Ozbrojené síly Spojených států amerických

Vojáci Americké armády v Iráku

Ozbrojené síly Spojených států amerických se skládají ze šesti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty, pobřežní stráže a vesmírných sil. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. +more Ozbrojené síly Spojených států operují s největším rozpočtem na světě - Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což odpovídá postavení USA coby supervelmoci.

Organizace ozbrojených sil USA

Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států sídlícím v Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států. +more Jeho pravomoci jsou však omezeny Kongresem prostřednictvím ústavy a také zákona z roku 1973 známého jako Usnesení o válečných pravomocech ( War Powers Resolution). Podle ústavy je v kompetenci Kongresu vyhlašovat válku a také určovat finance na zřizování a udržování vojska a loďstva. Prezident může vyslat ozbrojené síly do zahraniční akce pouze na základě vyhlášení války, zákonného zmocnění k ozbrojeným akcím, nebo v případě útoku na Spojené státy, jejich území, jejich majetek nebo jejich ozbrojené síly. Zákon dále vyžaduje, aby prezident do 48 hodin informoval Kongres o nasazení ozbrojených sil k vojenské akci, a zakazuje ozbrojeným silám zůstat v zahraničí bez vyhlášení války nebo povolení Kongresu déle než 60 dní (s 30denní lhůtou pro stažení).

Ozbrojené síly se skládají ze šesti složek:

* Armáda Spojených států (ang. United States Army) * Letectvo Spojených států (ang. +more United States Air Force) * Námořnictvo Spojených států (ang. United States Navy) * Námořní pěchota Spojených států (ang. United States Marine Corps) * Pobřežní stráž Spojených států (ang. United States Coast Guard) * Vesmírné síly Spojených států (ang. United States Space Force).

Historie

Válce za Nezávislost +morejpg|náhled|Američtí_vojáci_při_vylodění_v_Operace_Overlord'>Normandii Současný hlavní bojový tank M1 Abrams Bojový letoun F-22 Raptor používaný americkým letectvem Americké námořnictvo disponuje nejsilnější světovou flotilou Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou v závěru druhé sv. války i císařské Japonsko, za použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Po druhé světové válce bojovala americká armáda také v Koreji v letech 1950-1953 a ve Vietnamu, z kterého se americká armáda stáhla po podepsání mírové smlouvy v r. 1973. Americká armáda se také zúčastnila úderů leteckých sil Severoatlantické aliance v zemích bývalé Jugoslávie, a dalších - viz přehled válek v další části.

V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 - 716 mld dolarů), a v jejich rámci podporovaným rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. +more Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí. V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu boje proti terorismu).

Základny

Středisko kombinovaných vzdušných operací (CAOC) na základně Al-Udeid v Kataru Armáda Spojených států má kolem 800 známých vojenských základen mimo území USA, patří sem například Futenma v Japonsku, Guantánamo na Kubě nebo Arifjan a Dauhá v Kuvajtu. +more V roce 2016 jejich správa stála 150 miliard z rozpočtu o výši 580,3 mld. USD za tento rok. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.

Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily

18. století

Americká válka za nezávislost (1775-1783)

19. století

války proti Indiánům (1785-1890) * Britsko-americká válka (1812-1815) * Mexicko-americká válka (1846-1848) * Americká občanská válka (1861-1865) * Španělsko-americká válka (1898)

20. století

Filipínsko-americká válka (1899-1913) * Americké zapojení do Mexické revoluce (1914-1919) * První světová válka (1917-1918) - samotná válka ovšem začala už v roce 1914 * Banánové války (1903-1935) - neoficiální označení pro americké intervence v Karibiku a Střední Americe ** Intervence v Panamě 1902-1903 ** Okupace Nikaragui 1912-1933 ** Okupace Haiti 1915-1934 ** Okupace Dominikánské republiky 1916-1924 ** Intervence v Hondurasu 1903, 1907, 1911, 1912, 1919, 1924 a 1925 ** Americké zapojení do Mexické revoluce (1914-1919) * Druhá světová válka (1941-1945) - samotná válka ovšem začala už v roce 1939 * Studená válka (1945-1991) ** Korejská válka (1950-1953) ** Válka ve Vietnamu (1964-1975) * Válka v Zálivu (1990-1991) - válka trvala cca půl roku * Válka v Jugoslávii (1991-2001) - na straně NATO

21. století

Válka v Afghánistánu (Operace Trvalá Svoboda, 2001-2021), přibližně 25 tisíc amerických vojáků a včetně Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly přibližně 10 000 vojáků (celkem 35 000), plánována posila 17 tisíc vojáků * Válka v Iráku (2003-2011), také „Druhá válka v Zálivu“, kolem 150 tisíc vojáků

Ozbrojené složky USA a životní prostředí

Užití defoliantů a kontaminace dioxiny

Mezi lety 1961-1971 používalo americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu chemické zbraně jako Agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch, které obsahují dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. +more Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300-400 % bezpečných limitů.

Spotřeba pohonných hmot

Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007 jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4000 letadel a přibližně stejný nebo o trochu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. +more Kromě 80 nukleárních ponorek a 11 nukleárních letadlových lodí všechna tato vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu - přesněji z ropy vyráběné pohonné hmoty.

Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),[url=http://dailywarnewsblog. com/cost-of-iraq-war-could-surpass-1-trillion. +morehtml]Cost of Iraq war could surpass $1 trillion[/url] (Cena války v Iráku může přesáhnout 1012 dolarů), 17. ledna 2010 ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně) je ještě markantnější - ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila, ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je ovšem stále zhruba 15násobná. O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.

Více než polovinu z dodaných pohonných hmot představuje letecké palivo (JP-8), čtvrtina jsou ostatní frakční složky, a méně než desetinu tvoří zemní plyn. Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl. +more Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik leteckého paliva (letecký petrolej a letecký benzín) jako za celou 2. světovou válku. Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má vlastní spotřebu 2650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km). Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon. Ze zbývající necelé poloviny všech dodávaných pohonných hmot (bez letectva) téměř 3/4 spotřebují doprovodná vozidla.

Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně, ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), kteří též používají ropu resp. její deriváty z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.

Emise CO2

Ředitel Oil Change International, Steve Kretzmann, uvedl data o emisích CO2 v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO2 ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu. +more“ (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrany Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997. ).

Znečištění

Server EcoWatch ve své analýze z roku 2017 konstatoval, že ozbrojené síly Spojených států je největším znečišťovatelem na světě - ať už se jedná o znečištění vody, vzduchu, půdy (při kontaminace benzínu, olova, ochuzeného uranu, pesticidů, defoliantů) nebo vystavení nebezpečné nukleární radiace. Na území USA se ozbrojené síly potýkají s 39 tisíci kontaminovaných území o rozloze 19 milionů akrů, ke znečištění životního prostředí dochází také na vojenských základnách, kterých je kolem osmi set téměř po celém světě.

Co se týká nukleární radiace, Spojené státy, v prvním období Studené války, v letech 1946-1958, provedly více než 60 testů nukleárních zbraní (výbuchů atomových bomb), převážně na tichomořských Marshallových ostrovech a Guamu.

Přehled bojových uniforem

Soubor:Army. afnews. +morejpg|Stará uniforma - BDU, dříve používaná všemi složkami Soubor:Army Combat Uniform. jpg|Armáda - Army Combat Uniform Soubor:U. S. Marines Combat Utility Uniforms 2003, Full-Color Plate (2003), by John M. Carrillo. png|Námořní pěchota - MARPAT (lesní a pouštní varianty) Soubor:USAF Airman Battle Uniform. jpg|Letectvo - Airman Battle Uniform Soubor:US Navy 041018-N-0000X-004 The Navy introduced a set of concept working uniforms for Sailors E-1 through O-10, Oct. 18th, in response to the fleet's feedback on current uniforms. jpg|Námořnictvo - New USN Uniform.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ministerstvo obrany USA Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time