Obchodní dům Máj

Máj je obchodní dům v Praze na křižovatce ulic Spálená a Národní třída a jeden z nejvýznamnějších zástupců české architektury 70. let 20. století. Budovu aktuálně vlastní developerská firma AMADEUS Real Estate a.s., která se ve svých projektech zaměřuje na centra měst, brownfieldy a rekonstrukce památkových budov.

Obchodní dům byl vybudován v letech 1972-1975 pod názvem Prior 02. Pod pozdějším označením Máj byl známý až do pádu komunistického režimu. +more Po roce 1992 došlo k dalšímu přejmenování na Kmart podle amerického řetězce, který jej vlastnil. V roce 1996 se vlastníkem a provozovatelem stala společnost Tesco, která obchodní dům provozovala pod svou značkou. Po rekonstrukci interiérů a zavedení nové koncepce firmy změnila společnost Tesco v září 2009 značku na My. V roce 2018 byl dům prodán společnosti AMADEUS Real Estate, která ve spolupráci s architekty původního Máje budovu rekonstruuje a připravuje ke znovuotevření.

„Chceme Máji dodat šmrnc, funkčnost a navázat na tradici, kdy zde Pražané i turisté trávili volné chvíle. Získali jsme stavební povolení a můžeme zahájit plánované stavební práce," říká +more'>Václav Klán mladší, manažer projektu.

Od roku 2007 je dům chráněn jako Kulturní památka České republiky.

Vlastníci

Od června do prosince 1990 fungoval objekt jako Obchodní dům Máj, státní podnik. K 1. +more lednu 1991 byl v rámci privatizace změněn na akciovou společnost a k 30. září 1995 byla akciová společnost Obchodní dům Máj zrušená a došlo ke sloučení s akciovou společností KMART ČR. Poté, co celou společnost Kmart koupila nizozemská pobočka Tesco, došlo v květnu 1996 k přejmenování společnosti na Tesco Stores ČR a. s. , a obchodní domy K-Mart byly přejmenované na Tesco. V roce 2018 byl dům prodán české společnosti AMADEUS Real Estate.

Kontext místa

Máj byl vybudovaný na místě zbořeného novogotického Šlikovského paláce a do historické zástavby vstoupil „s razancí, jaká byla pro světovou architekturu 70. let 20. +more století typická“. Pavel Panoch zmiňuje, že Máj do centra Nového Města záměrně vkročil trochu jako slon v porcelánu a nesnažil se připodobnit kontextu svého historického prostředí, ale naopak do něj dosedl nesmlouvavě a drze jako těžké a objemné těžítko a jako užitečný experiment názorně ukazuje, kde jsou meze toho, co historické jádro Prahy ještě snese.

Autoři

Obchodní dům Máj navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL, který roku 1968 založil autor Ještědu Karel Hubáček. Stavbu realizovaly švédské stavební firmy SIAB a ABV Stockholm. +more Spolupráce se západními stavebními firmami byla v 70. letech neobvyklá.

Popis

Obchodní dům byl jako jeden z prvních vybaven rozsáhlým systémem bezpečnostních kamer, které nepřetržitě nahrávají. +morejpg|náhled|Věž_nákladních_výtahů_v_pohledu_od_Charvátovy_ulice,_březen_2011|vlevo'>182x182pixelůZajímavostí je použití 13 výtahů, z nichž jsou dva pro zákazníky, dva pro zaměstnance, tři menší a tři větší pro rozvoz zboží a tři velké pro přepravu nákladních automobilů. S osobním automobilem je možno vyjet až na terasu 4. patra.

Zvláštností byla použitá stavební technologie suché montáže. Pro styl high tech styl bylo charakteristické zvýraznění některých technologických prvků: barevně natřená potrubí vzduchotechniky na stropech (ta však byla zakryta v roce 1992) a eskalátory v prosklené schodišťové hale (průhled byl zakryt při rekonstrukci roku 2009 a přilehlý prostor má být zastavěn). +more Tyto prvky byly inspirované stavbou Centre Georges Pompidou v Paříži (1972-1977) od architektů Renza Piana a Richarda Rogerse, pražská stavba ale byla dokončena o dva roky dřív než její vzor, což jí dává celoevropský význam.

Jedním z důvodů, proč se ministerstvo rozhodlo prohlásit objekt za památku, byl kontrast plně prosklené eskalátorové haly s nečleněnou věží nákladních výtahů z pohledového betonu. Pavel Panoch popisuje přísné, odosobněné geometrické formy a materiálový souzvuk železobetonového skeletu, opláštěného plechem a skleněnými pásy, jako znaky mašinismu. +more Součástí high tech pojetí byl i trvale zavěšený jeřáb na střešních kolejnicích, určený k čištění fasády. Panoch řadí Máj mezi pět nejvýznamnějších dobových českých budov, které typickým a mimořádně výstižným způsobem zhmotňují dobovou společenskou atmosféru raného předkapitalistického konzumu. 220x220pixelůNeofunkcionalistickými rysy jsou důraz na tenkost pláště budovy, prolamovaného pásovými okny a velkými skleněnými plochami, a asymetrické prvky jeho kompozice. Máj ve své době patřil ve světovém měřítku k nejmonumentálnějším stavbám neofunkcionalistického směru.

Obchodní dům vyvolal ve své době velkou pozornost západních architektonických časopisů. Psal o něm Udo Kultermann v knihách Architecture in the Seventies (London, 1980) a Zeitgenössische Architektur in Osteuropa (Köln, 1985) a časopisy Baumeister (1973, č. +more 6), Bauforum (1981, č. 88) a Casabella (1985, č. 4 a 9, komentář Sebastiana Brandoliniho). V českém prostředí hodnota stavby tolik zdůrazňována nebyla, protože ateliér SIAL se dostal do nepřízně režimu, jeho členové nesměli publikovat v oficiálních architektonických časopisech.

Historik architektury Jan Michl stavbu vyzdvihl ve své knize Realizace a projekty v současné architektuře (Odeon, Praha, 1978). Jedinou další zmínku v oficiální československé architektonické literatuře před rokem 1989 si dovolil Jaroslav Vebr v knize Soudobá architektura v ČSR (Panorama, Praha, 1980). +more Po roce 1989 Máj zmínily české práce Česká architektura/Czech Architecture, 1945-1995 (Obec architektů, Praha, 1995), Veletržní palác v Praze (Národní galerie, Praha, 1995), Mašinisti (Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 1996), Umělecké památky Prahy: Nové Město a Vyšehrad (Academia, Praha, 1998), na Západě pak Léon de Coste: Prague (Paris, 1990), Architecture in the Czech Republic (Chicago, 1993) a publikace nakladatelství Citadelle + Mazenod Prague (Paris, 2005).

Proměny po roce 2000

+more_Větrací_věž_metra_stojící_vedle_pochází_z_první_poloviny_80. _let. '>220x220pixelů.

V únoru 2006 společnost Tesco údajně požádala Magistrát hl. m. +more Prahy o vyjádření k záměru demolice obchodního domu odůvodněného tím, že je zastaralý. Zástupci magistrátu a odborné komise městské rady trvali na tom, že případnému zbourání by muselo předcházet vydání stavebního povolení na novou budovu, který by Máj nahradila. Po vlně kritiky nicméně společnost Tesco své plány zredukovala na radikální rekonstrukci a popřela, že by plánovala demolici.

V březnu 2006 historik a teoretik architektury Rostislav Švácha navrhl prohlásit obchodní dům za kulturní památku. Národní památkový ústav svým stanoviskem žádost podpořil, ředitel jeho pražské pobočky Michal Zachař ve vyjádření pro média označil stavbu za ojedinělou vlaštovku opravdu moderní architektury v normalizačním Československu. +more Svá stanoviska zpracovala také odborná pracoviště Univerzity Karlovy a ČVUT. 27. dubna 2006 Ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení kulturní památkou. Společnost Tesco 9. června 2006 požádala o přerušení správního řízení, aby získalo čas pro zpracování podkladů ke svému stanovisku, a ministerstvo jí v červenci vyhovělo. 2. října 2006 byl obchodní dům prohlášen za kulturní památku. Tesco Stores ČR se prohlášení za památku bránila, protože chystala radikální přestavbu, a proti rozhodnutí podala rozklad, který však ministr kultury Martin Štěpánek 21. prosince 2006 zamítl. Spor o památkovou ochranu Máje rozvířil mezi veřejností otázku, zda si památkovou ochranu zaslouží nejen historické, ale i významné moderní stavby, které veřejnost jako památky nevnímá.

Po rekonstrukci 2009

Na podzim 2009 probíhala rozsáhlá rekonstrukce. V souvislosti s výstavbou komplexu Quadrio na sousedním pozemku s výstupem ze stanice metra Národní třída byla zakryta prosklená jižní stěna obchodního domu, skrz kterou byly původně vidět eskalátory. +more S Quadriem byl Máj v roce 2014 propojen dveřmi.

Rekonstrukce 2022

Česká developerská společnost AMADEUS Real Estate, která se zaměřuje na centra měst, brownfieldy a rekonstrukce památkových budov a má za sebou mimo jiné rekonstrukci polyfunčního Paláce Bristol, chce začít v roce 2022 obchodní dům rekonstruovat. Součástí rekonstrukce a přeměny na moderní obchodní centrum bude obnova fasády, rozdělení na jednotlivé obchodní jednotky a nový sortiment. +more Obchodní centrum nabídne 16 000 m² plochy.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20181010013718/http://mystores. cz/]www stránky obchodního domu[/url] * Magdalena Nová, Jan Ziegler: Změní se Tesco i stanice metra, MF DNES, 18. 2. 2006, příloha Praha, str. B 3 (soubor článků včetně rozhovoru se Zdeňkem Lukešem) * Robert Oppelt: Máj jako památka. Proč ne, MF DNES, 8. 4. 2006, příloha Praha, s. B 4 (soubor článků včetně rozhovoru s Richardem Bieglem) * Kamila Klausová: Pomníky socialismu, Týden, č. 15/2006, 10. 4. 2006 (srovnávací hodnocení Rostislava Šváchy a Zdeňka Lukeše) * David Nesnídal: Bojuji za české sklo, týdeník MF PLUS, č. 16/2006 (rozhovor s Rostislavem Šváchou o stavbách z poválečné doby) * Rostislav Švácha: [url=http://aktualne. centrum. cz/clanek. phtml. id=101245]Máj vstoupil do dějin[/url], Aktuálně. cz, 12. 3. 2006 * Ondřej Beneš, Oldřich J. Ševčík: neplatný odkaz. [url=http://earchitekt. dnh. cz/clanek/1487-praha-2006brobchodni-dum-maj-komercni-zajmy-vlastnika-bra-vec-architektury-ve-spolecnosti-masove-spotreby. aspx]Praha 2006: Obchodní dům Máj, komerční zájmy vlastníka a „věc architektury“ ve společnosti masové spotřeby[/url], e-architekt. cz, 24. 11. 2006 (souhrnný článek o kauze) * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/historie/_zprava/obchodni-domy-vykladni-skrine-normalizace--1463429,]Pořad Českého rozhlasu Plus Obchodní domy, výkladní skříně normalizace; obsahuje množství informací o historii obchodního domu Máj a obchodování obecně[/url].

Máj Kategorie:Stavby Martina Rajniše Kategorie:Stavby Miroslava Masáka Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Postaveno v Česku 1975 Kategorie:Moderní architektura v Praze