Odolenka

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Odolenka jsou zaniklé lázně na kopci Svatobor jihovýchodně od Odolenova poblíž Hrádku nedaleko od Sušice.

Historie

Lázně byly postaveny u pramene Wodolenka. Vůbec první písemná zmínka o prameni Wodolenka pochází od Vojtěcha Chanovského, když v latinském spise Šlépěje nábožnosti české vydaném v roce 1659 psal o studánce Vodolenské a o jejím působení. +more Bohuslav Balbín v roce 1679 popsal zázračné účinky vody z pramene na Svatoboru. Roku 1748 nechal hrabě Jan Ferdinand Desfours asi sto kroků od hrobu Wodolenky postavit kapli k poctě Panny Marie Pomocné. Hrob byl ještě v těch letech označen dřevěnou mříží a byl uctíván. Při výstavbě kaple byl hrob zničen. Kaple byla vysvěcena 18. června 1750 Václavem Weissenregnerem, děkanem sušickým a čestným kanovníkem staroboleslavským.

Kaple

V roce 1776 napsal zbynický farář František Hruška obsáhlý rukopis Vodolenka. Daroval jej hraběnce Anně Marii Desfoursové. +more Spis je uložen ve sbírkách sušického muzea. Farář ve spisu uvedl několik popisů zázračných uzdravení vodou z pramene Wodolenky.

Baronka Antonie Sturmfedrová v roce 1853 započala s nákladnými úpravami lázní. Jednu neděli ke konci srpna 1867 improvizovali v lázních Wodolenka studenti zábavu a k ní dopravili starší klavír, čímž na místo přilákali i hudebního skladatele Bedřicha Smetanu, který tehdy byl hostem v Sušici u pana Angra, kapelníka Národního divadla. +more Na Wodolence se léčil i spisovatel Ivan Klicpera, jehož pravidelně navštěvovali Josef Gabriel a hrádecký kněz, spisovatel František Pravda. Klicpera napsal na Wodolence pověsti Na stráži a Vodolenka. V roce 1869 se zde léčil herec Jan Kaška, člen Tylovy družiny Prozatímního divadla, jenž v lázních i zemřel.

Budova lázní byla jako hostinec v provozu ještě několik let po druhé světové válce. Po uzavření hostince několik roků areál pustl a na začátku šedesátých let 20. +more století byl v areálu lázní vybudován dětský tábor.