Petr Matějů

Petr Matějů (22. července 1950 Praha - 16. červen 2017 Praha) byl český sociolog a politik, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny PČR za Unii svobody (ve straně zastával i post místopředsedy), v letech 2006 až 2007 náměstek ministryně školství a od roku 2008 do roku 2014 předseda Grantové agentury České republiky.

Biografie

Studium a pracovní kariéra

Vystudoval sociologii a teorii kultury na filosofické fakultě Univerzity Karlovy (PhDr. 1972). +more V letech 1976-1998 pracoval v Sociologickém ústavu AV ČR (dříve Československá akademie věd). Počátkem 90. let měl spory s vedením AV ČR.

V roce 1987 na základě pozvání R. M. +moreHausera absolvoval stáž na Department of Sociology University of Wisconsin-Madison v Madisonu. V letech 1994-2003 působil jako hostující profesor na Department of Sociology UCLA v Los Angeles, Northwestern University v Evanstonu a na dalších zahraničních univerzitách. Habilitoval se na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v roce 1999, roku 2005 byl jmenován profesorem. Působil jako prorektor pro výzkum na Anglo-Americké vysoké škole v Praze (2003-05), byl zakládajícím členem a do 2006 předsedou think-tanku Institut pro sociálně ekonomické analýzy (ISEA). Od roku 2011 byl členem vědecké rady na Vysoké škole finanční a správní. Podle databáze Web of Science byly jeho práce (bez sebecitací) citovány 158krát.

Od konce 80. let se orientuje na problémy sociální mobility a stratifikace, zejména pak na vzdělanostní nerovnosti a roli vzdělání v životních šancích. +more Výrazně ovlivněn generací amerických sociologů kriticky rozvíjejících klasický Blau-Duncanův model procesu sociální stratifikace (Sewell, Haller, Portes, Hauser) se již na počátku své dráhy stal stoupencem „sociálně-psychologického modelu sociální stratifikace“, v jehož centru stojí jak sociálně-ekonomické, tak zejména sociálně-psychologické faktory „predikující“ dosažení vyššího vzdělání, jež je pak dominantním prvkem modelu vysvětlujícím sociálně-ekonomický status. Právě snaha aplikovat tento teoretický koncept úzce spjatý s rozvojem strukturního modelování jej již na konci 80. let přivedla k analýze stratifikačních procesů české společnosti, a to zejména v transformačním období. Do tohoto období lze zasadit i kritiku (zejména metodologickou) aplikace klasického Blau-Duncanova stratifikačního modelu na analýzu sociálního rozvrstvení české společnosti v pozdně komunistickém období.

Orientaci na sociální nerovnosti na počátku 90. let rozšířil o subjektivní dimenzi sociální stratifikace a analýzu transformace a reprodukce elit v období post-komunistické transformace. +more V analýze společenských změn v transformačním období pak projevila jeho teoretická inspirace v teorii různých forem kapitálu Pierra Bourdieu. O tuto teorii opřel zejména analýzy cirkulace a reprodukce ekonomických, politických a kulturních elit provedené zejména na datech z projektu „Social Stratification in Eastern Europe after 1989 and Circulation of Elites“, na jehož přípravě a realizaci se společně s D. Treimanem a I. Szelényim a dalšími výrazně podílel.

V této době, právě ve vazbě na koncepci více forem kapitálu, též formuluje a testuje tezi o konverzi sociálního a politického kapitálu na kapitál ekonomický jako dominantní strategie úspěchu v období post-komunistické transformace, a to zejména v oblasti reprodukce elit. V tomto období a ve stejném kontextu Matějů vnáší do mobilitní analýzy koncept subjektivní sociální mobility, jejíž analýzou se snaží přispět k pochopení proměn v životních šancích sociálních skupin a tříd, v jejichž objektivních charakteristikách v období transformace k žádným velkým změnám nedošlo. +more Zde lze vysledovat inspiraci v Darhrendorfově konceptu životních šancí, k níž se též otevřeně hlásí.

Třetí teoretická inspirace, na níž dodnes staví analýzy vývoje v subjektivní dimenzi sociální stratifikace české společnosti, spadá do oblasti krystalizace norem distributivní spravedlnosti. Tato opět spíše sociálně-psychologická inspirace, kterou společně s americkým sociologem J. +more Klugelem “přeložili” do sociologického pojmosloví a zejména pak do testovatelné podoby (byl vyvinut model měření pro ideologie distributivní spravedlnosti), Matějů umožnila přispět k poznání vývoje představ o distributivní spravedlnosti v období postkomunistické transformace a peripetií přechodu od dominantní rovnostářské ideologie k ideologii zásluhové.

Již na počátku 90. let inicioval zapojení České republiky do významných programů mezinárodních komparativních výzkumů širokého zaměření jako je International Social Survey Programme (ISSP) a Sociální spravedlnost, v oblasti vzdělání a dovedností pak EUROSTUDENT, International Adult Literacy Survey (IALS) a Programme for International Assessment of Adult Competencies (PIAAC). +more Spolu s Jiřím Večerníkem inicioval projekt Sociální trendy: výzkum - archivace - publikace - vzdělávání, v jehož rámci byl mimo jiné založen Sociologický datový archiv (dnes Český sociálněvědní datový archiv při Sociologickém ústavu AV ČR) a který vyústil v syntetizující „zprávu o české společnosti“ vydanou česky a anglicky.

Veřejné a politické aktivity

Na počátku roku 1998 se stal členem nově vzniklé Unie svobody. Patřil ke skupině politiků Unie svobody, kteří do ní nepřestoupili z ODS, ale přišli do ní jako dosavadní nestraníci. +more Již v době před formálním ustavením Unie svobody byl spolu s dalším sociologem Jiřím Večerníkem autorem programových tezí, které pak US přijala na svém 1. republikovém shromáždění v únoru 1998. Byl rovněž místopředsedou Unie svobody.

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za Unii svobody (volební obvod Východočeský kraj). Byl členem sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a předsedou podvýboru pro vědu a vysoké školy. +more V parlamentu setrval do voleb v roce 2002. Soustředil se zejména na reformy vzdělávacího systému (v roce 2002 předložil návrh zákona o školném a finanční pomoci studentům (Zákon o změně ve financování studia na vysoké škole).

Se svou stranou se ale později rozešel. 21. +more června 2002 oznámil odchod z Unie svobody-DEU, přičemž ale vedení strany reagovalo s tím, že nezaplacením členských příspěvků beztak od 1. dubna 2002 již nebyl formálně jejím členem. Matějů odchod ze strany, kterou zakládal, odůvodnil ztrátou její původní identity.

Za vlády Mirka Topolánka a vlády Jana Fischera působil od prosince 2008 jako předseda Grantové agentury České republiky a v letech 2007-2010 byl členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zároveň působil v první vládě Mirka Topolánka jako náměstek ministryně školství Miroslavy Kopicové, později jako pracovník ministerského odboru koncepcí a analýz a garant projektu Reforma terciárního vzdělávání. +more Z funkcí na ministerstvu ho stáhl později ministr Ondřej Liška, který ho popsal následovně:„jako odborníka si ho vážím, ale arogantní způsoby, kterými prosazuje své myšlenky, jsou až kontraproduktivní. “ Kromě toho v této době byl vedoucím oddělení sociologie vzdělání a stratifikace v Sociologickém ústavu Akademie věd, vlastníkem soukromé výzkumné agentury ISEA a členem vedení vzdělávacích institucí jako Škoda Auto Vysoká škola. Týdeník Ekonom ho pro tyto četné funkce označil v roce 2009 za šedou eminenci českého školství a vědy.

V letech 2006-11 zastupoval ČR ve Výboru pro vzdělávací politiku OECD. V období 2007-08 byl členem mezinárodního týmu Fulbright New Century Scholars: Higher Education in the 21st Century - Access and Equity.

V červnu 2014 oznámil, že s účinností od 1. +more října 2014 rezignuje na post předsedy Grantové agentury ČR. Zdůvodnil to tlakem ze strany vědecké obce. Požadavek na odstoupení Matějů z funkce předsedy Grantové agentury ČR vznesla akademická obec v reakci na problematická rozhodnutí předsednictva GA ČR v grantové soutěži o pětileté projekty tzv. center excelence.

Divadlo na okraji

V roce 1969 spolu s Miki Jelínkem a Zdenkem Potužilem založil amatérské Divadlo na okraji. Působil zde jako recitátor a herec. +more Divadlo se po roce 1974 profesionalizovalo. Ukončilo činnost v roce 1987.

Bibliografie

;Vybrané knižní publikace a kapitoly v monografiích

* Matějů, P. , J. +more L. Peschar 1990. Family Background and Educational Attainment in Czechoslovakia and The Netherlands. Pp. 121-145 in Class Structure in Europe. New Findings from East-West Comparison of Social Structure and Mobility, ed. by M. Haller. New York: Sharpe. * Matějů, P. 1993. Who Won and Who Lost in a Socialist Redistribution. Pp. 251-272 in Persistent Inequality. Changing Educational Attainment in Thirteen Countries, ed. by Y. Shavit and H. Blossfeld. Oxford: Westview Press. * Kluegel, J. R. , P. Matějů. 1995. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective. Pp. 209-238 in Social Justice and Political Change: Public Opinion in Capitalist and Post-Communist States, ed. by J. R. Kluegel, D. S. Mason and B. Wegener. Hawthorne, NY: Aldine deGruyter. * Matějů, P. , and E. Hanley 1999. Die Herausbildung ökonomischer und politischer Eliten in Ostmitteleuropa. Pp. 145-172 in Eliten im Wandel. Politische Führung, wirtschaftliche Macht und Meinungsbildung im neuen Osteuropa, ed. by M. A. Hatschikjan and F. L. Altmann. Paderborn: Verlag Ferdinand Schöningh. * Matějů, P. , B. Řeháková, and G. Evans 1999. The Politics of Interests and Class Realignment in the Czech Republic, 1992-96. Pp. 231-253 in The End of Class Politics. Class voting in comparative context, ed. by G. Evans. Oxford: Oxford, University Press. * Večerník, J. and P. Matějů (eds. ) 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Praha: Academia. * Večerník, J. and P. Matějů (eds. ) 1999. Ten Years of Rebuilding Capitalism. Czech Society 1898-1998. Praha: Academia. * Matějů, P. 2000. Mobility and Perceived Change in Life-Chances in Post-Communist Countries. Pp. 291-232, in: New Markets, New Opportunities. Economic and Social Mobility in a Global Economy, ed. by C. Graham and N. Birdsall. Washington, DC. : Brookings Institution Press. * Matějů, P. and K. Vlachová (eds. ) 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991-1998. Praha: Slon. * Matějů, P. , B. Řeháková and N. Simonová. 2007: Structural Growth of Inequality in Access to Higher Education. Pp. 374 - 399 in: Shavit, Y. , G. Menahem, R. Arum, and A. Gamoran (eds.

Vybrané články v odborných recenzovaných a impaktovaných časopisech * Matějů, P. 1985. +more K využití logaritmicko-lineárních modelů v analýze mobilitních dat. Sociologický časopis 21: 53-70. * Matějů, P. 1989. Metoda strukturního modelování. Přehled základních problémů. Sociologický časopis 25: 399-418. * Boguszak, M. , I. Gabal a P. Matějů. 1990. Ke koncepcím vývoje sociální struktury v ČSSR. Sociologický časopis, 26: 168 - 186. * Matějů, P. 1991. Kdo získal a kdo ztratil v socialistické redistribuci: Čtyřicet let vývoje vzdělanostních nerovností v Československu. Sociologický časopis 27: 3-38. * Matějů, P. 1991. Vzdělanostní stratifikace v Československu v komparativní perspektivě. Sociologický Časopis 27: 319-345. * Matějů, P. a B. Řeháková. 1992. Od nespravedlivé rovnosti ke spravedlivé nerovnosti. Percepce sociálních nerovností a sociální spravedlnosti v současném Československu. Sociologický časopis 28: 293-318. * Matějů P. , B. Řeháková. 1992. Vliv mentálních schopností a sociálního původu na vzdělanostní aspirace. Sociologický časopis 28: 613-635 * Matějů, P. 1993. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992. Sociologický časopis 29: 341-366. * Matějů, P. , B. Řeháková.   1993. Revoluce pro koho. Analýza vybraných vzorců intragenerační mobility v období 1989-1992. Sociologický časopis 29:309-325. * Matějů, P. and B. Řeháková.   1993. Revolution for Whom. Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic 1989-1992. Czech Sociological Review, 1: 73-90 * Matějů, P. 1993. From Equality to Equity. The Czech Republic Between Two Ideologies of Distributive Justice. Czech Sociological Review, 1: 251-276. * Matějů, P. and B. Řeháková 1994. Une revolution pour qui. Revue d'etudes comparatives Est-Ouest, 25:15-31. * Matějů, P. , Nelson Lim. 1995. Who has gotten ahead after the fall of Communism. The case of the Czech Republic. Czech Sociological Review, 3: 117-136. * Matějů, P. 1995. How not to make historical comparisons empirically. Czech Sociological Review, 3: 221-229 * Matějů, P. 1996. In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Countries. International Review of Comparative Public Policy, 7: 43-82. * Matějů, P. , B. Řeháková. 1996. Education as a Strategy for Life Success in the Post-Communist Transformation. The Case of the Czech Republic. Comparative Education Review, 40:158-176. * Matějů, P. 1996. Winners and Losers in the Post-Communist Transformation: The Czech Republic in a Comparative perspective. Innovation, 9: 371-390. * Matějů, P. , B. Řeháková. 1997. Turning Left or Class Realignment. Analysis of the Changing Relationship Between Class and Party in the Czech Republic, 1992-1996. East-European Politics and Societies, 11: 507-547. * Matějů, P. and K. Vlachová. 1998. Values and Electoral Decisions in the Czech Republic. Communist and Postcommunist Studies, 31:249-269. * Matějů, P.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští sociologové Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1998-2002) Kategorie:Členové US-DEU Kategorie:Náměstci ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Kategorie:Vyučující na Vysoké škole finanční a správní Kategorie:Divadlo na okraji Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 22. +more července Kategorie:Narození 1950 Kategorie:Úmrtí 16. června Kategorie:Úmrtí 2017 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.