Obydlí zvěrokleštiče v Komni

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Obydlí zvěrokleštiče v Komni je chráněná lokalita nacházející se v okrese Olomouc v Olomouckém kraji v České republice. Je to jedno z posledních míst v Česku, kde se vyskytují vzácní zástupci zvěrokleštic. Tato lokalita je součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník, konkrétně patří do Jesenické vrchoviny. Nachází se v blízkosti obce Horní Údolí a je přístupná po značené turistické stezce. Obydlí zvěrokleštiče v Komni představuje skalní útvar ve formě jeskyně, který slouží jako úkryt pro zvěrokleštické druhy. Nejvýznamnější z nich je zvěroklešť pokoutní (Ixodes ricinus), který je známý svou rolem ve šíření některých infekčních onemocnění. Lokalita je chráněna jako přírodní památka od roku 1992. Je zde zakázáno jakékoliv rušení zvěrokleštic a jejich přirozených stanovišť. Obydlí zvěrokleštiče v Komni je také součástí Plánů péče, které mají za cíl zachování a ochranu této chráněné lokality.

Obydlí zvěrokleštiče je památkově chráněný venkovský domek z roku 1850, který se nachází se v obci Komňa ve Zlínském kraji. V domku je umístěna expozice, která přibližuje dnes již zaniklé řemeslo zvěrokleštičství, a současně slouží jako ukázka bydlení ve 2. polovině 19. století. Jeho světnice je zároveň využívána ke kulturním a folklórním účelům.

Život původních obyvatel

Kuchyně Původním majitelem domu, který dnes nese číslo popisné 6, byl drobný zemědělec František Toman, po jehož smrti hospodářství převzal jeho syn Karel Toman s manželkou Terezií. +more Karel Toman během 1. světové války bojoval jako rakousko-uherský voják na ruské frontě, a protože po válce hospodářství k obživě rodiny nestačilo, vyrážel do světa jako zvěrokleštič. Toto řemeslo bylo v Komni mnohem rozšířenější než jinde - v době jeho největšího rozmachu zde žilo až 220 zvěrokleštičů, označovaných také jako miškáři.

Karel Toman měl se svou manželkou, rozenou Haluzovou, pět dětí, z nichž dospělosti se dožily jen dcery Emilie a Marie. Hospodářství po něm převzala Emilie, která se provdala za Martina Mlčůcha a měla dva syny, Františka a Bohumila. +more Marie s nimi žila ve společné domácnosti a zemřela neprovdaná ve věku 42 let. Zemědělské hospodaření zde skončilo roku 1955, kdy rodina byla nucena odevzdat dobytek do jednotného zemědělského družstva. Dům měl obytnou a hospodářskou část. Obytnou část tvořila světnice a s ní sousedící malá kuchyň. Ve světnici byla nejprve hliněná a později dřevěná podlaha a v jednom rohu stála po strop vysoká kachlová kamna. Obyvatelé spali na režné slámě, která se přikryla hrubým prostěradlem. Hospodářská část sestávala z komory, kde se skladovalo nářadí a zásoby brambor a řepy, dále z chléva a tzv. „mlatevni“, kde se mlátilo obilí a bylo uloženo hospodářské nářadí s povozem. Pod střechou byla půda, kde se skladovalo seno pro dobytek, které současně tvořilo tepelnou izolaci. Před domem byla malá zahrádka se studnou, zeleninovými záhony, několika ovocnými stromy a s hnojištěm.

Kulturní památka

Vystavené zvěrokleštičské nástroje Poslední majitelé žili v domě do roku 2005. +more V roce 2006 dům zakoupila obec Komňa a s ohledem na jeho zchátralý stav ho nechala za použití tradičních stavebních materiálů a technologií s podporou Zlínského kraje opravit. Roku 2008 pak byl rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky prohlášen za kulturní památku. Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům vybaven dobovým nábytkem, zčásti přemístěným z depozitářů místního Památníku J. A. Komenského a z části také z darů občanů Komni. Veřejnosti byl otevřen v červenci roku 2009 a ještě téhož roku zvítězil v soutěži Zlínského kraje Lidová stavba roku.