Pinkasova synagoga

Technology

12 hours ago

Author

Pinkasova synagoga je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších židovských svatostánků v Praze. Nachází se v židovské čtvrti Josefov a byla postavena v 16. století. Synagoga je pojmenována po obchodníkovi Pinkasovi, který ji nechal postavit. Stavba synagogy je velmi jednoduchá, ale přesto velmi působivá. Vnitřek synagogy je zdoben hebrejskými nápisy a biblickými citáty. Na stěnách jsou také vyryty jména přibližně 80 000 českých židovských obětí holokaustu. Během druhé světové války byla Pinkasova synagoga používána jako sběrné místo pro Židy před jejich deportací do koncentračních táborů. Po válce byla synagoga zpřístupněna veřejnosti jako památník obětem holokaustu. Dnes je zde umístěna expozice souboru uměleckých děl, které vytvořili židovští vězni během svého internace v koncentračních táborech. Mimo to je zde také kniha obsahující jména všech českých židovských obětí holokaustu. Pinkasova synagoga je jedním z důležitých míst poutníků z celého světa a připomíná nejen tragickou minulost, ale také bohatou židovskou kulturu a historii v Praze.

{{Infobox - synagoga | název = Pinkasova synagoga | obrázek = Praha Pinkasova synagoga večer 2.jpg | popisek = Synagoga od západu | ritus = konzervativní judaismus | židovská obec dnes = Židovská obec v Praze | stát = Česko | obec = Praha | užívání = památník, součást Židovského muzea, bohoslužby | architekt = Juda Goldschmied-Coref de Herz | sloh = renesance | datum dokončení = 1535 | adresa = Široká ulice, Staré Město (Praha) | web = [url=https://pinkas.jewishmuseum.cz/cs/]Židovské muzeum v Praze[/url] | loc-map = { "type": "Feature", "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [14.4169,50.0892] }, "properties": { "title": "synagoga", "marker-symbol": "religious-jewish", "marker-size": "small", "marker-color": "0050d0" } }

}} Pinkasova synagoga je druhou nejstarší dochovanou synagogou v Praze. Byla postavena z iniciativy příslušníka významné rodiny své doby Arona Mešulama Horovice v první polovině 16. +more století. V současné době je spravována Židovským muzeem v Praze a slouží jako památník přes 80 000 českých Židů, kteří zahynuli během holokaustu.

+more images (1)

Historie

Dějiny místa, vznik synagogy a její původní podoba

Pinkasova synagoga Nejstarší doklady židovského osídlení na místě dnešní Pinkasovy synagogy, zbytky studní a rituální lázeň mikve (objevené při archeologickém průzkumu v roce 1968), pocházejí z konce 15. +more století. Přibližně z téže doby (1492) je také zmínka o soukromé modlitebně, která tehdy tvořila součást obytného domu “U Erbů“ a náležela důležité pražské židovské rodině Hořovských / Horoviců. Jeden z jejích členů, Aharon Mešulam Zalman Horowitz, pak v roce 1535 nechal místo domu postavit pro svou rodinu synagogu v pozdně gotickém a renesančním stylu. Například síťová klenba hlavní lodi je pozdně gotická, doplňují ji však renesanční ozdobné prvky a vstupní portál je čistě renesanční.

Úpravy v 17. až 19. století

Po méně než sto letech (mezi lety 1607 a 1625) byla budova rozšířena o renesanční přístavbu s vestibulem, ženskou lodí a galerií. Jejím autorem byl Juda Coref de Herz (mj. +more také architekt Maiselovy synagogy). Protože se prostory synagogy nacházejí pod úrovní okolí, musela se opakovaně potýkat s povodněmi a vlhkostí. Ve druhé polovině 18. století si škody, které v Pinkasově synagoze záplavy napáchaly, vyžádaly barokní úpravy bimy, pódia pro předčítání z Tóry (slepé kružby nahradil štuk z červeného mramoru), a schrány na Tóru, aronu ha-kodeš. Přibližně v téže době (1793) věnoval pražský finančník a průmyslník a jeden z mála rakouských Židů, kteří byli povýšeni do šlechtického stavu, Joachim von Popper synagoze kovanou mříž s motivem středověkého židovského klobouku v Davidově hvězdě, tehdejšího znaku pražského ghetta.

Významných změn se podoba synagogy dočkala v roce 1860. Aby ji již nepoškozovaly povodně, byla podlaha ve vestibulu a hlavním prostoru zvýšena o půl druhého metru navážkou. +more Pod ní zmizela původní bima a renesanční portál byl zazděn. Rovněž se změnilo uspořádání sedadel - místo po obvodu stěn (tak jako ve Staronové synagoze) stály v řadách za sebou. Interiéru nyní vládl novorománský sloh. asanace.

Novodobá historie

Za druhé světové války Pinkasova synagoga sloužila jako skladiště židovského liturgického náčiní, které po zákazu židovských bohoslužeb na podzim roku 1941 již nemohlo být běžně využíváno v pražských synagogách. Když v druhé polovině roku 1942 vzniklo Židovské ústřední muzeum, měla mu synagoga rovněž sloužit jako úložiště, a to památek, které shromáždilo z českých a moravských obcí, ovšem také jako konzervační pracoviště. +more Židovské ústřední muzeum sice počátkem roku 1943 uvažovalo, že by do Pinkasovy synagogy přesunulo předválečnou expozici pražského židovského muzea, ani ne rok nato však od této idey kvůli nejrůznějším těžkostem upustilo a Pinkasova synagoga zůstala skladištěm.

Po válce se muzeum synagogy opět ujalo a poté, co bylo roku 1950 zestátněno, přistoupilo k její celkové rekonstrukci, která proběhla mezi léty 1950 a 1954. Tehdy se Pinkasova synagoga vrátila ke svému vzhledu před rokem 1860. +more Zatímco byla synagoga opravována, uvažovalo muzeum o jejím dalším využití. Padl návrh přeměnit ji v památník českých a moravských obětí šoa.

Tuto myšlenku nakonec uskutečnili akademičtí malíři Václav Boštík a Jiří John, kteří v průběhu pěti let (1954-1959) napsali na stěny vestibulu, hlavní a ženské lodi na 78 000 jmen českých Židů, kteří padli za oběť nacistické perzekuci. Jména obětí jsou roztříděna podle obcí, z nichž pocházely, a doplňují je data narození a deportace. +more Památník byl veřejnosti zpřístupněn roku 1960, nicméně zůstal otevřený pouhých osm let. Hlavní loď synagogy Jeho uzavření, trvající více než dvacet let, bylo zřejmě zapříčiněno hned několika okolnostmi. Primárním impulzem nejspíše bylo, že nápisy byly poškozeny spodní vodou. Výsledky archeologického průzkumu z roku 1968 (např. objevená mikve) dále ukázaly, že synagoga potřebuje rozsáhlejší stavební zásahy, kterým však překážely různé komplikace, možná včetně rezervovaného postoje komunistických funkcionářů k židovským památkám a politické situace obecně. Jména obětí Teprve po roce 1989 byla nutná rekonstrukce dokončena a v roce 1992 byla Pinkasova synagoga znovuotevřena. Obnova jmen obětí, která byla během uzavření poničena, však pokračovala ještě další tři roky. Bohužel se musela, spolu s dalšími stavebními zásahy, opakovat v roce 2002, kdy do synagogy během povodní znovu vnikla voda.

Synagoga v současnosti

V současnosti se v synagoze každý rok koná tryzna za české oběti šoa, a sice na výročí vyvraždění terezínského rodinného tábora v Auschwitz (8. /9. +more 3. 1944). Kromě využití jako pietního místa je synagoga během vysokých svátků využívána konzervativní obcí opět k bohoslužebným účelům.

Dětské kresby z Terezína

V prvním patře Pinkasovy synagogy se nachází expozice dětských kreseb z Terezína. Ty vznikaly v rámci hodin kreslení, vedených Friedl Dicker-Brandeisovou (1898-1944), absolventkou Státního Bauhausu ve Výmaru. +more Zachovaly se (v počtu přibližně čtyř a půl tisíce) díky tomu, že je Friedl Dicker-Brandeisová, dříve než byla také deportována do Osvětimi, v Terezíně ukryla, a tak mohly být po válce předány Židovskému muzeu v Praze.

Cesty bez návratu

Venkovní expozice je věnovaná deportacím židovského obyvatelstva z území Protektorátu Čechy a Morava do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů na okupovaných územích východní Evropy.

Tváře obětí šoa

Projekce fotografií obětí šoa ve formě videomappingu na štít synagogální mikve je volně viditelná každý večer kromě pátků a židovských svátků z Široké ulice. Začátek a konec projekce je proměnlivý s ohledem na dobu západu slunce během roku. +more V zimním období promítání trvá přibližně 2,5 hodiny denně, v období letním je vzhledem k prodlužujícímu se západu slunce projekce zkrácena na 45 minut.

Digitální rozšíření Pinkasovy synagogy

Digitální rozšíření expozice je dostupné prostřednictvím informačního kiosku uvnitř synagogy a webového rozhraní. [url=https://pinkas. +morejewishmuseum. cz/cs/]Elektronická databáze[/url] obsahuje jména jednotlivých obětí včetně jejich portrétů, pokud jsou snímky muzeu k dispozici. Databáze rovněž umožňuje vyhledat polohu jmen jednotlivých obětí na zdech synagogy.