Panenka muškátová

Panenka muškátová (Lonchura punctulata) je drobný, pestře zbarvený pták z čeledi astrildovitých, z rodu Lonchura, který je často chován jako okrasný, vidět jej můžeme i ve voliérách českých chovatelů. Ve volné přírodě jej najdeme především v jihovýchodní Asii, kde vyhledává spíše vlhká místa v blízkosti lidí či polí. Živí se semeny travin nebo bobulemi. IUCN označuje panenku muškátovou jako málo dotčený, tedy nechráněný druh.

Taxonomie

Panenku muškátovou poprvé popsal Carl Linnaeus v roce 1758 ve svém 10. vydání knihy Systema Naturae. +more Tehdy bychom ji našli pod binomickým jménem Loxia punctulata. Uznáváno je celkem 12 poddruhů, i když některé zdroje uvádějí jen 11. Jednotlivé poddruhy se liší ve výskytu i intenzitě zbarvení. Jsou to tyto:.

Výskyt a prostředí

náhled L. +more p. punctulata (Linnaeus, 1758) se vyskytuje v oblasti od severního Pákistánu, po Indii až k Nepálu a Srí Lance.

L. p. subundulata (Godwin-Austen, 1874) se vyskytuje v Bhútánu, Bangladéši, severovýchodní Indie a západním Myanmaru.

Naopak L. p. yunnanensis (Parkes, 1958) najdeme v jižní Číně a severovýchodním Myanmaru.

Oblast výskytu L. p. +more topela (Swinhoe, 1863) zahrnuje jižní Myanmar, Thajsko, jihovýchodní Čínu, Hainan, Tchaj-wan, Laos, Kambodžu a Vietnam.

L. p. cabanisi (Sharpe, 1890) najdeme na Filipínách a na severu Bornea.

L. p. fretensis (Kloss, 1931) se vyskytuje na Malajském poloostrově, v Singapuru a na Sumatře.

L. p. nisoria (Temminck, 1830) žije na jihu Bornea, na Jávě a na Bali, výjimečně i na Malých Sundách.

Oblast výskytu L. p. particeps (Riley, 1920) zahrnuje pouze ostrov Sulawesi.

L. p. baweana (Hoogerwerf, 1963) se vyskytuje na ostrově Jáva a v jejím okolí.

L. p. sumbae (Mayr, 1944) najdeme na Malých Sundách. L. p. blasii (Stresemann, 1912) se nachází také na Sundách, mimo ně jej ale najdeme také v Timoru.

L. p. holmesi (Restall, 1992) se vyskytuje pouze na východě Bornea.

Obecně platí, že panenky muškátové vyhledávají spíše vlhká místa, v blízkosti lidí nebo zemědělských oblastí. Zemědělci je ale příliš v lásce nemají, jelikož je považují za škůdce na úrodě - což panenky skutečně jsou. +more Nejlepší oblast je pro ně ta, kde mají možnost rychle se schovat, tedy vysoká tráva nebo stromy. náhled.

Popis

Panenka muškátová je asi 11 až 12 cm dlouhý pták s váhou okolo 15 gramů. Pohlavní dimorfismus je poměrně výrazný, protože zatímco samičky jsou poměrně "nudné" a v hnědých odstínech, samečci oplývají pestrou škálou barev. +more Obě pohlaví mají kropenaté břicho, u samečků je ale barva výraznější. Zobák je velký, tmavě hnědý až šedý, nohy neopeřené v podobném odstínu jako zobák. Mladí jedinci se podobají samičkám nebo také dospělým jedincům z druhu panenka tříbarvá (Lonchura malacca).

Ekologie

Panenky muškátové vytvářejí hejna až o sto jedincích. Při letu máchá vedoucí jedinec křídly ve směru letu, aby se hejno nerozletělo jiným směrem. +more Jsou to společenští a neagresivní ptáci, schopní vycházet i s jinými druhy bez problémů. Období rozmnožování probíhá v období dešťů, tedy v létě (zejména červnu až srpnu), ale období se může lišit. Laboratorní studie prokázaly, že dlouhý den (dlouhý přísun světla) a vysoká vlhkost vzduchu spouští růst pohlavních žláz. Samečci se dvoří samičkám většinou tím způsobem, že si do zobáku vezmou klas a různě před samičkou pohybují tělem. Pokud se samičce jedinec zalíbí, tak společně postaví hnízdo. Hnízdo je velká klenutá stavba volně tkaná ze stébel trávy, bambusu nebo jiných listy, s bočním vchodem. Bývá faktem, že tento vchod je postaven směrem, odkud většinou fouká vítr. Snůška samičky panenky muškátové většinou čítá 4 až 6 vajec, ale může jich obsahovat až do 10. Sameček i samička střídavě inkubují vejce, ze kterých se za dva týdny vylíhnou holá a slepá mláďata. Ta se obvykle opeří do tří týdnů. Obě pohlaví dosahují sexuální zralosti v 7 měsících života. Dožívají se 6 až 8 let v zajetí, v přírodě je to většinou méně.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Lonchura Kategorie:Ptáci Orientální oblasti Kategorie:Ptáci Australasie