Národní park Jotunheimen

Historie

Jotunheimen byl od pradávna loveckým územím. Pozůstatky loveckých kempů z doby kamenné byly nalezeny poblíž jezera Gjende a jezera Russvatn. +more Další nalezené pozůstatky pocházejí z doby doby bronzové a z doby železné. Vysokohorské pastviny byly využívány pastevci posledních 1 000 let.

Ve 14. +more století zde byla zřízena „Královská cesta“, která vyžadovala, aby obyvatelé města Lom udržovali schůdnost do středu Sognefjellu, aby byla lidem z Gudbrandsdalu umožněn přístup do jejich tradičního obchodního města Bergenu. Karavany dopravovaly dolů z hor produkty zdejších hospodářství a vracely se se solí, železem, látkami a lutefiskem.

V roce 1869 Norský turistický spolek (DNT) postavil svoji první chatu na břehu jezera Tyin. Dnes jsou chaty DNT a jejich okolí jednou z nejvíce navštěvovaných oblastí v severní Evropě. +more Počet chat na břehu jezera byl však omezen.

Královským výnosem z prosince 1980 byl národní park s 1145 km2 ustanovený v pohoří Jotunheimen. To zahrnuje velkou část toho nejlepšího z oblasti, včetně Galdho plateau, Glitterindského masívu, Hurrungane, a oblasti jezera Gjende. +more Park zahrnuje Utladal Nature Preserve, oblast s 300 čtverečními kilometry.

Jméno Jotunheimen, nebo také „Domov obrů“ je používané až v poslední době. Aasmund Olavsson Vinje (1818-1879), proslulý Norský básník a novinář který ještě používal nynorsk, představitel norského romantického nacionalismu, vytvořil tento výraz v roce 1862, když ho adoptoval z Keilhausovi knihy „Jotunfjellene“ aneb Hory obrů. +more V roce 1909 byl na západním konci jezera jezera Bygdin Aa. O. Vinjeovi postavený pomník v Eidsbugardenu, na okraji parku, v místě, kde měl chatu. Jeho přátelé a stoupenci chtěli připomenout jeho přispění k vyzdvihnutí Norské přírody a zesílení Norské národní identity. Dnes je Eidsbugarden největší horské turistické centrum, s nově zrestaurovaným hotelem z roku 1909, otevřeným v létě 2007 pobočkou DNT a přibližně 160 soukromými chatami. Místo je dostupné v létě automobilem nebo lodí, v zimě na sněžném skútru.

Literární reference

Jotunheimen je široce zmiňovaný a popisovaný v literatuře, zvláště cestovním průvodcem z 18. +more století. Jotunheimská jezera Gjende a Bygdin centrem mnoha příběhů.

Literární reference zahrnují: * A. O. +more Vinje's Diktsamling or poetry collection of 1864 celebrated Jotenheimen. * Frederik Delius' symphonic poem On the Mountains was sketched while the composer was on a walking holiday with Edvard Grieg and Christian Sinding in the Jotunheim Mountains in 1889. * Henrik Ibsen's drama Peer Gynt includes Peer's famous hunt description in the Jotunheim. It is here on the narrow Besseggen Ridge - or perhaps along the Knutsho ridge at the other side of Gjende - that Peer Gynt took his famous wild-reindeer ride along „the Gjendin Ridge“. * Three in Norway, by Two of Them by J. A. Lees and W. J. Clutterbuck, includes extensive passages on three Englishmen's fishing and reindeer hunting experiences in these mountains.

Literatura

Adventure Roads in Norway by Erling Welle-Strand, Nortrabooks, 1996. * Norway, edited by Doreen Taylor-Wilkie, Houghton Mifflin, 1996. +more * Scandinavia; An Introductory Geography, by Brian Fullerton & Alan Williams, Praeger Publishers, 1972.

Související články

Jötunheim (mytologie)

Externí odkazy

Jotunheim Kategorie:Skandinávské pohoří Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1980