Obchodní značka

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Obchodní značka (anglicky "brand", tedy "značka") je termín z oblasti obchodu a marketingu označující značku konkrétních výrobků, služeb, organizace nebo i jednotlivce. Rozumí se jí nejen logo a vizuální prezentace, ale hlavně podstata toho, jak zákazníci pocitově vnímají a jak se ztotožňují se samotnou společností, jejími hodnotami, produkty nebo službami.

Účel

Obchodní značka má následující účely: * sjednocuje určité zásady a hodnoty výrobce (např. kvalitu, konkurenční nebo zákaznické výhody, dodatečné služby a bonusy, celkovou úroveň, prestiž…) * tento soubor zásad a hodnot dané značky asociuje (spojuje, symbolizuje) do zboží pod touto značkou vyráběného * usnadňuje identifikaci tohoto značkového zboží (nebo služeb) zákazníky * dodává určitou přibližnou (i když neexplicitní) záruku kvality, vycházející ze zvučnosti dané značky (či alespoň předpoklad, že tuto úroveň jakosti lze očekávat) * pro zákazníka vytváří něco, k čemu může do určité míry přimknout (pro některé značky existují fan kluby, pravidelné (sponzorované) soutěže, různé doprovodné/studijní/obecně prospěšné programy, atd. +more) * pro výrobce představuje brand výhodu stanovit pro tyto výrobky vyšší ceny (resp. ceny, které odpovídají „zvučnosti“ dané značky).

Brand

Obchodní značka, která má vlastní identitu a je schopna být prezentována i bez výrobku, je též často označována anglickým slovem brand.

Jedním z rizik komunikace značky je její zobecnění (apelativizace). Původně unikátní název začne být používán i na konkurenční výrobky (lux, žiletky apod. +more). O tom, zda je apelativizace obchodní značky výhodou, nebo nevýhodou, se vedou spory. Mnohdy závisí na konkrétních okolnostech, které musí vzít tvůrce značky v úvahu.

Branding

Slovo branding představuje komplex všech úkonů, které vedou k vybudování úspěšného brandu. Od tvorby jeho názvu, loga (logotypu, barevné kombinace, možných symbolů v něm, …), sloganu, claimu, jeho umístění (positioning), výběr způsobu dikce a komunikace se zákazníky; tzv. +more vyprávění příběhu (definice toho, co by si měli zákazníci ve spojení s tímto brandem představit a s jakými hodnotami by si ho měli asociovat), posilování jména značky, tvorba cen (na základě hodnoty brandu a určité strategie, srovnej tzv. baťovské ceny), vztahy s veřejností nebo aktivity nad rámec vztahu „prodejce - zákazník“.

Pěstování značky

Značka může představovat samotného výrobce zboží (pokud se rozhodne „kult značky“ pěstovat), většinou je ale něčím víc - dalo by se říci, že jednotliví výrobci brand vytvářejí coby určitou nekonvenční, neverbální formu komunikace s koncovými zákazníky. Brand současně s určitou mírou abstrakce ztělesňuje médium nebo prostředek, do kterého mohou výrobci (nebo marketingoví specialisté, pracující pro ně) „vložit“ hodnoty, které chtějí, aby brand obsahoval (nebo spíš ztělesňoval či symbolizoval), a se kterými by se mohli spotřebitelé ztotožnit. +more Na základě toho je možno zacílit výrobky pod touto značkou na určitou cílovou skupinu. Tento trend lze nejvíce vidět v oblastech luxusnějšího zboží, např. šperků, módního zboží a kosmetiky. Možná ještě znatelnější je u parfémů, hodinek či osobních automobilů, proniká ale i do jiných oblastí, včetně např. sportovního vybavení, spotřební elektroniky, atd. Ze služeb, jejichž poskytovatelé si pěstují brand, mohou patřit některé kosmetické salóny, fitness centra nebo například hotelové řetězce.

Brandová řada

Brandová řada umožňuje uvedení různých podtypů produktu pod společným, ideálně již zavedeným jménem značky. Příkladem mohou být různé podtypy nápojů Coca-Cola nebo Kinder čokolády.

Rozšíření brandu

Rozšíření brandu znamená, že silné existující jméno je použito na odlišné produkty. Například rozšíření značky Michelin na Michelinův průvodce po restauracích nebo přenos značek Adidas a Puma na výrobky pro osobní hygienu. +more Rizikem při rozšiřování brandu je jeho rozředění , což znamená že původně silné jméno značky ztratí asociaci s tržním segmentem, oblastí výroby, kvalitou nebo cenou.

Zvukový branding

Zvukový branding, audio branding nebo sonic branding jsou různé názvy pro jednu oblast marketingu, která se věnuje tomu, jak má značka znít lidskému sluchu. Jedná se o „umění vytvářet výraznou zvukovou identitu značky, která vyjadřuje její osobnost a hodnoty a současně se zvuková stopa shoduje s vizuálními body. +more“  Jiná definice mluví o „the strategic alignment of audio assets used to reinforce a brand’s identity,“  tedy o jakémsi sladění audio prvků značky pro posílení její identity.

Nejcennější globální značky

Hodnota značek, respektive ochranných známek se velmi rychle mění. Následujících 5 tabulek ilustruje, jak se změnil žebříček 10 nejhodnotnějších ochranných známek od roku 2006 do roku 2019.

2019

1Apple234,241
2Google167,713
3Amazon125,263
4Microsoft108,847
5Coca-Cola63,365
6Samsung61,098
7Toyota56,246
8Mercedes50,832
9McDonald's45,362
10Disney44,352

2015

PořadíBrandCena
1Apple170,276
2Google120,314
3Coca-Cola78,423
4Microsoft67,670
5IBM65,095
6Toyota49,048
7Samsung45,297
8General Electric42,267
9McDonald's39,809
10Amazon37,948
:Zdroj:

2012

PořadíBrandCena
1Apple182,957
2IBM115,985
3Google107,857
4McDonald's95,188
5Microsoft76,651
6Coca-Cola74,286
7Marlboro73,612
8AT&T68,870
9Verizon49,151
10China Mobile47,041
11GE45,810
12Vodafone45,033
:Zdroj: Millward Brown BrandZ Global Top 100 (2012) :Zdroj: Události ČT, 22. 5. +more 2012.

2011

PořadíBrandCena
1Apple153,285
2Google111,498
3IBM100,849
4McDonald's81,016
5Microsoft78,243
6Coca-Cola73,752
7AT&T69,916
8Marlboro67,522
9China Mobile57,326
10GE50,318
:Zdroj: Millward Brown BrandZ Global Top 100 (2011)

2006

PořadíBrandCena
1Microsoft67,000
2Coca-Cola56,926
3IBM56,201
4General Electric48,907
5Intel32,319
6Nokia30,131
7Toyota27,941
8Disney27,848
9McDonald's27,501
10Mercedes-Benz21,795
11Citi21,458
12Marlboro21,350
:Zdroj: The World's Top Brands

Nejcennější značky českého původu

Mezi nejcennější české značky nebo značky českého původu patří nebo patřily pravděpodobně Škoda Auto, Pilsner Urquell, Budvar, Baťa, Kofola (součást Skupiny Kofola), česká společnost Seznam. +morecz, snad i Student Agency, jejíž hodnota není známá, nebo Sazka.

Cena za značku

Nejlepší značky, které v konkurenci ostatních obstojí, mají tradici a punc kvality, si mohou dovolit uvádět na trh své zboží a služby podstatně dražší než u neznačkových alternativ. Rozdíl ceny je do určité části vykoupen např. +more způsobem přípravy, použitím kvalitnějších materiálů, přísnější kontrolou kvality nebo např. manuální výrobou; na druhé straně určité procento z tohoto rozdílu je jakási nespecifikovaná „přirážka za značku“. Zákazníci se ale neorientují pouze podle ceny, a zejména v zemích Prvního světa je mnoho těch, kteří jsou schopni a ochotni si za značkovou kvalitu připlatit. To výrobcům nabízí možnost zaměřit se jen na tyto zákazníky a změnit (nebo od začátku koncipovat) svoji strategii na výrobu menšího množství kvalitnějších výrobků ale s větším ziskem z každého z nich.

Ochrana značky

Právo poskytuje ochranu označením, která jsou schopná odlišit výrobky jednoho podnikatele od druhého, a to z několika důvodů.

Z hlediska správné funkce trhu nutné zajistit, aby se spotřebitel/zákazník mohl při koupi určitého druhu výroku svobodně rozhodnout jak „kvalitní“ výrobek si koupí. Tento stav nastává především u zboží, jehož kvalitu nelze pohledem při nákupu spolehlivě určit (např. +more zboží komplexní povahy nebo balené). Kvalitu výrobku vždy určuje výrobce; některý výrobce vsadí na vysokou funkčnost, kvalitu a estetiku, jiný se omezí na funkčnost, což se odrazí i ve výrobní ceně. Nicméně konečná cena není spolehlivým indikátorem ceny výrobní a tedy ani kvality výrobku. Spotřebitel se často až systémem pokus omyl dozví, jak kvalitní výrobek zakoupil. Zde právě obchodní označení výrobku, které jeden výrobek odlišuje od druhého, spotřebiteli umožní do budoucna se výrobku buďto vyvarovat, nebo ho opět vyhledat. Existuje tak veřejný zájem na tom, aby výrobci/prodejci své zboží odlišovali pro snazší orientaci spotřebitele na trhu. Spotřebitel nechce pokaždé kupovat neurčitou rýži, ale chce rýži od podnikatele A, protože se mu v minulosti osvědčila, zatímco rýže od podnikatele B nebo pouze rýže neoznačená nikoliv. Tím že spotřebitel má možnost se ze zkušenosti učit, dojde časem k vyloučení těch výrobců, jejichž zboží neodpovídá poptávce (je příliš nekvalitní, nebo je příliš drahé).

Výrobci a prodejci naopak mají zájem své výrobky od konkurence odlišit a tím spotřebitele přemluvit, že právě zboží od nich je pro ně lepší než to konkurenční (přestože často je cena i kvalita obdobná, nemusí tomu tak být). Vybudování povědomí o označení výrobku nebo služby u spotřebitele je však časově a finančně nákladné. +more Při absenci financí lze povědomí budovat dlouhodobou přítomností na trhu. Označení lze však na trhu etablovat i pomocí masivních reklamních kampaní, které jsou však finančně nákladné.

Obrácenou stranou mince je skutečnost, že konkurent má vždy zájem svůj neetablovaný/nekvalitní výrobek prodat spotřebiteli s co minimálními náklady na výrobu a propagaci. Nejlehčím způsobem je vydávat svůj výrobek za výrobek etablované značky (padělek/plagiát). +more V méně extrémních případech se konkurent nesnaží označení a výrobek stoprocentně imitovat, ale snaží se vlastním označením co nejvíce přiblížit označení etablovaného konkurenta a spotřebitele zmást podobností označení. Tím neetablovaný konkurent doufá, že spotřebitel si bude podvědomě asociovat pozitiva etablované značky protože konkurenční označení vytváří obdobný dojem.

Aby byl chráněn jak veřejný zájem, tak také investice podnikatelů, umožňuje zákon chránit název/značku několika způsoby: * Ochranné známky (v ČR na základě zákona č. 441/2003 Sb. +more, o ochranných známkách, v platném znění) - Ochranná známka je označením, které je zapsáno v nějakém rejstříku (např. rejstřík ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví, nebo u jiné obdobné národní či regionální instituce). * Průmyslový vzor - Chrání určitý estetický vzhled výrobků. V určitých případech lze též použít autorskoprávní ochranu (copyright), která je však díky své neformální povaze nespolehlivá, respektive může být obtížné ji prokázat.

Ochrana obecnou právní úpravou podle občanského zákoníku či zákona o obchodních korporacích je pouze tou nejnižší, neexplicitní formou ochrany, které má celou řadu limitů.

Odkazy

Reference

Literatura

Matthew Healey: Co je branding, nakladatelství Slovart, 256 stran * Marty Neumeier: Brand Gap (jak překlenout propast mezi obchodní strategií a designem), česky vydal AnFas, 190 stran

Související články

Image * Marketing * Ochranná známka * Public relations

Externí odkazy

[url=http://mladypodnikatel. cz/video-vit-mistina-o-budovani-znacky-t25142]Jak se buduje značka a co jsou to archetypy. +more[/url] (MladýPodnikatel. cz) * [url=https://www. youtube. com/watch. v=FtW1x5oul6g]David Aaker a relevance značek[/url] (anglicky, Youtube) * [url=https://www. youtube. com/watch. v=ljlPBrpx3lA]Tomáš Hrivnák o řízení značek[/url] (Youtube) * [url=https://www. youtube. com/watch. v=cX_6yCiUg4Q]Karel Novotný o světě značek[/url] (Youtube).

Kategorie:Obchod Kategorie:Marketing

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top