Cesko.wiki Obrazy z dějin národa českého
Author
Albert FloresVladislav Vančura Obrazy z dějin národa českého je nedokončený projekt nakladatelství Družstevní práce. Z původně zamýšlených 7 knih od různých autorů byly dokončeny pouze 2 svazky a torzo 3. dílu, které zpracoval Vladislav Vančura. V nich zobrazil dějiny od stěhování národů po poslední Přemyslovce. Dílo začalo vznikat na konci 30. let 20. století, tedy v době ohrožení národní existence, kdy mělo posilovat národní uvědomění.
Obsah
Obrazy z dějin národa českého měly být historicky věrným zobrazením českých dějin. Z původně plánovaných 7 svazků vznikly pouze 2 a část 3. +more dílu. První díl zpracovává události od nejstarších dob po dobu knížete Soběslava I. Konkrétně je zde zobrazeno stěhování národů, Sámova říše, Velkomoravská říše, vznik českého státu spojený s prvními Přemyslovci, dále vláda dalších panovníků, například Boleslava III. , Břetislava I. a Soběslava I. Zvláštní kapitola je věnována Kosmovi. Druhý díl se zaměřuje na zobrazení vlády Přemysla Otakara I. , Václava I. a Přemysla Otakara II. Jsou rovněž popisovány události, které nastaly po smrti Přemysla Otakara II. , spjaté se Závišem z Falkenštejna a Václavem II. Kromě toho jsou zařazeny další nejrůznější příběhy, například několik vypravování z doby zakládání měst či část věnující se vzniku Kutné Hory. Ze třetího dílu stihl Vančura dokončit pouze pár příběhů z doby vlády Přemysla Otakara II. Dochoval se ale Vančurův plán tohoto dílu, ze kterého vyplývá, že v něm chtěl zobrazit dobu posledních Přemyslovců a také se zaměřit na postavu Dalimila. Tento díl končí v půli věty, jelikož byl Vančura v průběhu práce zatčen gestapem a poté 1. 6. 1942 popraven.
Okolnosti vzniku
30. léta 20. +more století se nesla v duchu nastupujícího nacismu v Německu. Na začátku roku 1938 se stupňovalo ohrožení Československé republiky nacismem. Právě v této době se objevila myšlenka uměleckým způsobem zpracovat dějiny českého národa a tím posilovat čtenáře v národní hrdosti. Iniciátorem tohoto projektu byl Vladislav Vančura, jenž úzce spolupracoval s nakladatelstvím Družstevní práce. Na tomto několikasvazkovém díle se měla podílet řada spisovatelů, nicméně nakonec na něm pracoval pouze Vančura.
Interpretace a styl
Při tvorbě Obrazů z dějin národa českého se Vančura opíral o autentické prameny, které studoval. Jednalo se zejména o nejrůznější kroniky a letopisy. +more Mezi nejdůležitější zdroje patřily Kosmovo a Dalimilovo dějepisné dílo a zejména pak Zbraslavská kronika Petra Žitavského. V Obrazech se nejedná o jakoukoli mytizaci historických událostí či historických postav. Naopak se Vančura snažil oprostit některé postavy od pozdějších glorifikací či démonizací, jak je tomu například u postavy Záviše z Falkenštejna.
Způsob vyprávění se v průběhu knihy postupně mění. V prvním dílu převládá kronikářské vyprávění, nicméně se objevují i výrazně beletrizované či dramatizované kapitoly. +more Druhý díl se skládá z povídek a drobných vyprávění, které spojují jak historické pozadí, tak i řada postav. Třetí díl pak měl být koncipován na základě románové osnovy.
Pro dílo je typická jemná stylizace a archaizace slohu, která navozovala ovzduší dávných kronik. Kromě toho se objevují nejrůznější citáty, například z Kosmovy kroniky, které také dokreslují autentickou atmosféru doby. +more Objevuje se tu otázka po individuálním osudu člověka a jeho vztahu k lidskému společenství, která je typická pro celé Vančurovo dílo.
Obrazy z dějin národa českého ukazují nejen historické osobnosti, ale také prostý lid, jenž se rovněž podílí na tvorbě dějin. Dílo je syntézou dosavadní Vančurovy tvorby. +more Objevuje se zde epické vyprávění, monumentální pojetí lidských osudů, postav a skutků, ale také archaická stylizace jazyka, kontrastní spojování různých stylových prvků a rovin, osobitý patos, ironie a podobně.