Organická látka
Author
Albert FloresOrganická látka se v chemii označuje jako sloučenina, která obsahuje uhlík v její molekule a je součástí organismů živé přírody. Organické látky se tedy liší od anorganických látek, které neobsahují uhlík. Organické látky jsou důležité pro život, protože tvoří základní stavební bloky biomolekul, jako jsou proteiny, sacharidy, tuky atd. V přírodě se organické látky nacházejí v různých formách, jako jsou rostliny, živočichové, bakterie atd. Organické látky jsou také důležité pro průmyslové využití, například výrobu plastů, léčiv, barviv atd. Významnými organickými sloučeninami jsou například glukóza, ethan, ethen, benzén atd. Organická chemie se zabývá studiem structure, vlastností a reakcí organických látek.
Dřevo je typická organická látka, kde převažuje celulóza, ale je tvořena i desítkami dalších sloučenin Organická látka (česky méně často ústrojná látka) je obecný název pro materiál, tvořený převážně organickými sloučeninami, který však obvykle obsahuje i příměsi anorganických sloučenin. Obvykle se jedná o velice různorodou směs, kde sice některé látky převažují, ale může mít prakticky libovolné složení. Z hlediska své struktury může být heterogenní nebo homogenní.
Pokud je tato organická látka chemicky čistou látkou, tedy látkou složenou z jednoho druhu molekul, pak hovoříme o organické sloučenině.
Příklady
Typickými příklady organických látek jsou dřevo, půda, ropa, dřeň ovoce, kompost, zemní plyn apod. V surovém stavu je organickou látkou např. +more metan, který je v čisté formě organickou sloučeninou.
Například zemní plyn je tvořen převážně metanem (85 - 99 %), ale obsahuje i další vyšší uhlovodíky (především etan, propan a butan), sulfan (sirovodík), dusík, oxid uhličitý nebo vodní páru. Může obsahovat i stopová množství dalších plynů, jako např. +more propan nebo vzácné plyny (argon).
Organická hmota v půdě
Rozklad
Rostlinný odpad je obecně nerozpustný ve vodě, a proto je pro rostliny nepřístupný. Přesto je surovinou, z níž se získávají živiny pro rostliny. +more Půdní mikrobi ji rozkládají pomocí enzymatických biochemických procesů, získávají z ní potřebnou energii a vytvářejí minerální sloučeniny, které kořeny rostlin mají tendenci přijímat. rozklad organických sloučenin specificky na minerální, tj. anorganické sloučeniny, se nazývá "mineralizace".
Huminové látky
Huminové látky se dělí do 3 rodů na základě jejich rozpustnosti v kyselinách a zásadách a podle jejich stability: *Kyselina fulvová je látka obsahující látku s nejnižší molekulovou hmotností. Vzniká z látky, která se biologicky rozkládá na základní prvky. +more *Kyselina huminová je druh obsahující meziprodukt o střední molekulové hmotnosti, který má určitou odolnost vůči mikrobiálnímu působení. *Humin je látka obsahující látku s nejvyšší molekulovou hmotností.