Cesko.wiki Obratel
Author
Albert Flores280x280pixelů Obratel (lat. vertebra, -ae, řec. spondylos) je kost, u některých obratlovců zůstává ve formě chrupavky. Tvoří základní stavební a funkční jednotku páteře (lat. columna vertebralis). Obratle jsou společným znakem obratlovců. Během ontogeneze se zakládají jako chrupavka, u většiny kostnatých ryb a čtyřnožců později osifikují v kost.
Obratle lidského těla
Stavba obratle
Typický obratel můžeme anatomicky i funkčně rozdělit na tři části: * tělo obratle (lat. corpus vertebrae), * oblouk obratle (lat. +more arcus vertebrae), * výběžky obratle (lat. processus vertebrae).
Tělo obratle
Tělo obratle je uložené vpředu (ventrálně) a je největší a hlavní nosnou částí páteře. Směrem nahoru (kraniálně) a dolů (kaudálně) končí rovnou plochou (lat. +more facies intervertebralis), na kterou se připojuje pružící meziobratlová ploténka (lat. discus intervertebralis). Tělo obratle (corpus) je vyplněno spongiózou a červenou kostní dření.
Oblouk obratle - arcus vertebrae
Jeho hlavní funkcí je ochrana míchy.
Spojením těla s obloukem je vytvořen otvor (lat. foramen vertebrale). +more Otvory všech obratlů pod sebou, spolu se zadními plochami meziobratlových plotének a s vazy vytvářejí páteřní kanál (lat. canalis vertebralis).
Výběžky obratle
Výběžky vystupují z oblouku obratle a slouží ke spojení obratlů.
* Kloubní výběžky (lat. processus articulares) jsou párové, dolní (inferiores) a horní (superiores). +more Vystupují na začátku obloukové destičky, hned za nožičkou oblouku. * Příčné výběžky (lat. processus transversi) jsou též párové. * Trnový výběžek (lat. processus spinosus) je nepárový, vybíhá směrem dozadu. Je možné ho nahmatat pod kůží. Spolu s příčnými výběžky je místem svalových úponů.
Osifikace obratlů
Osifikace obratlů začíná od 3. měsíce nitroděložního vývoje v dolních hrudních obratlech a postupně se přidávají další obratle směrem nahoru i dolů. +more Osifikace obratle začíná ve dvou osifikačných místech oblouku a v jednom místě obratlového těla. Z jader oblouku osifikují i výběžky, výjimkou jsou ty, které jsou původem rudimentární žebra. Chrupavky mezi jádry tvoří růstové zóny obratle. Páteř novorozence je rovná, bez dvojesovitého prohnutí. V prvních měsících po narození a posazení se dítěte, vzniká první obloukovité prohnutí páteře. Dvojesovité prohnutí se vytváří, když dítě začíná chodit. Oblouk obratle se spojuje osifikačně v oblasti processus spinosus v 1. roce života. Oblouk se spojí s tělem obratle mezi 3. - 8. rokem.
Rozdíly v obratlech
Každá část páteře má specifický tvar obratlů. U člověka rozeznávame: * 7 krčních obratlů (lat. +more vertebrae cervicales) * 12 hrudních obratlů (lat. vertebrae thoracicae) * 5 bederních obratlů (lat. vertebrae lumbales) * 5 křížových obratlů (lat. vertebrae sacrales), které jsou srostlé a tvoří křížovou kost (lat. os sacrum) * 3 až 5 kostrčních obratlů (lat. vertebrae coccygeae) srostlých do kostrční kosti (lat. os coccygis).
Krční obratle - vertebrae cervicales (C1 - C7)
Krční obratle jsou označované zkratkou C1 - C7. První dva krční obratle (C1 a C2) umožňují pohyb hlavy ve větších rozsazích než ostatní krční obratle, proto se od ostatních odlišují. +more Atlas (C1, lat. atlas) umožňuje kývavé pohyby hlavy. Nemá tělo, má prstencový tvar a dvě kloubní plošky, které slouží ke spojení s lebkou. Čepovec (C2, lat. axis) je přizpůsobený k otáčení hlavy podél svislé osy. Ve své přední části má zub (dens axis), kolem kterého se otáčí horní atlas. Trnové výběžky atlasu a axisu jsou vidličnatě větveny.
Hrudní obratle - vertebrae thoracicae (Th1 - Th12)
Ke každému z nich je připojen jeden pár žeber. Trnové výběžky jdou šikmo dolů.
Bederní obratle - vertebrae lumbales (L1 - L5)
Jsou největší a nejtěžší. Mají hlavně nosnou funkci. +more Dále mezi obratli L1 až L2 končí mícha. Mezi obratli L3 a L4 se provádí lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku).
Křížové obratle - vertebrae sacrales (S1 - S5)
Mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium). Srůstají do kosti křížové (os sacrum).
Kostrční obratle - vertebrae coccygeae (Co1 - Co3-5)
V lidském těle se udává 3 až 5 obratlů kostrčních. Tyto obratle srůstají v kostrč (os coccygis) na níž se upínají svaly tzv. +more pánevního dna (někt. 'dolní bránice'), které mají roli svěračů. Pružení kostrčních obratlů je nutné pro hladké dosedání člověka, hybnost bederní páteře, trávení, vyměšování a pružení obsahu abdomenu a dolní pánve při chůzi. Pružnost pánevního dna má vliv i na sexuální funkci.