Occupy Wall Street

Čtrnáctý den okupačního protestu Wall Street Graf zobrazující růst příjmů a zvětšující se nerovnost mezi 1 % nejbohatších Američanů a zbytkem společnosti, tj. střední a nižší třídou Occupy Wall Street (OWS) označuje sérii globálních protestů proti ekonomické nerovnosti, které započaly 17. září 2011 v parku Zuccotti, nacházejícím se ve finanční čtvrti poblíž newyorské Wall Street na Dolním Manhattanu.

Průběh a témata

Protesty iniciovala kanadská aktivistická skupina Adbusters, do značné míry inspirovaná Arabským jarem (zejména protesty z náměstí Tahrír v Káhiře, které zažehly egyptskou revoluci) a protesty ve Španělsku, ve smyslu hromadného využití sociálních sítí.

Hlavními tématy protestů byla společenská a ekonomická nerovnost, korupce, hamižnost korporací a vliv korporátních peněz na chod státu, potažmo vlády, a to zejména ze strany finančního sektoru. Slogan protestů, „My jsme těch 99 %“ (We are the 99%), odkazoval ke vzrůstající majetkové a příjmové nerovnosti mezi nejbohatším jedním procentem Američanů a zbytkem země.

Po New Yorku brzy hnutí nabralo mezinárodních rozměrů a krom dalších amerických měst se přeneslo i do řady jiných zemí, hlavně v západní Evropě. K 9. +more říjnu téhož roku byly zaznamenány protesty ve více než 951 městech napříč 82 státy světa. Hnutí v rámci nich využívalo zejména veřejných demonstrací, ale i protestních okupací (bank, finančních institucí, univerzitních kampusů, sídel korporací a jejich zasedání), jakožto přímých akcí občanské neposlušnosti. Mezi všeobecné cíle a požadavky těchto akcí patřilo zmírnění vlivu korporací na politiku a volby, větší vybalancovanost příjmů, lepší pracovní podmínky a platové ohodnocení, bankovní reforma a odpuštění studentských půjček. Organizátoři rovněž prohlásili, že chtějí formulací těchto požadavků dohnat k zodpovědnosti ty, kteří v roce 2007 zapříčinili globální ekonomickou krizi s jejími sáhodlouhými důsledky pro střední třídu a zamezit jejímu opakování.

Reakce

Reakce na protesty se různily. Všeobecně se dá říct, že větší podpory se jim dostalo od levicové a liberální části spektra než z řad konzervativců a pravice. +more Například Mitt Romney, republikánský kandidát na prezidenta, popsal protesty jako nebezpečné a přirovnal je ke třídní válce, zatímco Barack Obama s nimi vyslovil pochopení.

Některá média protesty označila za „antikapitalistické“, přičemž jiná tuto nálepku rozporovala jako zavádějící a nepravdivou. Nicholas Kristof pro The New York Times napsal: „Zatímco někteří se snaží hnutí vylíčit jako bandu lidí překonávajících kapitalismus, někdo by na to mohl namítnout, že se naopak snaží obnovit jeden ze základních principů kapitalismu, jakým je odpovědnost. +more“ Sám načež americký systém označil za „socialismus pro boháče a kapitalismus pro zbytek“. The Atlantic v roce 2015 retrospektivně zhodnotil, že protesty pomohly v reakci na finanční krizi nastartovat debatu o ekonomické nerovnosti ve Spojených státech jako jedno z hlavních témat amerického politického diskurzu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

http://occupywallstreet. org/ - neoficiální stránky * [url=http://csaf. +morecz/index. php. clanok=1207]Hnutí Occupy Wall Street: Je nás 99 %[/url] - Československá anarchistická federace.

Kategorie:Události roku 2011 Kategorie:Dějiny New Yorku Kategorie:Protesty v USA Kategorie:USA v roce 2011