Perské umění

Persepoli Zdobné okraje maleb byly považovány za integrální část uměleckého díla. Ukázka z první poloviny 16. stol. Perská kulturní oblast zaujímá území dnešního Íránu, Arménie, Turecka, Afghánistánu, Tádžikistánu, Ázerbájdžánu a Uzbekistánu a je kolébkou jedné z nejbohatších kultur ve světových dějinách. Významnými složkami této kultury jsou architektura, malířství, tkaní koberců, hrnčířství, kaligrafie, kovotepectví a sochařství.

Perské miniatury

Perské miniatury jsou miniaturní malby na papíře. Buď mají formu knižní ilustrace, nebo se uchovávají v albech zhotovených speciálně k tomuto účelu. +more Techniky provedení se podobají technikám rozšířeným v západní a byzantské tradici miniatur. Ačkoli malby na zdech jsou v perské kulturní oblasti právě tak rozšířené, miniatur bylo zachováno více. Jsou také nejvíce známou formou perského výtvarného umění v západním světě a mnohé z historicky nejvýznamnějších miniatur se v současnosti nachází v muzeích v Turecku a v západním světě. Malování miniatur se vyvíjelo jako samostatná odnož výtvarného umění od 13. století, vrcholným obdobím pak bylo 15. a 16. století. Pozdější díla jsou ovlivněna západním uměním, tradice ovšem pokračuje dodnes. Perské miniatury do značné míry ovlivnily tradici malování miniatur v ostatních muslimských zemích: vliv měly především na otomanské miniatury dnešního Turecka nebo mughalské miniatury na Indickém subkontinentu.

I přes vliv islámských tradic si perské umění uchovalo distinktivní charakter - z perských miniatur se nikdy zcela nevytratila lidská figura. Jedním z hlavních důvodů bylo především to, že miniatura má formu soukromého uměleckého předmětu a její majitel si může vybrat, komu ji ukáže. +more Miniatura jako forma si tedy mohla uchovat vyšší úroveň tematické svobody než mnohá veřejná umělecká díla. Korán ani další výhradně náboženská díla nikdy takto ilustrovány nejsou, ačkoli některá historická i jiná literární díla mohou obsahovat ilustrace zachycující náboženské výjevy.

Tkaní koberců

Ukázka detailu ručně tkaného perského koberce Umělecké tkaní koberců v Íránů má počátky v dobách Perské říše a je nedílnou součástí perské kultury. +more Tkalci vytváří elegantní vzory v široké škále barev. Perské koberce se podobají perským zahradám - jsou plné květů, ptáků a jiných živočichů. Barviva se nejčastěji vyrábí z divoce rostoucích květin, častými barvami jsou vínová, tmavomodrá a různé odstíny béžové. Tkanivo se pro změkčení často máchá v čaji, čímž je dosaženo unikátní kvality. Vzory a barvy se liší podle toho, kde je koberec vyroben. V tomto oboru pracuje zhruba dva miliony Íránců, z toho 1,2 milionu jsou tkalci, kteří vyrábí koberce pro domácí i mezinárodní trh. Írán je největším výrobcem uměleckých tkaných koberců na světě. V roce 2008 dosáhla hodnota vyvážených koberců 420 milionů amerických dolarů, což na světovém trhu s koberci odpovídá zhruba 30% obratu.

Literatura

Ačkoli v perštině existuje řada zajímavých prozaických děl, perská literatura se proslavila hlavně poezií. Z významných básníků, kteří byli přeloženi i do češtiny, stojí za zmínku především Firdausí, Omar Chajjám, Rúmí, Rúdakí nebo Háfiz.

Kaligrafie

Perská kaligrafie je umění krasopisného zaznamenávání perského jazyka. V Íránu má dlouhou tradici, která sahá až do předislámského období. +more Také v zoroastrismu byl krasopis vždy vysoce ceněn. Kaligrafické písmo je typické pro Korán, ale také pro díla slavných perských básníků. Používá se ke zdobení budov, nábytku i keramiky.

Architektura

Náměstí Nakš-e džahán v Isfahánu je typickou ukázkou perské architektury 16. století

Perská architektura vychází z tradice trvající nepřetržitě přibližně od 5000 př. n. +more l. dodnes, vyvíjející se na rozlehlém území mezi Kavkazem a Zanzibarem, mezi Sýrií a severní Indií, sahající až k hranicím s Čínou, . Počítají se sem například typická rolnická přístřeší, čajovny, zahradní pavilony, mešity. Patří sem ale také „jedny z nejvelkolepějších staveb světa“.

Perská architektura se vyznačuje značnou strukturní i estetickou rozmanitostí. Vyvíjela se postupně s ohledem na předchozí tradice. +more Přestože náhlé inovace pro ni nejsou nijak typické, i přes opakované invaze cizích kultur a následné kulturní tlaky dosáhla perská architektura „individuality odlišující ji od ostatních muslimských zemí“. Typickým příkladem jednoho z vrcholů perské architektury je náměstí Nakš-e džahán v Isfahánu.

Perské zahrady

V Íránu najdete mnohé hrobky básníků či hudebníků, často umístěné právě v typických perských zahradách. +more Tradice perských zahrad pravděpodobně sahá až do období 4000 př. n. l. Jedním z nejvýznamnějších strukturních prvků je využití slunečního světla. Architekti záměrně vybírají textury a tvary, které efekty slunečního světla umožňují. Vzhledem k horkému podnebí Íránu jsou dalšími nezbytnými elementy perských zahrad voda a dostatek stínu, který poskytují jak koruny stromů, tak pavilony. Pravděpodobně nejslavnější ukázkou je Tádž Mahal v indické Ágře.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. world-trend. +morecz/2014/11/indo-perske-umeni/]Indo-perské umění[/url] * [url=http://www. glassrevue. cz/news. asp@nid=1885. html]Skvosty perského umění jsou vystavovány v Basileji[/url] * [url=http://www. cbl. ie/cbl_image_gallery/collection/list. aspx. collectionId=2]Chester Beatty Library Image Gallery[/url] obrázky z muslimských kultur * [url=http://www. asia. si. edu/exhibitions/online/VisualPoetry/riza1. htm]Freer Gallery of Art, Smithsonian[/url].