Cesko.wiki Oviječ skvrnitý
Author
Albert FloresOviječ skvrnitý je druh hmyzu patřící do čeledi ouskožkovitých. Je největším ze všech evropských motýlů a jeho rozpětí křídel může dosahovat až 12 centimetrů. Samec je nápadný svými velkými skvrnami na křídlech, zatímco samice má spíše okrové zbarvení. Oviječ skvrnitý dokáže také produkovat nepříjemný zápach k odstrašení predátorů. Tento motýl je rozšířen v Evropě až po Asii a vyskytuje se především v teplých a suchých oblastech. Jeho biotopy jsou především suché stepi, pastviny nebo písčité oblasti. Larvy se živí různými druhy trávy. Oviječ skvrnitý je známý svou koloniální způsobem života, kdy se shromažďuje ve velkém počtu na jednom místě. Tato kolonie vytváří výrazný zápach, který může být cítit na velkou vzdálenost. Samci využívají tento zápach k nalákání samiček pro páření. Motýl má velký význam v ekosystémech, neboť je důležitým opylovačem a také slouží jako potrava pro mnoho druhů predátorů, včetně ptáků a savců. Oviječ skvrnitý je však ohroženým druhem, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a nadměrnému sběru ve sběrnách motýlů.
Oviječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus) je středně velká cibetkovitá šelma žijící v jižní a jihovýchodní Asii. Oviječ skvrnitý šplhají ve větvích
_(7781509830).jpg)
Popis
Srst má zbarvenou šedě až šedohnědě a pokrytou tmavými skvrnami na bocích a na hřbetě pruhy. Obličej, nohy a ocas jsou tmavé. +more Jeho drápy mu umožňují šplhat po stromech a domech. Ocas je sice poměrně velký, ale není chápavý. Ačkoliv má druhové jméno hermaphroditus, jde o zvíře s normální pohlavností. Toto pojmenování souvisí s tím, že jak samci, tak samice mají pod ocasem pachové žlázy, které připomínají varlata. Váží 2 až 5 kg, na délku měří 75 až 137 cm (nejčastěji okolo 1 metru), z toho na ocas připadá 33 až 66 cm.
Biologie, chování
Velmi často se zdržuje na stromech, aktivitu má především soumračnou a noční. Je to všežravec, který ve stravě preferuje ovoce a květní nektar. +more Potravu si doplňuje mízou, členovci a malými obratlovci, především mimo ovocnou sezónu. Živí se i odpadky produkovanými lidmi. Kávová zrnka, která projdou jeho zažívacím traktem, jsou obzvláště vyhledávanou specialitou zvanou cibetková káva (Kopi Luwak). Je to samotářské zvíře. Velikost jeho teritoria se pohybuje od několika hektarů po cca 4,2 km2 (Animal Diversity Web udává až 20 km2). Rozmnožování nezávisí na sezóně, doba březosti je okolo 62 dnů. Samice následně rodí 2 až 5 mláďat. Ta se osamostatňují po cca 3 měsících a sama rozmnožovat se začínají ve stáří 9 až 12 měsíců. Dožívají se 15 až 25 let. Predátory jsou především velké kočkovité šelmy, které umějí šplhat, tedy levhart skvrnitý, levhart obláčkový a levhart Diardův, dále pak velcí draví ptáci a někteří hadi, především krajty. Útočníkům se oviječ brání emitováním pachu a rychlým pohybem ve větvích.
Hrozby, vztah s lidmi
Je to živočich široce rozšířený, jemuž nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhubení, proto je IUCN hodnocen jako málo dotčený. Nicméně je lidmi pronásledován z důvodu škod, které způsobuje na pěstovaném ovoci. +more Je zabíjen i pro maso (především v Číně). Někdy se živí jedinci chovají jako domácí zvířata - hubitelé škůdců.
Chov v zoo
Ovíječ skvrnitý je chován přibližně ve čtyřech desítkách evropských zoo (stav podzim 2018). Nejvíce přitom ve Spojeném království. +more V rámci Česka je chován poddruh (stále častěji brán jako samostatný druh) ovíječ filipínský (Paradoxurus hermaphroditus philippinensis), a to ve třech zoo:.
* Zoo Jihlava * Zoo Plzeň * Zoo Praha
Kromě těchto tří českých zoo je filipínský poddruh ovíječe skvrnitého již jen v bulharské Sofii a německých zoo v Dortmundu a Berlíně (Tierpark Berlin).
Chov v Zoo Praha
Dříve byl v Zoo Praha chován ovíječ skvrnitý bez určení poddruhu. Raritnější poddruh ovíječ filipínský je chován v Zoo Praha od roku 2009. +more V roce 2010 se podařil první odchov - jednalo se o dvě mláďata. Další následovala v následujících letech.
Tento druh je k vidění v pavilonu Indonéská džungle, v zadní části noční expozice.