Drongovití

Drongovití (Dicruridae) jsou čeledí malých ptáků z řádu pěvců.

Drongové jsou většinou nevýrazní, černí nebo tmavě hnědí ptáci s krátkýma nohama a typickým vzpřímeným postojem. Živí se hmyzem, který chytají za letu a na zemi.

Systematika

Čeleď poprvé popsal popsal irský zoolog Nicholas Aylward Vigors v roce 1825. Zařazení druhů do čeledi bylo po dlouhou dobu předmětem vědeckých debat. +more V minulosti do čeledi náležely dva rody: Dicrurus a monotypický Chaetorhynchus. Právě druhý zmíněný rod byl ale přeřazen do čeledi pávíkovitých).

Seznam druhů

Drongo šedobřichý (Dicrurus caerulescens) Celkem je popsáno 30 druhů.

Popis

Tito hmyzožraví ptáci se běžně vyskytují v otevřených lesích nebo porostech keřů. Jsou černé až šedé barvy a některé druhy mají též kovový odlesk. +more Díky dlouhým vidlicovitým ocasům je možné snadno je odlišit od jiných druhů ptáků, asijské druhy drongů navíc mívají výrazné zdobná ocasní pera. Mají krátké nohy a vzpřímený postoj, podobně jako ťuhýkovití (Laniidae). Svoji kořist loví ve vzduchu ale i na zemi: záleží na jednotlivém druhu a příležitosti. Některé druhy drongů, například drongo vlajkový (Dicrurus paradiseus), dokáží napodobovat zvuky jiných druhů zvířat, dokonce i savců.

Etologie

Hnízda si staví většinou na vysokých stromech, kam pak samičky nakladou dvě až čtyři vejce. Navzdory své velikosti, tito ptáci dokáží být, nejen při obraně hnízda, velmi agresivní a útoční. +more Nebojí se ani útočit na daleko větší druhy zvířat, pokud jsou v ohrožení jejich potomci.

Krom toho, že dokáží napodobovat i zvuky některých savců, dokáže například drongo africký (Dicrurus adsimilis) vyvolat falešný poplach, tedy i v případě, že v blízkosti není žádný dravec nebo predátor. Využívá toho například v situaci, kdy se na mraveništi krmí jiné druhy hmyzožravých ptáků a oni také chtějí získat nějakou potravu. +more Spustí proto falešný poplach a čekají, až se ostatní rozlétnou.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeledi ptáků