Cesko.wiki Endosperm
Author
Albert Floresrévy vinné s vyznačeným endospermem uvnitř semene (seed) Endosperm neboli vnitřní živné pletivo je vnitřní část semene většiny krytosemenných rostlin, která se rozvíjí po oplození vajíčka. Obklopuje embryo a vyživuje ho především sacharidem škrobem, méně už rostlinným olejem a proteiny. Kromě endospermu se na výživě podílí i perisperm, který leží ve vnější části semene.
Vznik a vývoj endospermu
Endosperm vzniká při tzv. dvojitém oplození, které je pro krytosemenné rostliny typické. +more Jedna ze spermatických buněk splývá s diploidním centrálním jádrem zralého zárodečného vaku, čímž vzniká (nejčastěji triploidní) buňka živného pletiva. Někdy je však živné pletivo diploidní (u pupalek) nebo polyploidní (např. u řebčíku).
Zpočátku bývá endosperm kapalný a sladký (například „mléko“ v kukuřicích), ale jak semeno zraje, endosperm tuhne a jednodušší cukry se mění na škrob. Někdy však se zráním endosperm zaniká nebo zakrňuje (fazol obecný) a vyživovací funkci přejímají zdužnatělé děložní lístky. +more Endosperm je zcela redukován u vstavačovitých a kotvicovitých rostlin, kde funkci přebírají haustoria.
Podle způsobu dělení oplozeného jádra zralého zárodečného vaku (primární endospermové buňky) je možné rozlišit tři typy endospermu: * jaderný endosperm - evolučně původní, dělí se nejprve pouze buněčná jádra, až poté vznikají kolem jader přepážky (buněčné stěny); typickým příkladem je „kokosové mléko“ uvnitř plodů kokosovníku - svou tekutou konzistenci má díky nepřítomnosti buněčných stěn; * buněčný endosperm - při každém dělení dochází také k vzniku buněčné stěny; u většiny rostlin * helobiální endosperm - přechodný typ mezi dvěma výše uvedenými typy přítomný u některých bahenních rostlin; prvním dělením se endosperm rozdělí přepážkou na dvě části (jako u buněčného endospermu), v nichž následně dochází k dělení jader (jako u jaderného endospermu). První část je tzv. +more chalazální a obvykle spíše zaniká, druhá mikropylární je rozsahem větší.