Ozonová díra

Modrofialová oblast označuje ozonovou díru nad Antarktidou k 24. září 2006. Oblast má rozlohu 27,3 mil. km² (srovnatelná s rozlohou Afriky) Ozonová díra je označení pro oblast stratosféry s oslabenou vrstvou ozonu.

Vznik ozonové díry

Od roku 1930 jsou vyráběny halogenované uhlovodíky (freony), které jsou použity v chladicích a hnacích médiích, v aerosolech, nadouvadlech, hasicích přístrojích a čisticích prostředcích. V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, že freony, ač mnohdy několikrát těžší než vzduch, pronikají do stratosféry (10 až 50 km nad povrch Země), kde se z nich odštěpuje chlór, který se podílí na katalytickém rozkladu ozonu. +more Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Ozonová vrstva absorbuje část ultrafialového záření (s vlnovou délkou 280-320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi.

První pozorování ozonové díry

ozonové vrstvy

Trendu, že ozon se ničil rychleji, než se stačil vytvářet, si poprvé všimli v 60. letech +more_Molina'>Mario J. Molina a Sherwood Rowland. Oba se v roce 1995 dočkali Nobelovy ceny za chemii.

Ozonová díra byla poprvé pozorována počátkem 80. let 20. +more století nad Antarktidou. V roce 1985 tam v září a říjnu poklesla koncentrace ozonu na polovinu dlouhodobého průměru. Později byl naměřen kolísavý úbytek stratosférického ozonu nad Jižní Amerikou a Austrálií a později také nad Arktidou na severní polokouli. Rekordní snížení bylo v letech 1992 až 1993 a dlouhodobě je sledováno nad nejobydlenějšími oblastmi světa o cca 0,5 % za rok.

Důsledky ozonové díry

Zeslabená vrstva ozonu představuje větší pravděpodobnost průniku ultrafialového záření typu B a C, které je karcinogenní. U lidí a zvířat může zvýšená intenzita ultrafialového záření způsobit poškození zraku (přestože se původní vliv na oslepování ovcí nepotvrdil), vyvolat rakovinu kůže a snížení imunity. +more U rostlin včetně mořského fytoplanktonu snížený růst a sníženou odolnost vůči škůdcům. Ozonová díra však napomáhá obnově ledovců.

Řešení a legislativa

Zastavení výroby, dovozu, vývozu freonů (náhrada ve výrobě jinými látkami), sběr a recyklace freonů je dosud v oběhu.

V roce 1987 byl uzavřen Montrealský protokol - dohoda o snížení a ukončení výroby. Signatářské země nebudou obchodovat s freony se zeměmi, které nepodepsaly. +more Dále byl vytvořen fond na pomoc rozvojovým zemím. Zpřísňující dodatky k této dohodě byly přijaty v letech 1990, 1992, 1995 a 1997.

Původní freony (obchodní název firmy DuPont) s obsahem chloru (chlor-fluorované uhlovodíky) byly počátkem 90. let ve sprejích, hasicích přístrojích, ledničkách a klimatizacích nahrazeny náhražkami jako je HFC-134a (tetrafluoretan firmy DuPont).

Česká republika v roce 1995 schválila nový zákon, který nahradil nevyhovující z roku 1993.

Současný stav

Stav a projekce budoucího vývoje podle NASA.

Průmyslové země ukončily výrobu freonů v roce 1996; Evropská unie již v roce 1994. Jako náhrady jsou používány propan-butan, amoniak, voda, kyselina citrónová. +more Rozvojové země by měly ukončit produkci freonů do roku 2010. V letech 1986 až 1994 stoupla však jejich produkce o třetinu.

Na jaře roku 2011 zpozorovala a změřila družice Envisat v rámci projektu OMI ozónový úbytek nad Arktidou (Špicberky, Skandinávský poloostrov a široké okolí, výrazně zasahující i do evropského kontinentu).

Roku 2019 byla díra nejmenší od roku 1982.

Problémy

Problémy jsou prodeje starých technologií ve třetím světě a dlouhověkost freonů, které vydrží v atmosféře stovky let. Dále se některé „měkké“ látky poškozující ozon, jako freony chlordifluormethan a pesticid metylbromid dosud smějí vyrábět. +more Freony se podílejí také na globálním oteplování. Výfukové plyny letadel obsahují hlavně reaktivní dusík a další látky, který nemá daleko k ještě reaktivnějšímu ozónu. .

Letecká doprava hraje v úbytku ozónu také velkou roli. Problematika úbytku ozónu ve stratosféře je poměrně komplikovaná. +more  Z chemického hlediska lze zjednodušeně říci, že současný životní styl vede k produkci dalších látek, které se nekontrolovaně dostávají do stratosféry, a vůbec nejde o látky, které by nějak zvlášť souvisely s chemickým průmyslem. Jedná se zejména o leteckou dopravu. V jejím důsledku se vytváří velké množství oxidů dusíku a dalších látek, které jsou relativně reaktivní. Navíc, vzhledem k tomu, že se letadla pohybují ve vysokých výškách a nemají tedy k ozónové vrstvě daleko, snadno se k ní tedy dostanou a narušují popsanou rovnováhu. To vede k úbytku ozónu. Při pohledu letové aktivity nad Evropou a Severní Amerikou je úbytek ozónu v důsledku letové aktivity značně znepokojující.

Odkazy

Reference

Související články

Ozon * Ozonová vrstva * Zpoždění (systémová dynamika)

Externí odkazy

Literatura

Ročenky Stav Světa organizace Worldwatch Institute * Děti Země: V zájmu života ochraňujme ozónovou vrstvu, Brno 1992 * Lippert,(ed. ): Ozónová vrstva země, Vesmír, 1995 * Porrit,J: Zachraňme Zemi, Brázda 1991 * Meadowsová, D. +more, Randers, J. : Překročení mezí - Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti, Argo 1992, část Případová studie: Freony.

Kategorie:Ekologické zátěže Kategorie:Přírodní prostředí Antarktidy Kategorie:Znečištění ovzduší