Občanská válka v Rhodesii

Občanská válka v Rhodesii, také známá pod názvem The Rhodesian Bush War, zimbabwská válka za osvobození nebo druhá chimurenga (chimurenga - „revoluční boj“ v šonštině) byl konflikt mezi bílou minoritou a černošskou majoritou, který se odehrával mezi roky 1964 až 1979 na území dnešního státu Zimbabwe, tehdy nesoucího název Republika Rhodesie.

Znepřátelené frakce

Konflikt se odehrával vesměs mezi třemi organizacemi: * centrální vládou pod vedením Iana Smithe (později Abela Muzorewa, černocha kolaborujícího s bělošskou vládou) * partyzány sdruženými v Zimbabwské lidové revoluční armádě (ZIPRA, Zimbabwe People's Revolutionary Army), která byla podporována Mosambikem, Kubou, Východním Německem a Sovětským svazem * Zimbabwskou africkou národní osvobozeneckouu armádou (ZANLA, Zimbabwe National Liberation Army) Roberta Mugabeho; její podpora pocházela ze Zambie

Příčiny

V roce 1964 byla bělošskou minoritou unilaterálně vyhlášena nezávislá Republika Rhodesie, která nebyla nikým uznána. Ústava nového státu upírala černochům mnoho práv a jejich nespokojenost přerostla v ozbrojený odpor, který byl materiálně podporován černošskými nacionalisty ze Zambie a později komunisty z Mosambiku.

Průběh války

Karibě, prosinec 1976. +more Černoši tvořili většinu vládních rhodéských bezpečnostních sil, ale některé jednotky byly sestaveny pouze z bělochů. Partyzáni si nedokázali vytvořit významnou převahu nad vládními vojsky. Vyhýbali se přímým střetům, přepadávali bílé farmy a kladli na cesty miny. Významnou partyzánskou základnou se stala řídce osídlená hornatá severozápadní část Zimbabwe při hranici se Zambií. Navíc přes tyto propustné hranice se snadno pašovaly zbraně a munice.

Policie tvrdě trestala vesničany, kteří partyzánům pomáhali, často za užití principu kolektivní viny. Obyvatelstvo bylo navíc stěhováno do chráněných vesnic. +more Jihoafrická republika poskytovala významnou leteckou podporu. Podél hranice se Zambií byl vybudován koridor sanitare, který se skládal z oplocení z ostnatého drátu a pásu nášlapných min.

Stále vyhrocenější situace vedla bílou vládu k vytváření čím dál více rasističtějších a přísnějších zákonů.

Dne 25. dubna 1974 došlo v Mosambiku ke státnímu převratu, čímž byl dramaticky zvrácen poměr sil v regionu a bílá vojska začala postupně ztrácet kontrolu na částmi země. +more Po ztrátě podpory Jihoafrické republiky a nátlaku USA začaly první pokusy o příměří. První rozhovory započaly v roce 1974 v Lusace, jednotlivé strany si však kladly vzájemně neakceptovatelné podmínky.

V roce 1977 proběhly volby, které měly situaci uklidnit. Volební systém byl apriori nastaven tak, aby v parlamentu měli černoši a běloši stejný počet mandátů s příslibem, že příští volby už proběhnou na principu jeden člověk - jeden hlas. +more Vojenští vůdci na tuto nabídku ke smíru nereflektovali, naopak ji považovali za důkaz pokračujícího apartheidu. Nicméně vláda pod vedením Abela Muzorewa zrušila některé rasistické zákony.

V září 1978 povstalci sestřelili raketou země-vzduch civilní letadlo, v únoru 1979 pak další. Na konci roku 1978 provedla rhodeská vláda mohutnou leteckou ofenzivu a zabila přitom tisíce bojovníků a zničila velké množství munice a zbraní.

Roku 1979 spatřila světlo světa nová ústava, která umožňovala černošskou většinovou vládu a která přejmenovávala zemi na Zimbabwe Rhodesie. S novou ústavou nebyla spokojená snad ani jedna politická frakce - běloši jí vytýkali příliš velké ústupky černým nacionalistům a černoši byli rozhořčeni, že ústava potvrzuje bělošské právo držet velké farmy. +more Nicméně běloši hlasovali v referendu a 85 % z nich se vyslovilo pro ústavu.

Před volbami se zvýšila aktivita radikálních partyzánů, kteří v nich viděli ohrožení své moci. Přepadávání farem se zintenzivnilo a byl vypálen i největší sklad pohonných hmot v zemi v blízkosti hlavního města.

Vzniklá většinová černošská vláda nedokázala dalším aktivitám partyzánů zabránit. Nakonec musela mírové rozhovory zprostředkovat Velká Británie. +more Dne 19. září 1979 se v londýnském paláci Lancaster House začala konat konference, která trvala měsíc. Komplikované rozhovory mezi vládní delegacemi a dvěma vůdci povstalců - Robertem Mugabem a Joshuou Nkomem nakonec dospěly ke zdárnému konci a oba vůdci povstalců slíbili ke 28. prosinci ukončit všechny bojové operace. Odzbrojení pak probíhalo pod dohledem pěti set příslušníků britské monitorovací jednotky.

Reference

Kategorie:Dějiny Zimbabwe Kategorie:Dějiny Afriky Kategorie:Občanské války 20. +more století Kategorie:Partyzánské války.