Pařížský klub

Pařížský klub sdružuje zástupce devatenácti nejbohatších států světa, které jsou zároveň věřiteli zadlužených států.

Historie

Pařížský klub vznikl v roce 1956, kdy Argentina souhlasila, že se setká se svými největšími věřiteli v Paříži (setkání zorganizoval tehdejší francouzský ministr financí Pierre Pflimlin) a pokusí se s nimi dohodnout na podmínkách splácení svého dluhu. Od té doby se setkávají bohaté věřitelské země a hledají společný postup pro řešení těžké splátkové situace chudých a rozvojových zemí. +more Od doby svého založení dosáhl klub téměř čtyř set dohod s jednaosmdesáti státy. Od roku 1983 se celková hodnota dluhů, o kterých klub jednal, vyšplhala na 504 miliard dolarů. Přesto zůstává Pařížský klub pouze neformální skupinou států, která sleduje společné zájmy.

Organizace

Pařížský klub si vytvořil malou organizaci se sídlem v úřadě francouzské pokladnice při ministerstvu financí. Podle tradice se stává ředitel ústavu prezidentem klubu, v současnosti je jím Xavier Musca. +more Navíc využívá Pařížský klub také stálý sekretariát, na který mohou být kladeny dotazy. Zástupci jednotlivých věřitelských států se setkávají desetkrát až jedenáctkrát do roka, aby společně jednali o stavu zadlužení různých zemí a vedli s nimi také odpovídající rozhovory. Výsledky těchto rozhovorů jsou shrnuty do protokolu, který má však pouze doporučující charakter, na jehož základě jsou pak uzavřeny smlouvy s jednotlivými zeměmi. Většinou současně také Mezinárodní měnový fond uspořádá program hospodářské obnovy. Pařížský klub je jen jedním z prvků složité struktury institucí, které řídí finanční vztahy mezi bohatými a rozvojovými zeměmi. Významnou roli v ní mají také další organizace, především Světová banka a skupina G8.

Další instituce a vývoj

Kvůli oddlužení nejchudších zemí světa byla v roce 1996 vytvořena Iniciativa snížení dluhů pro vysoce zadlužené země ( - HIPC). Prvním státem, který těžil z jejího zřízení, byla o rok později Uganda, která si mohla smazat podstatnou část svých dluhů. +more V roce 1999 se do iniciativy zapojilo 40 zemí. Rok 2003 přinesl do té doby nejvyšší jednorázové oddlužení. Světová banka a MMF odpustily Konžské demokratické republice deset miliard dolarů. Válka v Iráku a jeho neřešitelná ekonomická situace přinesly překvapivé rozuzlení. V roce 2004 se Pařížský klub věřitelů dohodl na tom, že vymaže Iráku dluh ve výši čtyřiceti miliard dolarů do roku 2008, tedy asi osmdesát procent dluhu, který u klubu Irák měl. V únoru 2006 ohlásily USA, že ruší dluh Afghánistánu v celkové výši 108 milionů dolarů. V červenci a srpnu 2005 začalo Rusko díky výhodným obchodům s ropou splácet ve splátkách předčasně svoje dluhy. Dne 21. srpna 2006 byl zbytkový dluh Ruska u Pařížského klubu vyrovnán. Za největší úspěch iniciativy HIPC lze ale považovat dohodu z června roku 2005, kdy ministři financí států sdružených v G8 odsouhlasili okamžité anulování dluhů osmnácti nejchudších zemí světa ve výši 40 miliard dolarů.

Členské státy

:(stav k roku 2016)

Odkazy

Reference

Související články

Londýnský klub

Externí odkazy

Kategorie:Mezinárodní ekonomika Kategorie:Mezinárodní organizace se sídlem v Paříži Kategorie:Pojmenováno po Paříži