviliho.

Geografie a klima

Satelitní snímek Varny a jezera Město leží na severním a západním břehu Varenského zálivu a na východním až severovýchodním břehu jezera (viz foto ze satelitu). +more Na jihu města (u průtoku z jezera) se nachází čtvrť Asparuchovo. Severní břeh jezera shromažďuje téměř všechen průmysl a také tam je poměrně rozsáhlý přístav. Na severovýchod od něj je historické centrum města a městská pláž. Okolo města je menší aglomerace - na sever od Varny se nacházejí vilová městečka, ale i v ostatních směrech se mohutně zastavují volné plochy. Ve Varně končí i začíná osmý panevropský koridor.

Klima

Panuje zde klima typické pro přímořské oblasti s průměrnou teplotou v lednu 1,7 °С a červencovou 22,8 °С. Průměrná celoroční teplota je 12,2 °С a průměrné srážky činí 498 milimetrů ročně. +more Nejvíce srážek bývá v červnu a listopadu, naopak nejméně během února. Nejnižší teplota - minus 24,3 °С - byla naměřena 10. února 1929 a nejvyšší - plus 41,4 °С - v červenci. 21. srpna 1951 byl překonán bulharský rekord v největším denním srážkovém úhrnu. Jednalo se o úctyhodných 342 mm.

Slunce tu nejdéle hřeje v červenci (331 hodin) a v srpnu (313 hodin). Zdejší podnebí je i proto vhodné pro pěstování středomořských plodů jako granátových jablek, fíků, kiwi i bobkových listů. +more Průměrná výška vln na zdejších plážích dosahuje 61 centimetrů.

Demografie

První číselné údaje o počtu obyvatel pocházejí z poloviny prvního desetiletí 17. +more století, kdy město mělo čítat okolo 4,000 obyvatel. Po osvobození dosáhlo první sčítání lidu v r. 1881 výsledku 24 555 obyvatel. Tehdy se Varna stala druhým největším městem bulharského knížectví. Po sjednocení Bulharska v roce 1885 byla Varna třetím největším městem a tuto příčku si udržela i dalších 120 let, zatímco se pořadí na prvních dvou a čtvrté příčce neustále měnilo.

Dle údajů bulharského národního statistického úřadu je nyní Varna stále třetím největším městem, avšak mnoho zdrojů, dokonce i bulharská veřejnoprávní televize (bTV) a některé noviny, tvrdí, že s populací činící přibližně 520 tisíc obyvatel (připočítáni i dojíždějící pracovníci z okolí) se Varna řadí na druhou příčku. Oficiální údaje hovoří o 416 tisících obyvatelích i s aglomerací.

Varna patří k jedněm z mála bulharských měst s pozitivním přirozeným přírůstkem a dokonce otevírá nové školy a školky.

Většina obyvatel města a okolí jsou Bulhaři (oficiální údaje hovoří o 85,3 % v oblasti, ale podíl ve městě je větší). Na druhém místě jsou Turci s 8,3 % (ale ve městě jich je méně). +more Dále tu žije okolo 20 000 Rusů, menší skupinky Romů, Arménů, Řeků a Židů plus rostoucí počet imigrantů z Asie a Afriky i vyhoštěných ze své vlasti.

Náboženství

Druhý největší pravoslavný chrám v zemi - katedrála Zesnutí přesvaté Bohorodice Ve městě a jeho okolí stojí mnoho chrámů. +more Nejvíce - 14 - chrámů mají bulharští pravoslavní. Největším je chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Dále zde stojí chrám arménských pravoslavných, kostely evangelíků a římských katolíků a šíitská mešita. Lze tu nalézt i buddhistické centrum a modlitebnu adventistů.

Námořní flota

V roce 1896 měly všechny přímořské země v Evropě svoji vlastní námořní flotu. Jedinou výjimku tvořilo Bulharsko, a proto v lednu 1896 předložila vláda před národní shromáždění nový zákon o vytvoření bulharského námořnictva. +more Podplukovnické učiliště v Ruse se rozdělilo a jeho nová část se přesunula do Varny. Zde byla zřízena vysoká škola námořnická. Lodní orchestr byl přemístěn stejného roku po stejné trase (Ruse → Varna). Byly objednány tří minonosky z Francie. Dále byla pořízena jachta Kamčija a výcviková plachetnice Strela. Do první balkánské války mělo Bulharsko šest válečných lodí, dále Drazki (bulharský torpédoborec - jméno znamená neohrožený) a budovalo se i pobřežní dělostřelectvo.

Letecká doprava

Letiště Varna patří mezi menší letiště v Bulharsku. Letiště se nachází poblíž města a zejména v letním období je velmi frekventované. +more Letiště Varna má IATA kód VAR. Létá sem celá řada leteckých společností.

Železniční doprava

Vlakové spojení je zajištěno různými vlaky ze Sofie a ostatních měst v Bulharsku. Dříve byly do Varny nasazovány přímé vlaky z Prahy (později už jen přímé vozy), to už ale pro dnešní dny neplatí. +more Dnes tam v letní sezóně zajíždějí přímé vozy z Budapešti, Bukurešti a Srbska, nově také i vozy z Moskvy, do kterých lze nastoupit i na českém území (Bohumín, Přerov, Břeclav).

Mezinárodní spolupráce a konzuláty ve městě

Partnerská města

Konzuláty ve Varně

Generální konzuláty

Generální konzulát Ruské federace * Generální konzulát Polské republiky * Generální konzulát Ukrajiny

Honorární konzuláty

Honorární konzulát Spojeného království Velké Británie a Severního Irska * Honorární konzulát Spolkové republiky Německo * Honorární konzulát Maltské republiky * Honorární konzulát Norského království * Honorární konzulát Maďarska * Honorární konzulát Finské republiky * Honorární konzulát Francouzské republiky * Honorární konzulát České republiky * Honorární konzulát Švédského království

Galerie

Image:Bulgaria-Varna-02.JPG Image:Bulgaria-Varna-01.JPG Image:Bulgaria-Varna-03.JPG Image:Bulgaria-Varna-04.JPG

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.varna.bg/]Oficiální internetové stránky[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20080703222822/http://www.bulgariancoast.com/varna]Turistické informace[/url]

Kategorie:Obština Varna Kategorie:Varenská oblast Kategorie:Přístavní města v Bulharsku Kategorie:Starověká řecká sídla v Bulharsku