Pěvci

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád třídy ptáků. Tato skupina čítá 5200-5500 druhů, a tak více než polovina druhů ptáků jsou právě pěvci. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. I díky schopnosti vytvářet složité hlasové projevy jsou pěvci považováni za nejvyvinutější řád ptáků. Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích.

Zpěv

Většina druhů tohoto řádu jsou zpěvní ptáci a v krku mají složité svalstvo kontrolující hlasivky. Zpěvný orgán, který je pro pěvce typický, se nazývá syrinx. +more Díky němu mají výbornou kontrolu nad hlasem (přestože některé druhy mohou vyluzovat i nelibozvučný zpěv, jako například vrány). Zpěvem označují teritorium, ve kterém žijí, také jím vábí samec samičku k páření. Podle zpěvu můžeme rozpoznat jednotlivé rody a druhy pěvců.

Někteří pěvci žijící ve městech (resp. hlučných lokalitách) mají problém zahnízdit, neboť jejich zpěv je rušen silničním hlukem, vinou něhož samičky pořádně neslyší nízkofrekvenční prvky melodií, a vnímají tak zpěváky jako nevhodné partnery k páření. +more Frekvence zpěvu ale nesouvisí s habitatem. Ptáci se učí zpívat od rodičů již před vylíhnutím.

Charakteristika

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků. Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata (starají se o ně).

Evoluční vývoj

Fylogeneze pěvců a vztahy mezi jejich čeleděmi byly až do konce 20. století spíše záhadné. +more Mnoho čeledí pěvců bylo seskupeno dohromady na základě morfologických podobností, o kterých jsme dnes přesvědčeni, že jsou důsledkem konvergentní evoluce a ne blízké genetické příbuznosti. Například střízlíci ze severní polokoule, z Austrálie a z Nového Zélandu jsou si velmi podobní, a to jak vzhledem, tak chováním, a přesto podle vědců patří do tří různých fylogenetických větví pěvců.

Stále ještě se musí provést velká část výzkumu, ale série biochemických studií odkrývá stále více informací o původu a evoluci pěvců. Nyní se má za to, že původní pěvci se vyvinuli na Gondwaně přibližně v době kdy se tento jižní superkontinent odlamoval. +more Nejprve se vyvinuli křikaví až o něco později se vyvinuli zpěvní ptáci. Jedna z hlavních skupin pěvců, parařád Passerida, tedy pěvci podobní vrabcům, se objevili jako sesterská skupina parařádu Corvida (pěvci podobní krkavcovitým) a migrovali na severní polokouli, kde dál pokračoval explozivní vývoj nových druhů. Od té doby proběhlo mnoho promíchání severních druhů s druhy vracejícími se na jih, a jižních druhů migrujících na sever. Podle novějších biomolekulárních studií se zdá pravděpodobnější, že pěvci se objevili až na začátku kenozoika a jejich největší evoluční radiace následovala po události K-Pg před 66 miliony let.

Systém pěvců

Řád se dělí na dva podřády, a to na křikavé a na zpěvné. Tučně jsou označeny čeledě, jejichž zástupci se vyskytují i na území České republiky.

Podřád: křikaví (Tyranni)

* hrnčiříkovití (Furnariidae) * klouzálkovití (Dendrocolaptidae) * kotingovití (Cotingidae) * lobošovití (Eurylaimidae) * mravenčíkovcovití (Formicariidae) * mravenčíkovití (Thamnophilidae) * pipulkovití (Pipridae) * pitovcovití (Philepittidae) * pitovití (Pittidae) * pokřovníkovití (Acanthisittidae) * štidlákovití (Rhinocryptidae) * tyranovití (Tyrannidae) * mucholovkovití (Conopophagidae)

Podřád: zpěvní (Passeri)

* astrildovití (Estrildidae) * brhlíkovití (Sittidae) * brkoslavovití (Bombycillidae) * cistovníkovití (Cisticolidae) * bylinorubcovití (Phytotomidae) * bulbulovití (Pycnonotidae) * drongovití (Dicruridae) * drozdovití (Turdidae) * hedvábníkovití (Hypocolidae) * irenovití (Irenidae) * kardinálovití (Cardinalidae) * konipasovití (Motacillidae) * kosíkovití (Orthonychidae) * králíčkovití (Regulidae) * krkavcovití (Corvidae) * kruhoočkovití (Zosteropidae) * květozobcovití (Paramythiidae) * laločníkovití (Callaeatidae) * lejsčíkovití (Petroicidae) * lejskovití (Muscicapidae) * lemčíkovití (Ptilonorhynchidae) * lesňáčkovití (Parulidae) * lezčíkovití (Climacteridae) * lyrochvostovití (Menuridae) * medosavkovití (Meliphagidae) * mlynaříkovití (Aegithalidae) * modropláštníkovití (Maluridae) * moudivláčkovití (Remizidae) * ostrozobkovití (Oxyruncidae) * pardalotovití (Pardalotidae) * pěnicovití (Sylviidae) * pěnkavovití (Fringillidae) * pěvuškovití (Prunellidae) * rajkovití (Paradisaeidae) * skorcovití (Cinclidae) * skřivanovití (Alaudidae) * snovačovití (Ploceidae) * strdimilovití (Nectariniidae) * strnadovití (Emberizidae) * střízlíkovití (Troglodytidae) * sýkorčíkovití (Melanocharitidae) * sýkorovití (Paridae) * šoupálkovití (Certhiidae) * špačkovití (Sturnidae) * tangarovití (Thraupidae) * timáliovcovití (Pomatostomidae) * timáliovití (Timaliidae) * ťuhýkovití (Laniidae) * vangovití (Vangidae) * vlaštovkovití (Hirundinidae) * vlhovcovití (Icteridae) * vrabcovití (Passeridae) * vranulovití (Picathartidae) * zedníčkovití (Tichodromadidae) * zelenáčkovití (Vireonidae) * žluvovití (Oriolidae)

Odkazy

Reference

Literatura

[url=://doi. org/10. +more1098/rspb. 2018. 2181 * Carl H. Oliveros; et al. (2019). [url=https://www. pnas. org/content/pnas/early/2019/03/26/1813206116. full. pdf]url=://doi. org/10. 1073/pnas. 1813206116 * Toda, Y. ; et al. (2021). Early origin of sweet perception in the songbird radiation. Science. 373 (6551): 226-231. doi: [url=https://science. sciencemag. org/content/373/6551/226][Karel Šťastný (ornitolog)|ŠŤASTNÝ, Karel]]; DRCHAL, Karel. Naši pěvci. Praha: SZN, 1984. 176 S. * FORMÁNEK, Jiří. Hnízda pěvců České republiky. Praha: Academia, 2017. . * Jonathan D. Kennedy; et al. (2018). [url=https://royalsocietypublishing. org/doi/10. 1098/rspb. 2018. 2181]Expansion in geographical and morphological space drives continued lineage diversification in a global passerine radiation[/url]. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences 285(1893): 20182181. doi:[/url]Earth history and the passerine superradiation[/url] . doi:[/url]10. 1126/science. abf6505[/url].

Externí odkazy