Olaus Petri

Technology

12 hours ago

Author

Olof Persson (někdy Petersson, známější pod latinskou formou svého jména Olaus Petri, méně často Olavus Petri; 6. ledna 1493 Örebro - 19. dubna 1552 Stockholm) byl švédský duchovní, spisovatel a klíčová postava počátků švédské reformace. Jeho bratr Laurentius Petri (Lars Persson) se stal prvním švédským luteránským arcibiskupem.

Život

Byl synem kováře z Örebro, číst a psát se naučil v místním karmelitánském klášteře. Poté studoval teologii a němčinu na univerzitu v Uppsale. +more Později navštěvoval i univerzitu v Lipsku (do roku 1516) a nakonec dokončil vzdělání v únoru 1518 ziskem magisterského titulu na univerzitě ve Wittenbergu. Ve Wittenbergu se spolu s mladším bratrem Larsem setkal s hlavními postavami německá reformace, Philippem Melanchthonem a Martinem Lutherem. Byl jimi silně ovlivněn.

V roce 1519 se oba bratři vrátili do Švédska. Při návratu jen těsně unikli smrti, když jejich loď během bouře ztroskotala u břehů ostrova Gotland. +more Chvíli oba zůstali na Gotlandu, kde Olaus kázal a pomáhal místnímu knězi učit v místní škole. V roce 1520 se Olaus vrátil na pevninu, přijal svěcení za jáhna a sloužil biskupovi Mattiasovi Gregerssonovi jako sekretář. Stal se též kancléřem diecéze Strängnäs, kakovníkem katedrály ve Strängnäs a děkanem katedrální školy.

Olaus doprovázel svého mentora, biskupa Gregerssona, do Stockholmu a zúčastnil se bouřlivé korunovace dánského krále Kristiana II. +more, který porazil vzbouřence Stena Stureho mladšího, který chtěl setřást švédskou závislost na Dánsku. Stejně tak byl Olaus svědkem, jak Kristián za pomoci katolického arcibiskupa Gustava Trolleho nechal uvěznit a popravit 82 vedoucích švédských šlechticů a osobností. Tento masakr vešel do dějin jako Stockholmská krvavá lázeň. K zatčeným a popraveným patřil i biskup Gregersson. Sám Olaus tak tak unikl popravě poté, co proti zatčení svého nadřízeného protestoval. Život mu zachránilo, když jeden z členů Kristiánova doprovodu, který byl Němec a znal Olause z Wittenbergu, falešně dosvědčil, že Olaus je Němec.

Masakr nicméně ve Švédsku vyvolal povstání v čele s Gustavem Vasou. +more Olaus Vasu i povstání ihned podpořil. Když se v roce 1523 Vasa posadil na švédský trůn, Olaus byl brzy jmenován kancléřem království. O rok později byl Olaus jmenován městským tajemníkem ve Stockholmu a přestěhoval se do nového hlavního města, kde také působil jako soudce (i přes nedostatek právního vzdělání) a městský radní. Vasa měl cíl nastolit ve Švédsku protestantismus a Olaus se stal jeho beranidlem a hlavním ideologem tohoto tažení. V říjnu 1524 kapitula Uppsalské katedrály exkomunikovala oba bratry Petriovi kvůli obvinění z kacířství. Záhy se Olaus stal oficiálně luteránem, v roce 1525 se oženil, jak to povolovala luteránská pravidla, a také uskutečnil další Lutherovu myšlenku tím, že poprvé sloužil mši v národním jazyce, tedy ve švédštině. Zároveň se podílel na překládání Bible a Lutherových textů do švédštiny. V roce 1526 vydal Olaus první švédský překlad Nového zákona a také švédský katechismus (překlad celé Bible byl dokončen roku 1541).

Vasa sledoval všechny tyto kroky se sympatiemi a frontální útok na švédský katolicismus naplánoval na rok 1527, kdy svolal zasedání stavů do Västeras, na němž bylo Švédsko oficiálně vyhlášeno za protestantskou zemi. Král Gustav Vasa v roce 1531 jmenoval bratra Larse (který byl v tomto roce vysvěcen na kněze a zároveň se oženil s dcerou králova bratrance) arcibiskupem v Uppsale.

Olaus dále pokračoval zejména v publikační činnosti, napsal a vydal švédský zpěvník, liturgický manuál a mnoho homiletických a polemických traktátů. Sepsal také důležitý porávní text nazvaný Pravidlo pro sdružení soudců. +more Jde o 42 obecných pravidel, směsici obecného práva a zákonů, které vytvořily základ skandinávské právní tradice. Text ovšem vyšel až dlouho po Olausově smrti, roku 1616. Olaus také napsal Švédskou kroniku, která navzdory některým historickým nepřesnostem obsahuje mnoho zajímavých faktů a anekdot a zůstává důležitým historickým dokumentem.

V roce 1539 byl Olaus Petri vysvěcen na kněze. Patrně pod vlivem parhelia (halového jevu, při němž dochází k iluzi, že na obloze je více sluncí), k němuž došlo 20. +more dubna 1535, uvěřil v konec světa a pronesl několik apokalyptických kázání. Brzy se ale vrátil k realistickému vnímání.

Krátce po jeho vysvěcení se ovšem zhoršil Olausův vztah s králem Gustavem. Olaus byl zatčen a postaven před soud za vlastizradu, údajně proto, že se během zpovědi dozvěděl o spiknutí proti králi a neohlásil to. +more Někteří historici usuzují, že za zatčením byly spíše Olausovy spisy kritizující kruté tresty krále i jeho daňovou politiku. Král Gustav také chtěl ovládnout církev, zatímco Olaus podporoval náboženskou samosprávu. 2. ledna 1540 byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek podepsal dokonce i jeho bratr Lars. Po dlouhém vyjednávání a mnoha žádostech se však jeho přátelům podařilo dosáhnout jeho propuštění, po zaplacení vysoké kauce. Někteří za to zaplatili i koncem své politické kariéry.

Olaus obdržel královskou milost v roce 1542, pravděpodobně jako odměnu za dokončení rozsáhlého projektu biblického překladu, a v tomto roce byl též jmenován inspektorem nad stockholmskými školami. Následující rok byl jmenován děkanem katedrály sv. +more Mikuláše (Storkyrkan) ve Stockholmu a toto kněžské postavení držel během posledních devíti let svého života. Olaus Petri byl pohřben v Storkyrkanu, který se stal o dvě století později národní katedrálou, když v této pozici nahradil katedrálu v Uppsale. Od roku 1898 má Olaus Petri před katedrálou sochu. Je rovněž hlavní postavou hry Augusta Strindberga Mäster Olof, jejíž pětihodinová premiéra se konala 30. prosince 1881.