Omer

Omer (hebrejsky עֹמֶר, v oficiálním přepisu do angličtiny Omer) je místní rada (malé město) v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Pini Badaš.

Geografie

Leží nadmořské výšce 320 metrů, na severovýchodním okraji Beerševy v zvlněné krajině v severní části Negevské pouště. Terén člení vádí Nachal Chevron, které jižně od města ústí do vádí Nachal Be'erševa. +more Podél západního okraje obce vede další vádí Nachal Betarim.

Omer obývají Židé stejně jako největší město v regionu, Beerševu. V této oblasti ale žijí i izraelští Arabové, respektive Beduíni (například město Tel Ševa cca 2 kilometry jihovýchodně odtud). +more Město je na dopravní síť napojeno pomocí dálnice číslo 60, která se západně od obce kříží s dálnicí číslo 40.

Dějiny

Omer byl založen v roce 1949 Už v roce 1948 tu ale fungovala kolektivní vesnická osada typu kibuc nazvaná Chevrona a osídlená demobilizovanými členy elitních židovských jednotek Palmach, kteří ve válce za nezávislost bojovali v Negevské brigádě. Osadníci zde využili přirozenou sídelní lokalitu s pozůstatky byzantského osídlení. +more Místní beduíni ji nazývali al-Omri, z čehož bylo utvořeno pojmenování Omer (název ale pochází i z knihy Leviticu). Kibuc zde ovšem vydržel jen po dobu jednoho roku.

V roce 1950 na jejím místě vznikla nová osada, tentokrát obydlená 23 rodinami Židů z Maďarska a Rumunska. Původně pobývali na západním okraji dnešního města, v prostoru průmyslové zóny Omer, pak se přemístili přímo do prostoru současné obce. +more Ani jejich osídlení se tu ale neudrželo.

Další pokus o osídlení lokality přišel roku 1957. Vznikla tu vesnická družstevní osada typu mošav, kterou obývali Židé ze severní Afriky. +more Zaměřovali se na chov dobytka a drůbeže. Udrželi se zde jen tři roky. Roku 1960 byla osada připojena elektrickou síť.

Opětovné osídlení zde proběhlo roku 1961 a tentokrát již trvale. Usídlila se tu skupina osadníků původem z Beerševy. +more Část z nich se zabývala zemědělstvím, část za prací dojížděla do okolních obcí. Význam zemědělství postupně ustupoval. Roku 1963 byla navrtána studna na vodu a obyvatelé měli možnost se napojit na vodovodní systém. Roku 1964 zde stavební firma Rassco zbudovala 35 nových domů a v letech 1964-1967 osadu posílil příchod 100 nových rodin. Tehdy šlo ovšem stále ještě o menší sídlo vesnického typu, které bylo členem Oblastní rady Bnej Šim'on.

Město se postupně stávalo předměstím Beerševy. Teprve v poslední čtvrtině 20. +more století se ale malá osada začala proměňovat na lidnatou rezidenční obec. V roce 1975 byl Omer povýšen na místní radu (malé město). Jde o ekonomicky velmi silnou obec, která byla počátkem 21. století zmiňována jako třetí nejbohatší v celém státu. Společně s městy Mejtar a Lehavim patří mezi satelitní města Beerševy.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 6 400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 6 400 osob).

Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým mírným populačním růstem. K 31. +more prosinci 2015 zde žilo podle Centrálního statistického úřadu (CBS) 7300 lidí.

Počet obyvatel	61	1 227	4 537	5 787	5 900

Počet obyvatel	5 810	5 906	5 995	6 133	6 273	6 467	6 646	6 492	6 600	7 100	7 200	7 300	7 300	7 300

* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.omer.muni.il]Oficiální internetové stránky[/url]

Kategorie:Místní rady v Jižním distriktu