PZL M-15 Belphegor

Vývoj

Sovětský svaz provozoval největší letecký park zemědělských letounů na světě, jehož páteří byl typ Antonov An-2. Bylo plánováno nahradit An-2 modernějším strojem. +more Polsko již vyrábělo licenčně letadla An-2R (která se mj. exportovala zpět do SSSR) a v rámci RVHP se specializovalo na zemědělská letadla.

Projekt dostal označení I-711 a pod vedením šéfkonstruktérů Reomira A. Izmajlova a Kazimierze Gocyły byl realizován společností PZL Mielec. +more Na projektu spolupracovalo až 70 odborníků ze Sovětského svazu. Pro vyřešení problémů spjatých s instalací proudového motoru na pomalý zemědělský dvouplošník vznikl nejprve experimentální letoun LaLa-1 (Latające Laboratorium 1, česky Létající laboratoř 1), což byl modifikovaný letoun PZL An-2 s přidaným proudovým motorem. Testy tohoto stroje napomohly návrhu M-15. V roce 1972 vznikla maketa M-15. První prototyp označený jako LLM-15 (LaLa-2) byl poprvé zalétán 30. května 1973. Křídlo a podvozek pocházel z letadla Antonov An-14. Druhý prototyp PZL M15 podnikl první zkušební let 9. ledna 1974. Po sérii intensivních leteckých testů proběhly roku 1975 technické a provozní zkoušky v ruském Krasnodaru. V letech 1974-1976 bylo postaveno celkem 11 prototypů. Sériová výroba byla zahájena roku 1975, kdy stroj dostal ruské osvědčení o letové způsobilosti, trvalý certifikát byl vydán v březnu 1978.

Koncepce proudového zemědělského letadla byla od počátku špatná, za zahájením výroby stál politický vliv sovětského šéfkonstruktéra Reomira A. Izmajlova. +more Po nařízené prověrce vyšlo najevo, že M-15 spotřebovává neúměrné množství paliva na letovou hodinu. V roce 1981 byla sériová výroba zastavena. Celkem bylo vyrobeno 175 exemplářů (včetně letových i neletových prototypů).

Konstrukce

M-15 byl kovový dvouplošník se dvěma ocasními nosníky a dvouproudovým motorem Ivčenko AI-25 umístěným za pilotní kabinou ve středu trupové gondoly. Část spodních křídel a nádrže na chemikálie byly laminátové, aby se předešlo korozi. +more Horní a spodní křídlo bylo spojeno dvěma úzkými bloky, které sloužily jako nádrže chemikálií (každá o objemu 1 450 litrů). Podvozek byl pevný příďového typu (jedno kolo na přídi a dvě pod spodním křídlem). Pilotní kabina byla krytá, posádku tvořil pouze jeden pilot, v kabině však bylo místo ještě pro 2 další osoby. Zařízení na rozprašování fungovalo na principu stlačeného vzduchu.

Specifikace (M-15)

muzeu polského letectví v Krakově +morejpg|náhled'>WSK-Mielec M-15 společnosti Aeroflot Zdroj:.

Technické údaje

Posádka: 1 (pilot, v případě potřeby 2 mechanici) * Rozpětí: 22,4 m * Délka: 12,72 m * Výška: 5,34 m * Nosná plocha: 67,5 m² * Plošné zatížení: ? kg/m² * Prázdná hmotnost: 3 090 kg * Maximální vzletová hmotnost: 5 650 kg * Užitečný náklad: 2 560 kg ** 2 900 litrů tekutých chemikálií nebo 2 200 kg prášku * Pohonná jednotka: 1 × dvouproudový motor Ivčenko AI-25, tah 14,7 kN

Výkony

Maximální rychlost: 200 km/h * Minimální rychlost: 89 km/h * Operační rychlost: 165 km/h * Dolet: 400 km * Dostup: 4 500 m * Stoupavost: 4,5 m/s

Odkazy

Reference

Literatura

Taylor, John W. R. Jane's All The World's Aircraft 1976-77. Londýn: Jane's Yearbooks, 1976. , str. 144-145

Externí odkazy

[url=http://www. samolotypolskie. +morepl/samoloty/2373/126/PZL-M15-Belfegor]PZL M-15 Belphegor[/url] na stránkách samolotypolskie. pl * [url=http://www. suchoj. com/andere/An-2/riss/Lala-1_07. jpg]Nákres experimentálního letounu LaLa-1[/url] suchoj. com.

Kategorie:Polská zemědělská letadla M-15 Belphegor Kategorie:Polsko-sovětské vztahy Kategorie:Dvouplošníky