Pinus johannis

Pinus johannis je malá mexická borovice s velmi ozdobnými jehlicemi. Je to jediný dvoudomý zástupce celého rodu Pinus.

Synonyma

Pinus culminicola varieta johannis * Pinus discolor.

Popis

Stálezelený, jehličnatý, dvoudomý a větrosprašný keř nebo strom, dorůstající do výšky 2-4 m. Kmen je většinou násobný a jen vzácně jednotlivý. +more Větve jsou o 3-4 m vně prodloužené. Koruna je nízká, hustá, zaoblená a rozprostřená. Borka je u mladých stromů hladká a šedá, u starších stromů hrubá a šupinovitá a pouze s mělkými brázdami a hřebeny. Letorosty jsou drsné, tmavošedé, s mírně dolů směřujícími základnami listenů. Jehlice jsou ohebné, vyskytují se ve svazečcích (Fasciculus) po 3 (vzácně též po 2 a 4). Jehlice jsou 3-5 cm dlouhé a 0,9-1,2 mm tlusté, se 2 vnějšími a horními pryskyřičnými kanálky, s jediným cévním svazkem, s průduchy (Stomata) pouze na spodních površích a s typickým různobarevným vzhledem, protože horní povrchy jsou tmavozelené a spodní povrchy jsou stříbrnomodrošedozelenobílé- Okraje jehlic jsou celistvé; svazečkové pochvy jsou oranžovohnědé, 3 mm dlouhé, pozvolna šednoucí a zkroucené dozadu do růžice, později někdy opadávající.

Samičí (semenné) šištice - šišky (Megastrobilus) jsou v prvním roce hnědé, 9-11 mm dlouhé a 5-7 mm široké, rostou po jedné nebo po dvou na krátkých tenkých stopkách, ve zralosti jsou červenohnědé, pryskyřičnaté, obdélníkové, v zavřeném stavu 3-4,5 cm dlouhé a 2-3 cm široké, po rozevření 4-5,5 cm široké; šišky se otevírají ve zralosti a brzy opadávají; stopky šišek jsou 3-4 mm dlouhé a opadávají se šiškami. Šupiny šišek jsou tenké a tuhé, pouze prostředních 3-15 šupin je plodných, šupiny na základnách a vrcholech šišek jsou malé a neplodné. +more Výrůstky (Apophysis) jsou nepravidelně kosodélníkové, malé, tenké, ploché nebo mírně vyvýšené a 10-15 mm široké, se slabým příčným hřebenem. Přírůstek prvního roku (Umbo) je horní, snížený, s nepatrným a brzy opadávajícím trnem. Semena jsou tmavooranžovohnědá, 11-14 mm dlouhá a 10 mm široká; s 0,5-1 mm silným a tvrdým osemením a bílým endospermem. Křídla semen jsou nevyvinutá a 0,5-1 mm dlouhá. Děložních lístků (Cotyledon) je 6-11.

Příbuznost

Platnost borovice Pinus johannis jako druhu je zpochybňována, někteří botanici ji považují za synonymum pro borovici Pinus discolor a jiní za varietu borovice Pinus culminicola: Pinus culminicola varieta johannis, nicméně vzhledem k odlišným morfologickým znakům, především mezi všemi borovicemi jedinečnou dvoudomostí, považují mnozí další botanici borovici Pinus johannis za samostatný druh. Borovice Pinus johannis je blízce příbuzná s borovicemi Pinus culminicola a Pinus edulis.

Výskyt

Domovinou stromu je Mexiko (státy Coahuila, Nuevo León a Zacatecas).

Ekologie

Borovice Pinus johannis roste v nadmořských výškách 1700-2800 m. Roční srážkové úhrny se pohybují v rozpětí 300-400 mm a průměrná roční teplota je 16 °C, v prosinci a lednu také s mrazy, strom je mrazuvzdorný do -12 °C. +more Strom tvoří lesy například s borovicemi Pinus cembroides (na strmých svazích na půdách vápencového původu v nadmořských výškách 2700 m ve státě Zacatecas) a Pinus nelsonii (v nadmořských výškách 2800 m ve státě Nuevo León).

Využití člověkem

Větve tohoto stromu jsou občas využívány jako palivové dříví. Semena borovice Pinus johannis jsou jedlá, a jsou z tohoto důvodu sbírána. +more Pro své velmi půvabné modrozelené jehlice bývá strom občas pěstován jako okrasa.

Ohrožení

Protože není borovice Pinus johannis považována organizací IUCN za platný druh, není ani touto organizací ohodnocena z hlediska ohrožení. Strom je nicméně vzácný, jedinečný a zranitelný pro jeho využívání a ztráty přirozeného prostředí, související s rozvojovými činnostmi.

Reference

Externí odkazy

http://www.conifers.org/pi/Pinus_johannis.php * http://plants.usda.gov/core/profile?symbol=PIJO * http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Pinus+johannis

Kategorie:Borovice Kategorie:Subtropické okrasné rostliny Kategorie:Endemity flóry Mexika Kategorie:Flóra Mexika