Ostrožská Lhota

Ostrožská Lhota je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde obyvatel (v roce 2012 v ní žilo přes 1500 obyvatel a byla tak největší obcí s názvem Lhota v České republice).

Poloha

Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek. Leží 10 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).

Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).

Názvy tratí v okolí obce: Padělky, Padělky veselské, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj. Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí (Slovácká vinařská podoblast).

Název

Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. +more a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce. Přídavné jméno Ostrožská odkazuje na nedaleké město Uherský Ostroh, které bylo sídelním místem panství, k němuž obec náležela. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.

Ottův slovník naučný považoval v roce 1900 název Ostrá Lhota za chybný a preferoval tehdy pojmenování Ostrožná Lhota. Jméno Ostrovská Lhota slovník uváděl jako variantní u osady Mrkvová Lhota v okrese Benešov v Čechách, motivovaný názvem nedaleké vsi Ostrov.

Historie

Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. +more století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).

První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV. +more, kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi. Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).

V červnu 1415 bylo do moravských zemských desk zapsáno věno Anny z Rýzenberka - manželky ostrožského pána Haška z Valdštejna. Jeho součástí bylo mj. +more též "věno na celé vsi Lhotě a dvoru o dvou poplužích a tamním mýtě, dvou mlýnech, poplatných lidech a dalším všem příslušenství". Po zajetí u Vyšehradu v listopadu 1420 přešel Hašek z Valdštejna dočasně na stranu husitů. Ve 20. letech 15. stol. se tak jeho sídlo - hrad a město Uherský Ostroh - stalo významnou husitskou pevností úspěšně odolávající opakovaným útokům vojsk Zikmunda Lucemburského a jeho zetě Albrechta Rakouského. Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.

Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655 zbudován první kostel. +more Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.

Dosažení samostatné církevní správy bylo v Ostrožské Lhotě započato zřízením lokálie 21. listopadu 1765 za přispění lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. +more Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 pak byla zřízena kuracie a v roce 1867 nakonec farnost. Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.

Obyvatelstvo

1. +more světové válce před kostelem sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě K roku 1516 je u vsi uváděn fojt Václav Vachalec a zdaněno v obci toho roku bylo 28 usedlých.

V roce 1592 dali majitelé ostrožského panství, páni z Kunovic, zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku - Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. +more Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák a Malušek.

V nejstarším zachovalém moravském katastru, tzv. lánové vizitaci, která na ostrožském panství proběhla 31. +more července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 půlláníků, 10 čtvrtláníků, 15 zahradníků a 10 domkářů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden mlýn. Mimo to jsou uvedeny vinice na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.

V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.

Památník padlých v první světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů z obce.

Struktura

Počet obyvatel Ostrožské Lhoty postupně z 921 lidí při sčítání v roce 1869 vzrůstal (s výjimkou poklesu 20. let 20. +more století) až na 1763 obyvatel zaznamenaných v obci roku 1970. Od té doby počet obyvatel obce klesá. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zachytilo v Ostrožské Lhotě jen 1495 obyvatel, což je nejméně od druhé světové války (resp. sčítání z roku 1930) a na úrovni roku 1910, přičemž počet obyvatel Česka od té doby naopak mírně vzrostl.

Současnost

Pohled vzhůru ulicí Kostelní Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. +more rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko. V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 1832-1833 a původně patřícím rodině Bočků). V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obci a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.

Dne 15. +more července 2007 byla v průmyslové zóně nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace fotovoltaické elektrárny, která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve střední Evropě. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů Kč.

V první desetiletí 21. století se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou pervitinu.

Od 30. června do 3. +more července 2016 se v Ostrožské Lhotě konal 36. ročník Sjezdu Lhot a Lehot, tedy obcí obsahujících v názvu termín Lhota či obdobný.

Znak a prapor

Vlastní obecní znak a prapor získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995. +more Tyto obecní symboly určuje a podmínky pro jejich užívání stanovuje vyhláška obecního zastupitelstva č. 5/95 „o používání obecních symbolů“.

Znak obce vychází z pečeti z 1. poloviny 18. +more století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: "Na červeném štítě s modrým lemem [se nachází] stříbrný kostel se dvěma vížkami, [jejichž] střechy [jsou] modré. ".

Prapor se barevně odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku: "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným čer[ve]nou vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. +more Poměr šířky k délce listu je 2:3. ".

sv. Jana Křtitele z roku 1747

Pamětihodnosti

Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v neorománském stylu pocházející z roku 1908. +more Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan. Stavitelem kostela byl olomoucký architekt Václav Wittner. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedka je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a v roce 1963 byla vyhlášena kulturní památkou. +more Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).

Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).

Antonína Šuránka před pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002)

Významné osobnosti

Mons. ThDr. +more Antonín Šuránek (29. května 1902 v Ostrožské Lhotě - 3. listopadu 1982 v Petřkovicích), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově * Jan Matuštík (3. května 1955 v Uherském Hradišti - 23. března 2009) byl československý prvoligový fotbalista, který vyrůstal v Ostrožské Lhotě * Luděk Galuška (narozen 22. února 1960 v Uherském Hradišti) - rodák ze sousední Ostrožské Nové Vsi, od roku 2012 žije s přítelkyní v Ostrožské Lhotě * Charles Paul Blahous III (narozen 1963 v Alexandrii v USA) - někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku - je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty.

Odkazy

Reference

Podobné názvy

Ostrožská Nová Ves

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. ostrozskalhota. +morecz/]Ostrožská Lhota - oficiální stránky obce[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080201070725/http://lhotan. unas. cz/]Neoficiální stránky Ostrožské Lhoty[/url] (Martin Žajdlík, archivováno) * [url=http://www. farnost-ostrozska-lhota. cz/]Farnost Ostrožská Lhota[/url] * [url=http://www. slovackodnes. cz/. page=uvod&cat=38]Slovácko Dnes. cz - zprávy ze Lhoty[/url] (Radek Bartoníček) * [url=http://www. zsol. cz/]Základní škola a mateřská škola Ostrožská Lhota[/url] * [url=https://knihovna-ostrozskalhota. webnode. cz/]Centrum otevřená škola a Místní knihovna v Ostrožské Lhotě[/url] ([url=http://www. otevrenaskola. cz/]starý web[/url]) * [url=https://www. tkostrlhota. cz/]Tenisový klub Ostrožská Lhota[/url] * [url=https://fotbalostrlhota. 717. cz/]SK Ostrožská Lhota[/url] ([url=https://staripani. 717. cz/]staří páni[/url], [url=https://hcostrozskalhota. 717. cz/]hokej[/url]) * [url=https://turistiol. wbs. cz]Turistický klub Ostrožská Lhota[/url] * [url=https://hajecek. estranky. cz/]Slovácký krúžek Háječek[/url] * [url=https://mpsol. estranky. cz/]Mužský pěvecký sbor z Ostrožské Lhoty[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20210205170002/http://www. pastoracnicentrum. wz. cz/]Pastorační centrum P. Antonína Šuránka[/url] (archivováno) * (viz oddíl 329: „L. Ostrožná“) *.

Kategorie:Vesnice v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Lhoty v Česku Kategorie:Obce v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Mikroregion Ostrožsko Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině