Cesko.wiki Oschatz
Author
Albert FloresOschatz ( též zastarale Ožice) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je nazývané „Město v srdci Saska“ a má obyvatel. Leží v zemském okrese Severní Sasko asi 55 km východně od Lipska na železniční trati mezi Lipskem a Drážďanami.
Členění města
Oschatz * Kleinforst * Altoschatz * Fliegerhorst * Leuben * Limbach * Lonnewitz * Mannschatz * Merkwitz * Schmorkau * Striesa * Thalheim * Zöschau * Zschöllau
Dějiny
Zdejší místo byl osídleno před staletími. Jméno se odvozuje od starého místního slovanského názvu Oscec (Ozzec = zásek, porub, znamená totéž co Osek), přináležícího burgwardu starých Srbů a Němců situovaném v Starém Oschatzu (Altoschatz).
* 1200 první zmínka (svědkem nějakého právního úkonu Johannes de Ozzetz); * 1238 zmínka v listině markraběte Jindřicha III. +more Míšeňského; * 1246 nejstarší prameny v městském archivu; * 1344 první zmínka o občanské hlídce Geharnischten zřízené svazkem obcí Oschatz, Torgau a Grimma; Geharnischten měli za úkol potírat zločinecké tlupy v okolí; * 1365 první zmínka o učiteli; * 1377 první zmínka o „Vestung“ (pevnosti. ); * 1382 kopie pergamenového rukopisu saského městského práva (od 1550 v majetku města); * 1394 první zmínka o právu konat trhy; * 1429 město zpustošeno husity; * 1477 výstavba radnice na Novém Trhu; * 1478 město dosáhlo vlastního soudnictví; * 1539 město se stává protestantským (dopisy Luthera, Melanchthona a Justa Jonas staršího v městském archivu); * 1566 téměř třetinu obyvatel města vyhubil mor (z 3000 zemřelo 900 lidí); * 1616 první požár města: vyhořelo 440 domů a stodol; * 1628 Oschatz dosáhl počtu asi 3500 obyvatel, čím se počítal mezi největší saská města; * 1637 asi 2000 obyvatel zemřelo na mor, přežilo asi 100 rodin; * 1769 zavedena povinná školní docházka (pod sankcí trestu); * 1795 magistr Carl Gottlieb Hering jako varhaník a zástupce rektora v městské škole (píseň pro děti: „Hopp, hopp, hopp, Pferdchen, lauf Galopp“, 1807, „Morgen Kinder wird's was geben“, 1809); * 1838 město napojeno na německou železniční síť; * 1842 druhý požár města: vyhořelo 375 budov; * 1867 ve městě ubytován 1. hulánský regiment 1. královské saské divize; * 1885 výstavba úzkorozchodné trati do Mohelné; * 1894-1895 výstavba městské nemocnice; * 1945 válka město moc nezasáhla, 27. dubna převzala moc americká armáda, avšak na základě dohody ji pak musela k 5. květnu 1945 předána sovětské armádě; * 1979 Oschatz dosáhl 18 804 obyvatel; * 2006 vystrojení 4. saské zemské výstavy.
Původ jména
Podle básničky Ludwiga Bechsteina
Císař přemýšlí nad jménem pro město na Döllnitzu a ptá se své ženy: „Jak bych měl to město pojmenovat?“. A jeho žena odpoví: „ (miláčku)“.
Etymologický
Původ jména je slovanský. Základem je slovo Ozetsch (mýtit, vykácet), tedy: žít na místě, které bylo vymýceno.
Památky a zajímavosti
Kostel sv. +more Jiljí (Egidia) Znak Oschatzu: lev (z kašny na Novém trhu-Neumarkt) * Turistické cesty a cyklostezky vedou Oschatzkým městským lesem, kolem zříceniny zámku Osterlandu (1211/1212) ke Collmbergu (312 m) a chráněné krajinné oblasti Wermsdorfský hvozd. Odpočinková je též cesta k nedalekému Dahlenském vřesovišti; * Döllnitzká dráha (Döllnitzbahn) je úzkorozchodná trať spojující Oschatz-Mügeln-Kemmlitz/Glossen, lidově nazývaná „Wilder Robert“ (nezkrocený, divoký Robert) nebo „Mügeln-Mutzschen-Mailand-Rom“. Dosud je v provozu, např. je nasazována k dopravě žáků. Rozchod koleje činí 750 mm, nejvyšší rychlost 30 km/h, celková délka 17 km. Cesta vede měnící se krajinou; * radnice se skvostným renesančním štítem; po požáru roku 1842 byl pod vedením významného drážďanského stavebního mistra Gottfrieda Sempera obnoven; * kostel sv. Jiljí (Egidia) s dvěma 75metrovými věžemi; po požáru roku 1842 znovu postaven Karlem Alexanderem Heideloffem (1846-1849); věžní byt obývala až do roku 1970 rodina Quietzschova, lze si jej prohlédnout; * jednou z nejstarších budov města je středověký klášterní kostel, dochovává se v něm stavební styl bývalých františkánských klášterů. Naproti němu stojí Alžbětina kaple (Elisabeth-Kapelle) se zajímavými freskami; * zbytky městské hradby s ochozem a dvěma strážními věžemi, budovy Ratsfronfeste (1574) a Amtsfronfeste jsou svědky středověkého Oschatzu; * trhová kašna z roku 1589, zbytky městských hradeb s dvěma věžemi z roku 1377 a 1488; * městské muzeum s mučírnou (Folterkammer) z roku 1574 a kopií saského městského práva; * muzeum vah (Waagenmuseum); * zřícenina zámku Osterland; * saská zemská zahradní výstava 2006 (od 22. dubna do 8. října konaná v okrsku zahradní výstavy v městském parku, zajímavostí je 8,6 m dlouhý a 2,5 m široký most z textilobetonu; * kabaretiér Jürgen Hart z Academixeru jednou odpověděl na otázku, kde se mluví nejčistší německou saštinou, tj. durynsko-hornosaským dialektem, tak, že řekl: „Oschatz, neboť se zde mísí vliv Lipska a Drážďan“.
Doprava
Připojení na dálnici A14; * spolková silnice č. 6 prochází městem; * spolková silnice č. +more 169 vede několik kilometrů kolem městě a slouží napojení na dálnici A14; * lipsko-drážďanská železnice; * Döllnitzká dráha * letiště Oschatz.
Partnerská města
Zemská zahradní výstava (Landesgartenschau) 2006 * Vénissieux (Francie), od 1964) * Třebíč (Česko, od 1988) * Blomberg (Severní Porýní-Vestfálsko, od 1990) * Filderstadt (Bádensko-Württembersko, od 1990) * Starogard Gdański (Polsko, od 2000)
K Třebíči a Oschatzu
Družba Třebíče a Oschatzu byla navázána ku příležitosti oslav 750 let města Oschatzu. Součástí kulturního programu bylo dne +more_říjen'>7. října 1988 vystoupení národopisného souboru Třebíčan. Družební dohoda byla podepsána o dva dny později. Ve smlouvě se obě města zavázala vyměňovat si zkušenosti a prohlubovat vzájemnou spolupráci.
Roku 2006 se Třebíč představila na saské zemské zahradní výstavě zřízením družební zahrady, složené z bludných žulosyenitových balvanů, sadových úprav, atypických laviček a kovaných symbolů města.