Oto Petzval

Technology

12 hours ago

Author

Oto Petzval (6. ledna 1809, Spišská Belá - 28. srpna 1883, Budapešť) byl uherský matematik.

Život

Oto Petzvala je mladší bratr Josefa Maximiliána Petzvala. Studoval v Kežmaroku, na gymnáziu v Levoči, filosofické ročníky na Košické královské akademii a poté od roku 1828 na Institutum geometricum v Pešti, kde získal inženýrský titul a stal se nejprve korepetitorem a později zastupujícím profesorem na katedře praktické geometrie. +more Roku 1839 získal na pešťské univerzitě doktorát a stal se zde řádným profesorem vyšší matematiky. Zároveň však přednášel i pro posluchače na Institutum geometricum.

Revoluční roky 1848-1849 a následná éra absolutismu sice zasáhly do života univerzity i jejího inženýrského ústavu v podobě personálních i organizačních změn, on však v různých funkcích zůstal přednášet až do svého odchodu na důchod v roce 1883; od roku 1857 už jen v rámci filozofické fakulty. Sporadicky přednášel i mechaniku a předměty technického zaměření, jistý čas dokonce astronomii. +more Ve dvou funkčních obdobích (1843-1846, 1860-1863) zastával funkci děkana filozofické fakulty. Roku 1858 byl zvolen za člena uherské Akademie věd. Samostatné matematické výsledky neměl, napsal však několik kvalitních středoškolských i vysokoškolských učebnic matematiky, které odrážely náročnější požadavky nastupující průmyslové revoluce v Uhrách. V své učebnici pro vyšší gymnázia a reálky (1856), která získala cenu akademie, se v uherských poměrech průkopnický dotkl i pojmu funkce a věnoval se i základům výpočtu pravděpodobnosti. Jeho učebnice vyšší matematiky (1867- 1868) patřila k prvním učebnicím diferenciálního a integrálního počtu napsaným v maďarštině. Byl autorem učebnice astronomie a z pověření akademie napsal i dvousvazkovou příručku technické mechaniky. Věnoval se také konstrukčním výpočtům parních strojů, nejvíce se však zasloužil svou dlouholetou pedagogickou činností, výchovou několika generací středoškolských profesorů i inženýrů-techniků.