Cesko.wiki Oreoicidae
Author
Albert FloresOreoicidae je čeleď pěvců z Austrálie a Nové Guineje.
.jpg)
Systematika
Čeleď Oreoicidae zahrnuje tři recentní, monotypické rody, z nichž všechny nesou české rodové jméno pištec:
* rod Aleadryas Iredale, 1956 ** Aleadryas rufinucha (P. L. +more Sclater, 1874) - pištec rezavošíjný * rod Oreoica Gould, 1838 ** Oreoica gutturalis (Vigors & Horsfield, 1827) - pištec bělobradý * rod Ornorectes Iredale, 1956 ** Ornorectes cristatus (Salvadori, 1876) - pištec chocholatý.
Starší zdroje tyto tři druhy zařazují především do čeledi pištcovití (Pachycephalidae), jež představovala spíše sběrný taxon pro větší množství různých rodů pěvců z Indo-Pacifiku. V rámci pištcovitých dnešní zástupce čeledi Oreoicidae hodnotí jak druhé vydání Grzimek's Animal Life Encyclopedia (2003), tak sborník Handbook of the Birds of the World (2007). +more Molekulárně-fylogenetické studie nicméně potvrzují, že jde spíše o samostatnou linii korvidních zpěvných. Její monofyletismus je jednoznačný, příbuzenské vztahy však zůstávají nejisté. Čeleď Oreoicidae se dočkala formálního vědeckého popisu v roce 2014 (Schodde & Christidis, 2014), byť toto jméno se coby nomen nudum objevuje již ve starších pracech.
Specifickou zmínku zasluhuje ještě problematika pištce chocholatého, odb. Ornorectes cristatus, jehož starší zdroje mohou zařazovat v rodu Pitohui v rámci pištcovitých. +more Rod Pitohui však molekulárně-fylogenetické analýzy vyhodnotily jako polyfyletický a jeho zástupce rozdělují v rámci třech různých čeledí.
Charakteristika
+morejpg|náhled'>Pištec rezavošíjný Pištci z čeledi Oreoicidae představují středně velké pěvce, již se vyznačují mohutnou hlavou s krátkým a tlustým krkem, krátkými až středně dlouhými křídly, vejčitým tělem a středně dlouhým ocasem. Pištec bělobradý dosahuje celkové tělesné velikosti 19-23 cm a hmotnosti 56-67 g, pištec chocholatý měří 25-26 cm a váží 78-111 g, nejmenší pištec rezavošíjný měří 16,5-18 cm a váží 38-42 g. Zbarvení svrchních partií se pohybuje v hnědých, olivových nebo šedých odstínech, u některých druhů kontrastuje s černo-bílým či žlutavým zbarvením spodních partií. Zobák může mít, podobně jako v případě pravých pištcovitých, hákovitou špičku. Potravu tvoří především bezobratlí, zřídka rostlinná složka.
Zatímco pištec bělobradý žije v pevninské Austrálii, populace pištce rezavošíjného a chocholatého jsou omezeny výhradně na Novou Guineu. Tito ptáci žijí v různých typech lesů, a to až do nadmořské výšky 3000 m, pohybují se především v podrostu. +more Mohou se sdružovat v rámci vícedruhových krmných hejn. Zpěv tvoří rytmicky se opakující slabiky a silné zvonivé pískání prokládané vysokým cvrlikáním. Pištec bělobradý si buduje hluboké šálkovité hnízdo ve výšce 1-5 m, na jeho stavbě se podílejí oba členové páru. Snůšku tvoří 1-4 vajíčka, na jejich inkubaci i následné péči o mláďata se opět podílí jak samec, tak samice. Vajíčka tento druh klade mezi červencem a březnem. Inkubační doba činí 14-17 dní, přičemž mláďata se z vajíček líhnou asnychronně a následně zůstávají 11-12 dnů v hnízdě. Hnízdní návyky zbývajících dvou druhů zůstávají méně probádány, zvláště v případě pištce chocholatého. Pištec rezavošíjný si staví, podobně jako pištec chocholatý, hluboké šálkovité hnízdo; hnízdí od června do prosince, přičemž snůšku činí 2 vejce.