Cesko.wiki Pärsti
Author
Albert FloresPärsti (německy Perst či Neu-Perst) je vesnice v estonském kraji Viljandimaa, samosprávně patřící do obce Viljandi.
Dějiny
Na území dnešní vesnice nebyly dosud nalezeny stopy prehistorického osídlení. Doloženo je, že nejpozději v polovině 16. +more století stál v Pärsti rytířský statek. Vesnice pravděpodobně vznikla až druhotně z poddanského osídlení kolem statku.
Výrazným rozvojem prošel panský statek i vesnice v 19. století. +more Roku 1836 byla ve vesnici založena škola, kterou navštěvovaly děti rolníků z celého panství Pärsti. Zákonem o obcích z roku 1866 pak v panství vznikla místní občanská samospráva, jejímž centrem se přirozeně stalo Pärsti. V posledních desetiletích 19. století došlo též k postupné přestavbě celého zámeckého komplexu, v jejímž rámci vznikla i současná hlavní budova.
Po vzniku Estonské republiky a pozemkové reformě se škola přestěhovala do budovy zámku. Rostoucí vesnice zůstala centrem stejnojmenné obce až do správní reformy roku 1939, kdy bylo několik okolních obcí sloučeno do obce Viljandi. +more Pärsti však zůstávalo lokálním centrem a po nastolení sovětské moci a s ní spojené administrativní reorganizace se stalo sídlem vesnického sovětu (Pärsti külanõukogu). Po obnovení obecních samospráv v roce 1991 se však administrativním centrem nové obce Pärsti stala vesnice Jämejala.
Základní škola pracovala nejprve do roku 1976, kdy byla zrušena. Roku 1983 však byla otevřena znovu, a v roce 1985 k ní přibyla mateřská škola. +more Roku 2008 pak byly třídy základní školy zrušeny, takže ve vesnici zůstala jen mateřská škola.
Současnost
Ve vesnici funguje obecní mateřská škola (Pärsti Lasteaed) a vesnická knihovna. Obě instituce nyní sídlí v hlavní zámecké budově. +more Mateřská škola je jednou z pěti mateřských škol v obci a ve školním roce 2012/2013 ji navštěvovalo 17 dětí z Pärsti a z několika sousedních vesnic. Knihovna obhospodařuje cca 15 000 svazků a je využívána především obyvateli Pärsti, Vanamõisy, Mustivere, Savikoti a Kookly.
Pamětihodnosti
Hlavní vesnickou pamětihodností je z větší části zachovalý zámecký komplex, jehož nynější podoba vychází z přestaveb a rozšíření provedených ve 2. polovině 19. +more století. Ve vesnici se nachází celkem třicet staveb nebo zbytků staveb patřících k bývalému zámku. Osm z nich je zařazeno mezi kulturní památky:.
Hlavní budova zámku : Budova vznikla roku 1872 na místě starší zámecké budovy. Je to vzácný příklad celodřevěné vícepatrové panské budovy, postavené v romanticky historizujícím slohu. +more Po zrušení panského sídla sloužila budova jako sídlo vesnické školy, dnes v ní působí mateřská škola a knihovna. Zámecký park : Park byl založen jako barokní zahrada na konci 18. století. Ta byla ve 2. polovině 19. století rozšířena a přebudována do podoby anglického parku, který se rozkládá na ploše 15,6 ha východně od hlavní budovy zámku. Mezi roky 1922 a 1955 bylo na popud Gustava Tarreho, ředitele v zámku sídlící školy, v jižní části parku postupně vybudováno arboretum, z něhož se zachovaly některé vzácnější druhy dřevin. Ubytovna dělníků : Zámecká ubytovna dělníků (moonakatemaja) je podlouhlá jednopodlažní cihlová budova se sedlovou střechou, postavená v poslední čtvrtině 19. století. Sušárna : Kombinovaná sýpka a sušárna (ait-kuivati) je masivní kamenná budova postavená ve 3. čtvrtině 19. století a v poslední čtvrtině 19. století opatřená ještě nástavbou. Vodní mlýn : Zámecký vodní mlýn (vesiveski) je kamenná budova postavená roku 1883. Nároží a ostění oken a dveří jsou ornamentálně vyzděny cihlami, zdi jsou zdobeny ornamenty z kamínků vsazených do omítky. Ledárna : Zámecká ledárna (jääkelder) je kruhová kamenná stavba částečně zapuštěná do země, postavená koncem 19. století. Je v havarijním stavu - střecha z velké části chybí a povětrnost postupně narušuje zdivo, takže některé části se již zřítily. Chlév : Zámecký chlév (laut) je podlouhlá kamenná budova se sedlovou střechou, postavená koncem 19. století. Větrný mlýn : Zámecký větrný mlýn (tuuleveski) je typická třípatrová kamenná budova. Je v havarijním stavu - budově chybí střecha a povětrnost postupně narušuje zdivo i vnitřní konstrukce.
Z přírodních pamětihodností nacházejících se v katastru vesnice je nejvýznamnější zmíněný zámecký park. Jeho nejcennější část o rozloze 2,8 ha má status chráněného území „Pärstský park“ (Pärsti park), připravuje se však vyhlášení chráněného území „Pärstský zámecký park“ (Pärsti mõisa park), které by mělo zahrnout celou rozlohu parku. +more Na mýtině parku před hlavní zámeckou budovou se do roku 1996 nacházel chráněný „Pärstský jasan“ (Pärsti saar) o výšce 24 m a obvodu kmene 5,7 m, tehdy největší jasan v Estonsku.
Zámeckým parkem prochází potok Valuoja, na němž se postupně nacházejí tři výrazné a ekologicky významné vodní plochy - Pärstské přehradní jezero (Pärsi paisjärv), Pärstské jezero (Pärsti järv) a Kuunské jezero (Kuuni järv, již mimo území parku). Jejich okolí je domovem několika chráněných druhů, mj. +more skokana krátkonohého, čolka obecného, netopýra vodního a netopýra severního.
Galerie
Pärsti mõisa laut (1). jpg|Zámecký chlév Pärsti mõisa ait-kuivati. +morejpg|Zámecká sušárna Pärsti mõisa jääkelder. jpg|Zřícenina zámecké ledárny Pärsti mõisa tuuleveski varemed. jpg|Zřícenina zámeckého větrného mlýna Pärsti mõisa vesiveski (1883). jpg|Zachovalá budova zámeckého vodního mlýna Pärsti mõisa vesiveski sein 2012. jpg|Zdivo zámeckého vodního mlýna Pärsti mõisa park2. jpg|Zámecký park Pärsti paisjärv (Valuoja). jpg|Pärstské přehradní jezero.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160305024446/http://www. hot. ee/parsti/mois. htm]Souhledné stránky o pärstském zámku[/url] (estonsky) * [url=https://web. archive. org/web/20140424074219/http://parsti-lasteaed-kool. eu/]Mateřská škola v Pärsti[/url] (estonsky).