Cesko.wiki Paleoindiáni
Author
Albert FloresHeinricha Hardera (1858-1935), z roku cca 1920. Paleoindiáni (z řeckého palaios - starý) je pojem, kterým se v odborné literatuře označují předkové Indiánů, původní obyvatelé amerického kontinentu.
Původ
Některé archeologické objevy nasvědčují možnosti, že na Coloradské plošině žila neznámá lidská kultura už v době před asi 37 000 lety.
Vědci dnes většinově tvrdí, že Paleoindiáni přišli na americký kontinent z Asie přes Beringův průliv, který byl díky nižší mořské hladině překročitelný suchou nohou. O této cestě se uvažovalo již od +more_století'>16. století. Archeologické důkazy pro tuto teorii začaly však být shromažďovány až od 30. let 20. století (důležitou se stala lokalita Mesa na Aljašce). Tradiční odhad příchodu Paleoindiánů do Ameriky byl před 40 000-15 000 lety. Tento odhad dnes vědci zpřesňují spíše k mladšímu z těchto časových údajů. Nejstarší získaná DNA z koprolitu na americkém kontinentě je z Paisleyských jeskyní u jezera Summer. Její stáří bylo určeno na 14 300 let. Také nejstarší podobný nález z Jižní Ameriky, z naleziště Monte Verde v Chile, udává stáří 14 400 let.
+more4'>Mapa migrujících Homo sapiens na základě teorií Existuje i teorie dvou odlišných migračních vln, starší a mladší. Podle výzkumu německých a chilských paleoantropologů, kteří prostudovali lebky Paleoindiánů, jejichž stáří bylo 11 000 let a následně lebky Indiánů jejichž stáří bylo 1000 let. Ze studií zjistili, že mezi oběmai studiemi jsou nápadné odlišnosti, které dokládají existenci ještě mladší migrační vlny do Ameriky. Potomky této nejmladší migrační vlny jsou dnešní Indiání. Spojení obyvatel Ameriky se sibiřskými populacemi dokládají studia lingvistického i biologického rozložení krevních typů i struktura DNA.
Kultura
Paleoindiánské kultury náležely k paleolitu (pojem Paleoindián nelze srovnávat s pojmem Indián z paleolitu, neboť překryv zde není přesný). Byli to hlavně lovci a sběrači. +more Nejstaršími nalezenými nástroji lidské výroby na americkém kontinentu jsou kamenné hroty šípů a kamenné škrabáky. Paleoindiánské kultury byly původně kočovné (přesuny menších skupin asi 360 km ročně), přechod k zemědělskému způsobu života patrně došlo před 10 000-7000 lety, což patrně bylo podmíněno oteplením severoamerického klimatu před 10 000 lety. Podle výzkumů byla strava Paleoindiánů bohatá na bílkoviny, zřejmě zásluhou lovu nyní již vyhynulé megafauny (mj. mamut a mastodont). Oděvy byly vyrobeny z kůží zvířat. Kůže byly použity také pro stavbu přístřešků. Paleoindiánské, ani pozdější indiánské kultury nedomestikovaly koně, protože koně (stejně jako velbloudi) vyhynuli při velkém vymírání savců možná ještě před příchodem lidí na americký kontinent, nebo krátce po něm. Koně se na americkém kontinentě objevili znovu až v 15. století se Španěly. Populační hustota všech paleoindiánských kultur byla vždy poměrně nízká.
Po Aljašce jsou nejstarší paleoindiánské archeologické lokality v severní Britské Kolumbii, západní Albertě a v oblasti Old Crow Flats v Yukonu. Patrně nejstarší komplexnější kulturou, již Paleoindiáni zformovali, byla Kultura Clovis (nazvaná podle města Clovis v Novém Mexiku, kde v roce 1936 došlo ke klíčovým nálezům), vzniklá asi před 13 500 lety. +more Pro severní Ameriku se později stala typickou kultura Folsom, která se živila lovem velkých bizonů. V Jižní Americe je klíčovou lokalita Monte Verde v severní Chile.
