Pavel Dybenko
Author
Albert FloresŽivotopis
Mládí
Pavel Dybenko se narodil ve vesnici Ljudkovo v černigovské gubernii (nyní město Novozybkov v brjanské oblasti) do ukrajinské rolnické rodiny. Roku 1907 se seznámil s anarchismem.
Roku 1911 se stal námořníkem v Baltském loďstvu, o rok později vstoupil do bolševické strany. Po vypuknutí první světové války odjel na frontu, později byl zatčen za propagaci marxismu. +more Osvobozen byl po únorové revoluci. V dubnu roku 1917 se stal Dybenko předsedou Centrobaltu a připravoval loďstvo na uchopení moci bolševiky.
Revoluce a občanská válka
Dybenko na poštovní známce z roku 1969 Během říjnové revoluce velel nejen baltské flotile, ale i Rudým gardám. +more Na druhém všeruském sjezdu sovětů se stal členem komisariátu vojenství a námořnictva, které vedl spolu s Nikolajem Krylenkem a Vladimirem Antonov-Ovsejenkem.
Roku 1917 se Dybenko oženil s lidovou komisařkou (ministryní) sociálního zabezpečení a budoucí diplomatkou Alexandrou Kollontajovou.
V ruské občanské válce byl jedním z velitelů Rudé armády, přestože neměl žádné vojenské vzdělání. Roku 1918 bojoval proti bělogvardějcům na Ukrajině. +more Téhož roku byl zajat, nakonec ale byl vyměněn za německého důstojníka.
V letech 1919 - 1920 bojoval v Caricynu i na Kavkaze. Na čas se musel spojit s ukrajinskými anarchisty Nikiforem Grigorjevem a Nestorem Machnem. +more V té době začal sdílet velení s Michailem Tuchačevským. Roku 1921 dohlížel na vznik Krymské SSR.
Pozdější kariéra
Roku 1922 se Dybenko rozvedl s Kollontajovou. Ze zoufalství se pokusil o sebevraždu. +more Téhož roku absolvoval vojenskou akademii. V letech 1928-1938 působil v různých vedoucích pozicích, vojenských i státních, a byl velitelem vojsk ve střední Asii. Stal se také náměstkem předsedy Nejvyššího sovětu.
Od roku 1928 zastával různé funkce v Rudé armádě. Stal se velitelem Leningradského vojenského okruhu. +more Roku 1937 se stal soudcem ve třetím moskevském procesu s Tuchačevským.
Smrt
Roku 1938 byl pro nedostatek důvěry zbaven postu velitele okruhu a stal se náměstkem lidového komisaře průmyslu a lesnictví. Brzy však byl zatčen a obviněn z korupce, nekázně, zanedbávání povinností a špionáže ve prospěch USA.
I přesto, že Stalinovi napsal dopis, v němž prohlašoval, že neumí anglicky, byl odsouzen k trestu smrti a 29. +more července 1938 popraven.
Odkaz
Dybenkovo jméno dnes nosí ulice v Moskvě, Petrohradu, Doněcku, Charkově, Samaře a jiných městech. V petrohradském metru se nachází stanice Ulica Dybenko na lince Pravoberežnaja. +more Stejný název má mít i plánovaná stanice v moskevském metru.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.mbuknkm.narod.ru/pavel-efimovich-dybenko.html]Životopis[/url]
Kategorie:Ruští politici Kategorie:Ruští válečníci Kategorie:Sovětští politici Kategorie:Staří bolševici Kategorie:Rusové odsouzení k trestu smrti Kategorie:Oběti Velké čistky Kategorie:Narození v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Popravení politici Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na polygonu Kommunarka Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Narození 16. +more února Kategorie:Úmrtí 29. července.