Pertold Bohobud z Lipé

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Pertold Bohobud z Lipé byl český nejvyšší purkrabí a mecenáš. Narodil se kolem roku 1170 do šlechtické rodiny ve východních Čechách. Výrazně se angažoval v politice a vysoké funkci nejvyššího purkrabího zastával mezi lety 1199 a 1212. Pocházel z rodu Mladých Pertoltu, kteří vlastnili majetky v Lipé a Bechyni. Byl důvěrníkem českého krále Přemysla Otakara I. a v nedobě jeho nezletilosti řídil zemi. Pertold Bohobud z Lipé byl také znamenitým mecenášem a zasloužil se o rozvoj kultury a umění v Čechách. Finančně podporoval například stavbu kostela svatého Víta v Praze, což byl tehdy jedinečný projekt. Dále se angažoval při budování klášterů a kostelů, například v Dražicích nebo v Plasích. Kromě toho podporoval i knihovnu Strahovského kláštera, kde poskytl finanční prostředky na vybudování knihovny a zakoupil také mnoho knih. Po odchodu z politiky se Pertold Bohobud z Lipé věnoval rodovému majetku a hospodaření na svých pozemcích. Zemřel pravděpodobně kolem roku 1235. Přestože je jeho životopis v české historii často opomíjen, byl Pertold Bohobud z Lipé významnou osobností své doby. Jeho mecenášská činnost měla dlouhodobý vliv na kulturu a umění v Čechách.

Pertold Bohobud z Lipé (1590 - 1643 Skalica) byl moravský šlechtic z rodu pánů z Lipé, majitel panství Moravský Krumlov. Podílel se na českém stavovském povstání jakožto člen moravského direktoria, vykonával také dědičný úřad nejvyššího zemského maršálka. Po porážce povstání byl v nepřítomnosti odsouzen a po zbytek života pak jakožto protestant žil v nábožensky svobodnějších Uhrách.

Životopis

Mládí

Narodil se patrně zámku v Moravském Krumlově jako syn majitele zdejšího panství Jana z Lipé († 27. ledna 1598) a Markéty Rohozecké z Vartenberka. +more Rod byl protestantského vyznání. V roce 1598 převzal Pertold po otcově smrti rodové dědictví panství Moravský Krumlov. Jeho poručníkem byl určen vlivný moravský šlechtic Karel starší ze Žerotína, který mu zajistil kvalitní vzdělání. Roku 1606 pak dosáhl tehdy příjmané hranice plnoletosti.

Roku 1608 se spolu s dalšími členy moravské šlechty přiklonil na stranu Matyáše Habsburského ve sporu s jeho bratrem, českým králem a císařem Rudolfem II. +more Jako jeho přívrženec jej pak roku 1612 doprovázel na cestě ke korunovaci římským císařem do Frankfurtu nad Mohanem. Dědičně zastával úřad nejvyššího zemského maršálka.

Zámek v Moravském Krumlově

Sídlil na zámku v Moravském Krumlově. Patřil k jedněm z nejbohatších moravských šlechticů, za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. +more Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora.

Stavovské povstání

Aktivně se zapojil do moravské části stavovského povstání v letech 1618-1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. +more a zvolilo nového krále, Fridricha Falckého. Pertold Bohobud byl zvolen do moravského direktoria, po jistou dobu také působil jako jeho předseda. Rovněž byl přítomen na Fridrichově korunovaci v srpnu 1619 v Praze a krále dokonce krátce hostil na svém zámku v Moravském Krumlově. Roku 1620 pak zastával úřad nejvyššího lovčího.

Po prohře českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře uprchl do Slezska k vévodovi Lehnickému a Břežskému, kde se na jaře 1621 doslechl o zatčení a uvěznění řady osobností z řad moravského vedení povstání v pevnosti Špilberk v Brně. Spolu s dalšími devatenácti moravskými šlechtici, spolu mj. +more s Václavem Molem z Modřelic či Jiřím Bruntálským z Vrbna, byl označen jako jeden z hlavních strůjců povstání na Moravě s reálnou hrozbou trestu smrti, který byl vykonán u 27 českých šlechticů při popravě na Staroměstském náměstí. O obdobné popravě se pak uvažovalo také v Brně. Devatenácti obviněným byl během tribunálu 3. listopadu 1622 na Staré brněnské radnici trest zmírněn na doživotní vězení. Pertold Bohobud byl odsouzen v nepřítomnosti.

Rodinný majetek, krumlovské panství a další statky, pak v rámci následných pobělohorských konfiskací připadly roku 1623 do majetku majetného katolického šlechtice Gundakara z Lichtenštejna.

Pertold Bohobud následně žil v Uhrách, které zajišťovaly větší náboženskou svobodu. Posléze se usadil ve Skalici nedaleko moravských hranic, kde dožil v nuzných podmínkách. +more Zemřel zde roku 1643.